Řádit jako Černá ruka

Dragutin Dimitrijević, srbský voják a vůdce nacionalistické skupiny Černá ruka - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Dragutin Dimitrijević, srbský voják a vůdce nacionalistické skupiny Černá rukaFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Černá ruka, oficiálně zvaná Sjednocení nebo smrt, byla tajná organizace oficiálně založená v květnu 1911 srbskými nacionalisty.

Píše se rok 1908. Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu, která od poloviny patnáctého století patřila k Osmanské říši. Záměrem bylo změnit místní režim v parlamentní demokracii rakouského typu. 

Ilustrace sarajevského atentátu na první stránce listu Domenica del Corriere - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Ilustrace sarajevského atentátu na první stránce listu Domenica del CorriereFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Ze specialisty na terorismus vůdcem organizace nacionalistů
 

 
Tři roky nato, v květnu 1911, založili radikální srbští nacionalisté tajnou organizaci nazvanou Sjednocení nebo smrt. Mezi sebou jí říkali Černá ruka, vedl je Dragutin Dimitrijević alias „Včela“, „plukovník Apis“ nebo „číslo 6“. Narodil se v Srbsku v roce 1876, v šestnácti letech začal v Bělehradu studovat vojenskou akademii. Na základě vynikajících výsledků byl přijat do generálního štábu srbské armády. Jako horlivý nacionalista se stal specialistou na terorismus. 

V čem měl šéf Černé ruky prsty?
 

 
V roce 1903 společně se skupinou mladých důstojníků zaútočil na srbský královský palác a zabil krále Alexandra a jeho ženu Dragu. V roce 1911 naplánoval atentát na císaře Františka Josefa I. To se ale nakonec nepodařilo, a tak se rozhodl zaútočit v Sarajevě na následníka Františka Ferdinanda. Vraždu následníka a jeho manželky provedl Gavrilo Princip, který sám členem Černé ruky nebyl, hlásil se k hnutí Mladá Bosna. 

Konec vůdce i organizace
 

 
Dragutin Dimitrijević zemřel a Černá ruka zanikla ve stejné době. Organizace byla rozprášena, Dimitrijević a několik jeho vojenských kolegů bylo zatčeno. Na jaře roku 1917 byl v Soluňském procesu shledán vinným z velezrady a odsouzen k trestu smrti zastřelením. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Helena Petáková, Milena M. Marešová
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas