Pandořina skříňka

Pandořina skříňka. Symbol zhoubného daru - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Pandořina skříňka. Symbol zhoubného daruFoto: Fotobanka Stock.xchng

Symbol zhoubného daru a zla, kterému byl otevřen volný průchod, souvisí s bájným příběhem nešťastné krásné Pandory.

Někteří zakomplexovaní muži tvrdí, že za všechno špatné na světě můžou ženy. A dokládají to příběhem bájné Pandory. Což je samozřejmě naprostý nesmysl, protože chuděra Pandora byla jenom prostřednicí. Ve skutečnosti za všechno mohl muž. Prométheus. 

Titán Prométheus byl – na rozdíl od ostatních Titánů – vždy na straně boha Dia. Ovšem až do chvíle, kdy se Zeus rozhodl vyhubit lidské pokolení. Prométheus měl totiž lidi rád, naučil je spoustu užitečných věcí: číst, psát a počítat… A hlavně ovládat oheň. Ten ovšem musel napřed ukrást bohům. Díky němu lidé poznali, že oheň je nejen zlý pán, ale také dobrý sluha. S jeho pomocí se naučili vyrábět nástroje a ty používat k tomu, aby byl jejich život pohodlnější a šťastnější. 

Prométheus se stal skutečným stvořitelem člověka – udělal z lidí rozumné a samostatné bytosti. Tak rozumné a samostatné, že se přestaly bát bohů. To bylo ovšem víc, než byl nejvyšší bůh Zeus ochoten tolerovat. Povolal na pomoc kováře Héfaista a dal mu za úkol uplácat z hlíny a vody dívku tak krásnou, že jí nikdo neodolá. Pak ji Zeus oživil a poslal na svět. Všichni bohové olympští jí na cestu k lidem dali různé dary. 

A tak dívka z vody a hlíny uhnětená dostala jméno Pandóra, což znamená Všemi dary obdarovaná. Athéna ji naučila ženské práce, Afrodíta zase používat ženské půvaby, zkrátka těch božských darů byla spousta. Všechny je uzamkli do zlaté truhličky. Pandora si ji nesla jako hotový poklad, když ji bůh Hermés odvedl na svět a nabídl ji Prométheovi za ženu. Ale prozíravý Prométheus Pandoru nechtěl, a tak šli k Prométheovu bratru Epimétheovi. Ten se do překrásné Pandory okamžitě zamiloval až po uši a vzal si ji za ženu. 

Čtěte také: Pyrrhovo vítězství

A pak se stalo, co se stát muselo: Pandora truhličku otevřela. Jedni tvrdí, že ze zvědavosti, druzí, že ji přemluvil Epimétheus. Možná od obojího kousek. 

Ze zlaté schránky vyletěly nemoci, bída, zlo, hoře, strádání, závist, pohromy, neštěstí, spory, vády a války a rozletěly se do světa. Bohové tam totiž kromě užitečných darů vložili i spoustu toho, čeho se potřebovali zbavit. 

Když to Pandora uviděla, hned víko zabouchla. Ale už bylo pozdě. Na dně schránky zůstala uzavřená sama samotinká – naděje.   

Pandora se objevuje v mnoha uměleckých dílech. Ovšem Johann Wolfgang Goethe hodlal tento mýtus poněkud pozměnit. V roce 1806 napsal v Karlových Varech hru Pandora. V jejím druhém dílu měla ze skříňky vyklouznout také naděje. Ten už ale napsat nestihl. A tak Pandořina skříňka zůstává symbolem zhoubného daru a zla, kterému byl otevřen volný průchod. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas