Sisyfovská práce

17. únor 2014

Symbol nesmyslné, otupující a bezvýchodné činnosti, ze které nemůže být žádný užitek. Zbytečně vynakládané úsilí k dosažení něčeho nedosažitelného. Kdo to byl Sisyfos a co provedl tak hrozného, že se jeho marná práce stala ustáleným rčením?

Jsme na úsvitu věků, v antickém Řecku, v městě Korintu, kde žil jeho zakladatel, bájný král Sisyfos. Legendy vyprávějí, že to byl jeden z nejchytřejších, přesněji řečeno z nejprohnanějších lidí na světě. Žádný smrtelník však nemůže být dost chytrý na to, aby přechytračil samotné bohy, a tak milý Sisyfos špatně skončil.

Jeho otcem byl Aiolos, dědem Hellén, praotec všech Řeků. Sisyfos se oženil s Meropou, jednou ze sedmi dcer Titána Atlanta. Meropé měla pěkné stádo dobytka, ovšem Sisyfos brzy vypozoroval, že se její stádo den za dnem menší, zatímco soused jménem Autolykus má dobytka čím dál víc.

A tak si na to Sisyfos posvítil. Vyryl dobytku ze spodu na kopyta slova „Ukradl mě Autolykos“. Ráno šel po stopách až do sousedových stájí. A zatímco se svědkové hádali se zlodějem, měl Sisyfos dost času vstoupit do Autolykova domu a svést jeho dceru Antikleiu. No a té se pak narodil slavný hrdina Odysseus.

Sisyfův příběh na řecké amfoře

Poslové smrti

Sisyfos měl na svědomí podobných kousků víc, až to dohřálo nevyššího boha Dia. Zeus poslal Thanata, černě okřídleného boha smrti, aby Sisyfa odvedl do podsvětí. Ale Sisyfos se nedal. Thanata přemohl a uvěznil ho v jeho vlastních poutech.

Na světě nastal velký chaos. Jak to v takových případech vypadá, známe ostatně i z českých pohádek. Psal o tom Karel Jaromír Erben i Jan Drda.

A tak Zeus vyslal dalšího posla, boha války Área. Ten tím, že nic na světě neumíralo, nejvíc trpěl. Jak pak mohl mít jasno, kdo v boji vyhrál a kdo prohrál, když nebyli žádní padlí? Árés Sisyfa přemohl a odvedl do podsvětí.

Ovšem Sisyfos se zavčas smluvil se svou manželkou, aby ho nedala pohřbít. V podsvětí pak šel rovnou za Hádovou manželkou Persefonou a řekl jí:
„Podívejte se, paní, na mou proradnou ženu! Vůbec pro mě netruchlí, ani za mé tělo nenechala vystrojit žádné zádušní obřady. Nepohřbeného mě tu přece nemůžete držet! Nechte mě na pár dní zaskočit domů, ať zjednám nápravu!“

Přísný trest

Sisyfa nechali odejít s příkazem, aby se do tří dnů vrátil do podsvětí. On se ale nevrátil. Do třetice si pro něj došel sám Hádés a všechno mu to pěkně sečetl. Když ve slavném Homérově eposu Odysseus prochází podsvětím, vidí věčné trápení smrtelníků:

„Také jsem Sisyfa zřel, jak kruté útrapy snáší, / obrovskou balvanu tíž tam rukama do vrchu vále, / opřen jsa oň vším napětím sil jak rukou tak nohou, / kámen strkal vzhůru, však když jej už překulit hodlal / přes onen vrch, v tom pokaždé tíž jej zvrátila velká, / rázem se v rovinu zpět zas kutálel drzý ten kámen.“

Tak vypadá sisyfovská práce. Snažit se přelstít bohy, se totiž nikdy nevyplácí.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio