Po nás potopa

Záplava vody (ilustrační foto) - Foto: Public Domain

Záplava vody (ilustrační foto)Foto: Public Domain

Rčení vyjadřuje nevhodný, bezohledný, krátkozraký vztah k budoucnosti.

François Boucher, Portrét Madame de Pompadour (pol. 18. stol.) - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

François Boucher, Portrét Madame de Pompadour (pol. 18. stol.)Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Jako první je prý použila Madame de Pompadour, společnice a důvěrnice Ludvíka XV. Když se král Francie v polovině osmnáctého století, po vojenských porážkách a po zprávě o velkém státním dluhu své země, rozhodl na čas zříci života ve světě radovánek, hostin a plesů, jeho milostnice prý odvětila: „Nač se tím budete zatěžovat, milosti, ještě z toho onemocníte. Pusťte starosti z hlavy. Po nás potopa!“ 

Potopa deštěm, anebo krvavou revolucí
 

 
Díky tomuto „moudrému“ úsudku panovníka se sídlo ve Versailles dál utápělo ve zlatě a bujarých zábavách. Netrvalo však dlouho a Francií se přelila vlna krvavé revoluce. 

Potopa jako trest má pravzor ve starozákonním podobenství, kdy lidstvo rozpoutalo tak silný boží hněv, že bylo smeteno z povrchu zemského ničivou záplavou. 

Podle příběhu v knize Genesis byl rozzlobeným Bohem povolán Noe, aby varoval lidi před zločinným chováním. Jestli se do sto dvaceti dnů nezmění život na zemi, stihne lidstvo trest. Noe šel a všude vyprávěl, co mu Jahve sdělil. Jenže lidé ho vůbec neposlouchali, někteří se mu vysmáli a nikdo ho nebral vážně. 

Edward Hicks, Archa Noemova (1846) - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Edward Hicks, Archa Noemova (1846)Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Proto Noe, na boží výzvu vystavěl archu, velikou loď, do které shromáždil příslušníky své rodiny, ale také pár od všech zvířat, ptáků i hmyzu a všechna semena rostlin. 

Den pohromy se přiblížil
 

 
Jahve otřásl zemí, slunce se zastřelo tmou, svět se zachvěl v základech a blesky a hromy ohlašovaly počátek zkázy. Prameny náhle zmohutněly a vykročily z břehů, voda ve studnách stoupala a vyvřela přes okraj. Všechna okna nebes se otevřela a vyřítil se z nich déšť potopy. Pršelo čtyřicet dnů a nocí. 

Když pak vody konečně opadly, vypustil Noe holubici. Ta se navečer vrátila a v zobáku nesla olovovou ratolest a od té doby připomíná holubice lidem konec útrap a vytoužený mír. 

Inspirace v literatuře
 

 
Podobenství o potopě, které je spojováno s úpadkem a neochotou alespoň pokusit se ho odvrátit, najdeme v literatuře hned několikrát. Josef Toman napsal historický román, jehož děj je zasazen do starověkého Říma na sklonku vlády císaře Tiberia a počátku vlády šíleného císaře Caliguly. Jmenuje se příznačně Po nás potopa. František Gellner je autorem básnické sbírky Po nás ať přijde potopa. Ve stejnojmenné básni v ní se říká: Mí přátelé se v sympoziích baví, / by zase zítra klesli do bídy. / Na večer z loží zvedajíce hlavy / se v duchu těší: Diem perdidi. (což v překladu znamená: „promarnil jsem den“) 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Helena Petáková, Milena M. Marešová
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas