Sbírat vavříny

Vavřín, bobkový list (ilustrační foto) - Foto: Fotobanka Pixabay

Vavřín, bobkový list (ilustrační foto)Foto: Fotobanka Pixabay

Vavřín je stálezelený keř nebo stromek. Volně roste v Malé Asii, na pobřeží středozemního moře a v jižní Evropě. Listy po rozemnutí silně a příjemně voní. Jeho silice, zejména při vdechování, mohou způsobovat halucinace, případně i ztrátu vědomí. Plody byly v minulosti užívány jako prostředek proti střevním parazitům.

Věncem z vavřínu se už od antiky zdobí vítězové ve sportovních kláních i ve válečných taženích. Dnes ho používáme jako koření, bez kterého se neobejde řada omáček a hlavně pečená zvěřina. V kulinářské oblasti je vavřín proslulý jako bobkový list. 

Jakob Auer, Apollón a Dafné (Kunsthistorisches Museum Vídeň) - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Jakob Auer, Apollón a Dafné (Kunsthistorisches Museum Vídeň)Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Amor, Apollón a Dafné
 

 
O původu vavřínu se traduje starověká pověst. Ovidius ve svých Proměnách vypráví o bohu Apollónovi, který si tropil legraci z Amora, bůžka lásky. Tolik ho nazlobil, že Amor obrátil svůj kouzelný luk proti posměváčkovi a Apolón se bezhlavě zamiloval do nymfy Dafné. Jenže Dafné postřelil Amor šípem s bronzovým hrotem, který lásku zabíjel. 

Raději stromem, než pronásledovaná láskou
 

 
Apollón nymfu láskyplně pronásledoval na každém kroku, zatímco ona na něj nesnesla ani jen vzdálený pohled. Dokonce poprosila svou matku Gaiu o pomoc. Ta nešťastnici vyslyšela, spanilé krásky vrostly do země, hebké vlasy se proměnily v listy, ruce v jemné větvoví. Na paměť nešťastné lásky si Apollón od té doby zdobil hlavu vavřínovým věncem. A proč právě vavřín? Jméno Dafné
totiž znamená v řečtině vavřín.
 

Na místě, kde se to přihodilo, postavily pozdější generace Apollónův chrám. Rostly tam vavříny a chodili tam poutníci. Někdy v pátém nebo šestém století místo něj vznikl klášter s chrámem Panny Marie. Stojí dodnes, asi deset kilometrů západně od Athén v zeleni vavřínů a jmenuje se Dafni. 

Portrét Laury oslavované v Petrarcových Sonetech (Florencie) - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Portrét Laury oslavované v Petrarcových Sonetech (Florencie)Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Krásky jmenované po vavřínu
 

 
Příběh o dívce-vavřínu inspiroval mnoho umělců. Nejznámější z nich, Petrarca, otec humanismu, který psal proslulé Sonety Lauře. A hle – také jméno Laura znamená vavřín. 

O sto let po Petrarcovi se k tomuto mýtu vrátil Lorenzo di Medici alias Magnifico – v překladu do češtiny Vavřinec Medicejský zvaný Skvělý. Žena, kterou obdivoval, se jemovala Lukrécie, což znamená „je slunečním světlem“, tedy Apollónem. 

Slova vavřínem ovoněná
 

 
Vavřínu vděčíme za několik slov, které dnes běžně používáme. Tak třeba akademický titul „bakalář“ vznikl zkrácením latinského sousloví „bacca laurea coronatus“, tedy „korunovaný vavřínovým věncem“. A „laureát“ je člověk vavřínem ověnčený. I slovo loreta je odvozeno od latinského názvu vavřínu a ve starověkém Římě původně označovalo vavřínovou alej. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Helena Petáková, Milena M. Marešová
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas