Okno do Evropy

Evropská unie - Foto:  ČTK

Evropská unieFoto:  ČTK

Úsloví otvírat okno do Evropy, ve smyslu přiblížit se evropskému životnímu stylu, jsme často slýchali v souvislosti se vstupem naší země do Evropské unie. Jeho původ je ale mnohem, mnohem starší.

Uhodnete, s kým je toto úsloví spojeno? Představí se vám sám... 

„Můj otec byl panovníkem velké země. Narodil jsem se mu jako čtrnácté dítě a pátý syn v pořadí. Protože mí tři starší bratři zemřeli a čtvrtý Ivan byl nemocný a nemohl vládnout, povolala mě šlechta na trůn už jako malého chlapce. Ve skutečnosti ale vládla Žofie, nebo chcete-li Sofie, moje nevlastní sestra. Opírala jsem se o podporu elitních vojenských jednotek, takzvaných Střelců. 

Od malička jsem na vlastní kůži zažíval, co dokáže krutost, nevzdělanost, a mocichtivost. Mockrát mi šlo o život.“ 

Tak co, už tušíte, kdo byl tenhle vládce impozantní postavy? Měřil prý přes dva metry, měl rád manuální práce a dobře to uměl se sekyrou. 

„Měl jsem už po krk těch tahanic o moc. Navíc byla moje země zoufale zanedbaná. Žádný vědec, myslitel ani stavitel. Jen zaostalost, nevolnictví, byrokracie, zkostnatělá armáda, nespravedlivé soudy. A tak jsem se rozhodl, že se v utajení vydám do světa na zkušenou.“ 

Zní to jako pohádka, ale není to fikce. Stalo se to v roce 1697. 

Socha Petra Velikého na Náměstí Děkabristů v Petrohradě - Foto:  Heidas, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Socha Petra Velikého na Náměstí Děkabristů v PetrohraděFoto:  Heidas, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

„Obdivoval jsem kulturu západní Evropy. Studoval navigační přístroje, vojenské umění, učil se stavět lodě, pracoval v holandské loděnici jako tesař. Mimochodem, byl jsem i v Karlových Varech a v Praze, kde jsem přijal do svých služeb mnoho schopných mužů, například váš šlechtic Černín mě doprovázel do Vídně. 

Ale pak už jsem si musel pospíšit s návratem domů. Čekala mě spousta práce: potlačit povstání Střelecké gardy, sestru Žofii odkázat do kláštera, bojovat proti Švédům, Osmanské říši a Tatarům. 

A hlavně modernizovat svou zemi podle západoevropského vzoru. Což znamenalo: upravit ruský kalendář, vydávat první ruské noviny, zjednodušit abecedu, zřídit školy, nemocnici, muzeum, akademii věd, podporovat řemeslnou výrobu, vybudovat početnou a dobře vycvičenou armádu... 

A svůj lid trochu vychovat! Naučit mužiky i šlechtu neplivat na zem, nechlemtat vodku přímo z láhve, donutit je k tomu, aby nosili evropské šaty a ostříhali si ty nechutné dlouhé plnovousy – ty jsem doslova nesnášel!“ 

Teď už určitě víte, který panovník k vám celou dobu promlouval. Byl to Petr Veliký.  

V roce 1703 začal na bažinatém, v té době ještě švédském území, při ústí řeky Něvy do Finského zálivu, budovat nové hlavním město Ruského impéria, které dostalo jméno po něm – Sankt Petěrburg. 

Petrohrad. Město, které ve své době bylo oním pověstným oknem do „Evropy“. - Foto: Martin Dorazín

Petrohrad. Město, které ve své době bylo oním pověstným oknem do „Evropy“.Foto: Martin Dorazín

Na pomoc si sezval významné západní architekty a umělce, do práce povolal i řemeslníky a dělníky z celé země. A právě toto město se mělo stát – a také se ve své době stalo – oním pověstným oknem do „Evropy“. 

Car Petr Veliký vládl Rusku do roku 1725. I on dokázal být pěkně krutý, absolutistický vládce. Dokonce dal umučit svého vlastního syna Alexeje Petroviče, který byl proti jeho reformám. 

Přesto – anebo právě proto? – se za jeho vlády Rusko stalo skutečnou velmocí a Petrohrad jedním z evropských kulturních středisek. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas