Sedláci u Chlumce

Nespokojení sedláci se sešli 24. března roku 1775 před chlumeckým zámkem. Robotní povinnost byla tou dobou skutečně vysoká. Hradeckým krajem se navíc přehnalo několik válek, přidal se hladomor, a tak ve východních Čechách propukly selské bouře.

Vlastně to všecko začalo jakousi fámou o tom, že Marie Terezie vydala Zlatý patent, jímž se ruší nevolnictví a robota. A na venkově se hned začalo šuškat, že prý šlechta ten patent má a před lidem ho tají.

Pár stovek sedláků přitáhlo k zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, cestou ničili, co jim přišlo pod ruku, snažili se dostat dovnitř a vynutit si zrušení roboty. Do cesty se jim postavilo vojsko a zahnalo je do rybníka.

Druhý den se sešel ještě početnější houf. Ale dopadlo to nachlup stejně. Povstalci skončili zase ve vodě.

Bilance? Několik utopených, několik zastřelených a dvě stovky zajatců putovaly do vězení na zámek. Na cestu jim vojáci uřezali knoflíky u kalhot – opatření sice primitivní, ale účinné. Zkuste si utíkat, natož bojovat, když máte gatě na půl žerdi!

Sedm vůdců dostalo oprátku, další čekaly nucené práce, zbylé výprask karabáčem. Selské bouře ale nakonec přinesly ještě tentýž rok přece jen nějaký výsledek: císařovna Marie Terezie vydala robotní patent. A o šest let později její syn, císař Josef II. nakonec zrušil i nevolnictví.