Novinářská kachna

Proč se říká novinářská kachna? Existuje několik verzí o původu tohoto slovního spojení. - Foto: Yarik Mishin, Stock Exchange

Proč se říká novinářská kachna? Existuje několik verzí o původu tohoto slovního spojení.Foto: Yarik Mishin, Stock Exchange

Senzační nebo skandální, ovšem neověřené, a proto zpravidla lživé zprávě se říká novinářská kachna. Proč ale zrovna kachna?

Co má vrubozobý vodní pták společného s novinařinou? 

Verze číslo jedna  

Francouzské Zemědělské noviny na konci osmnáctého století otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen. 

„Chceme-li uloviti co nejvíce kachen s co nejmenším úsilím, použijeme žalud, který jsme předem uvařili v projímadle. Tento žalud uvážeme na rybářský vlasec, který kachnám u rybníka předhodíme. Jakmile první nastražený žalud spolkne, máme vyhráno, Díky projímadlu ho pták ihned zase vykadí. Lákavý žalud pak spolkne druhá, po ní třetí kachna, a zanedlouho máme celé hejno navlečené za sebou na vlasci jako korálky.“ 

Tohle je klasický příklad novinářské kachny. Tento způsob chytání vodního ptactva používal slavný Baron Prášil.  

Verze číslo dvě 

Zhruba před sto lety začali vydavatelé novin nepodložené informace opatřovat latinskou zkratkou N. T., tedy „non testatum“, anglicky „not testified“. Obojí znamená „neověřeno“. A teď si to řekněte pěkně nahlas: N. T., en-té, ente! Už chápete? Německé die Ente znamená česky kachna. 

Druhá verze se jeví mnohem pravděpodobnější, ale je nutno vzít v úvahu ještě jednu skutečnost: Jistý německý historik žurnalistiky, původně horlivý zastánce teorie N. T., prý objevil karikaturu už z roku 1849. Je na ní novinář s brašnou, ze které vykukují dvě kachny. Po tomto objevu prý začal dotyčný o pravdivosti teorie N. T. silně pochybovat.  

Stéblo (ilustr. foto) - Foto: Mateusz Stachowski, Fotobanka Stock.xchng

Zpráva, na které není ani zbla pravdy 

Už víme, že novinářská kachna je zpráva netestovaná, tedy neověřená, takže na ní zpravidla není ani zbla pravdy. Ovšem co je to „zblo“? 

Podle etymologického slovníku je slovo „zblo“: podstatné jméno, které mělo ve staročeštině podobu „stblo“. A od „stbla“ je už jen krůček ke „stéblu“. A to je správná odpověď! Slovo stblo i zblo se stejně jako stéblo skloňuje podle vzoru město a používáme ho ve významu troška, zrnko, kousíček, špetka. Anebo v případě, že chceme zdůraznit negaci, a to ve smyslu málo, nepatrné množství, vůbec nic. 

Naše babičky a dědové často říkali: Peskuje nás pro každé zblo. Nic z toho ani zbla nepomohlo. Hudbě nerozuměl ani zbla. Nemá ani zbla důvtipu. V domě není ani zbla jídla. A mysleli tím „nic, pranic“. 

Anebo: Žádnému křížem zbla nepřeložila – tedy Nikomu neudělala nic zlého. Obrat „nepřeložit ani stéblo přes cestu“ se užívá dodnes. 

Čtěte také: Potěmkinovy vesnice

V Jungmannově slovníku z třicátých let devatenáctého století najdeme slovo zblo vysvětleno ve významu „chmýří nebo pazdeří ve lnu“ či „maličkost“. 

Podobná slova existují ve všech slovanských jazycích, latinsky se stéblo řekne stipula, podobně zní v i řečtině či staroindičtině. 

Když tedy řekneme ani zbla, myslíme tím nic. A proč je stéblo synonymem pro nic? Zkuste si říct další úsloví: „Tonoucí se i stébla chytá.“ A pochopíte, že taková pomoc nebo opora je vám prostě na nic!  


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas