Svůdník jako Casanova

Giacomo Casanova na obraze Antona Raphaela Mengse - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Giacomo Casanova na obraze Antona Raphaela MengseFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Jméno slavného Itala se stalo synonymem pro záletníka, sukničkáře, svůdce, ctitele žen a milovníka všech rozkoší, které život nabízí.

Giacomo Casanova. Bývalý miláček krásných dam a paní – a podle některých indicií – i švarných mužů. 

Jeho vznětlivá letora z něj udělala člověka nadmíru přístupného svodům každé rozkoše, člověka vždycky veselého a spěchajícího od jednoho požitku ke druhému a velmi vynalézavého, když šlo o to, nějaké ty požitky najít. 

Slavný sukničkář byl v mládí vysvěcen na kněze 

Neodolatelný bonviván a dobrodruh přišel na svět 2. dubna roku 1725 v Benátkách jako neduživé dítě. Jeho rodiče byli herci. Podle některých zdrojů byl levobočkem jednoho z nejvýznamnějších benátských šlechticů, pana Grimaniho. 

Vystudoval právo, lékařství a bohosloví, dokonce získal – považte – i nižší kněžské svěcení! Pozoruhodné východisko pro jednoho z největších milovníků všech dob. 

„Cítil jsem, že jsem se narodil pro opačné pohlaví, vždy jsem ho miloval a dělal vše, co jsem mohl, pro to, abych jím byl milován.“

Hrál roli vojáka, dvořana, diplomata, finančníka, profesionálního houslisty, hazardního hráče, černokněžníka, spisovatele. 

Místem, kde se cítil jako ryba ve vodě, byly ložnice krásných žen – od řeholnic po dámy z nejvyšší společnosti. Byl vzdělaný, inteligentní a okouzlující muž, měl vtip, eleganci a duchaplnost. Uměl žít na úkor druhých – zejména bohatých paniček. 

Vždycky odlehčoval peněženkám svých přátel, aby ukojil své choutky. Podváděl je, ale prý jen proto, aby zmoudřeli. Ty peníze měly být utraceny na pošetilosti jejich – utratil je tedy na pošetilosti svoje.

Chvíli byl nahoře, chvíli dole. Byl vítán na panovnických dvorech, a než se nadál, bručel v chládku. Ale vždycky ho z průšvihu vysekal někdo z jeho vlivných známých. 

Nerudný knihovník na severočeském zámku  

Poté, co zbrouzdal celý svět a táhlo mu na šedesátku, vrátil se do Benátek. Ale tam ho nechtěli, a tak se stáhl do Vídně. Šťastnou náhodou se tam potkal s tehdy třicetiletým hrabětem Valdštejnem a hned si padli do noty. Zjistili, že mají fůru společných zájmů: literaturu, magii a židovskou kabalu. 

Na zámku v Duchově dnes najdete autenticky zařízené místnosti, ve kterých Casanova pobýval, ukázku jeho rukopisu i křeslo, ve kterém 4. června 1798 zemřel.

Valdštejn Casanovu pozval ho k sobě na Duchcov, aby mu na zámku dělal knihovníka. Casanova napřed odmítl, ale když si uvědomil, že je u konce s penězi, s cestováním i kariérou, nabídku přijal. 

Řekl by Casanova sám o sobě, že je donchuán? Kdoví. Rozhodně ale seděl v hledišti Nosticova divadla v den, kdy Wolfgang Amadeus Mozart osobně dirigoval premiéru svého Dona Giovanniho. 

S Mozartem ho spojovala příslušnost ke svobodným zednářům, s autorem libreta Lorenzem da Pontem dlouholeté přátelství. Podle legendy Casanova dokonce chodil na zkoušky a radil a pomáhal s libretem.  


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas