Sodoma a Gomora
Místo neřesti, prostopášnosti, nemravného života a zatvrzelého hříchu. Co se to vlastně v Sodomě a Gomoře stalo? To se dočteme v Bibli.
Je to už dávno, co prý v rajsky krásném údolí Siddí na břehu Mrtvého moře vzkvétala dvě bohatá a slavná města, která patřila mezi pět nejkrásnějších izraelských sídel: Sodoma a Gomora.
A právě bohatství přivedlo Sodomské a Gomorské k pádu. Jídali jen berany a telata ze stáda nejtučnější, mazali se vonnými mastmi, lehali na měkkých poduškách, pořád měli při ruce nějakou tu láhev vína a taky hezké otrokyně, které jim vyhrávaly na harfy a tančily.
Byli zkrátka šíleně rozmařilí, už nevěděli roupama coby, a tak páchali různé hanebnosti a ohavnosti. Až to rozhněvalo samotného Hospodina. Rozhodl se, že smete Sodomu a Gomoru z povrchu zemského.
Archeologové zjistili, že před zhruba 4000 lety oblast Mrtvého moře skutečně postihla přírodní katastrofa: zemětřesení a sopečné výbuchy. Dodnes se tu nacházejí naleziště síry a asfaltu.
Abrahám, vůdce izraelského lidu, žil nedaleko Sodomy na pastvinách u řeky Hebronu se svými stády počestným životem kočovného beduína. Hospodinovi řekl: Určitě všichni Sodomští nejsou zlí a zkažení. Přece nedopustíš, aby společně s hříšníky byli potrestáni nevinní!
Bůh nakonec souhlasil, že město ušetří, když se v něm najde deset spravedlivých. Ale našli se jenom čtyři: Abrahámův synovec Lot, jeho žena a dvě dcery.
Než začal dštít oheň a síru, poslal Bůh dva anděly, aby Lota a jeho rodinu vyvedli do hor. Ovšem museli jít pořád dopředu a neohlížet se zpátky. Lotova žena se ale ohlédla a zůstala civět v úžasu a hrůze. Obohatila tak řadu světových jazyků o rčení „Stojí jako Lotova žena“ nebo „Jako solný sloup“.
Jaké z tohoto příběhu plyne ponaučení?
Chovejme se ctnostně a mravně, jinak nás stihne trest.
A také: dostaneme-li novou šanci, nedívejme se nazpět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.