Tantalova muka

Tantalos, Sisyfos a Ixion pykají za svá provinění - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Tantalos, Sisyfos a Ixion pykají za svá proviněníFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Tantalova muka jsou symbolem nejhoršího utrpení, které může člověka potkat. Co vlastně král lýdského města Sipylu provedl? Bylo toho požehnaně.

Byl synem nejvyššího boha Dia. Kdo byla jeho matka, na tom se řecké báje neumějí shodnout. Skvěle se však shodují v tom, že se dopustil strašlivých zločinů, za které musel být strašlivě potrestán. 

Napřed to všechno vypadalo tak nadějně. Taťka Zeus měl Tantala rád, dokonce nejraději ze všech svých pozemských synů. Dopřával mu výsady, o kterých se obyčejným lidem mohlo jenom zdát. Zahrnoval ho bohatstvím a blahobytem, umetal mu cestičku, zval ho na Olymp na schůze bohů a na hostiny. 

Čtěte také: Sisyfovská práce

Z Tantala vyrostl floutek. Vynášel z rady bohů tajemství, která se lidé neměli dozvědět, dokonce kradl na hostinách nektar a ambrózii, aby se trochu ukázal před svými kamarádíčky, obyčejným smrtelníky. 

Nejvyšší bůh Zeus ho nepotrestal. Dokonce mu nabídl, že mu splní každé přání.
Ale Tantalos se rouhal: „Co já potřebuji od bohů? Vždyť jsem na tom líp než oni!“ 

Lapálie se zlatým psem 

I Diovi nakonec došlo, že to s tím synkovým rozmazlováním krapet přepískl. To bylo tak: Dia v raném dětství na Krétě vychovali koza a pes. Koza Amaltheia ho živila svým mlékem a zlatý pes oba chránil. Psa ukradl efeský král Pandareos. Ale protože se sám bál pomsty bohů, schoval si ho na Tantalově hradě. 

Když Zeus na Tantala poslal boha Herma, aby se přiznal, jestli psa ukrývá, Tantalos to samozřejmě zapřel jako nos mezi očima, ani se nebál božské vševědoucnosti. 

Hrůzná hostina 

Popravdě řečeno, Tantalos na božskou vševědoucnost moc nevěřil. A tak to chtěl vyzkoušet. Pozval na návštěvu několik bohů a vystrojil jim hostinu. Menu ale bylo víc než děsivé – Tantalos totiž zabil svého nejstaršího syna Pelopa a předložil ho bohům na talíř. 

„Já u pramene jsem, a žízní hynu, / horký jak oheň, zuby drkotám, / dlím v cizotě, kde mám svou domovinu, / ač blízko krbu, zimnici přec mám,“ zpíval středověký básník Francois Villon. A něco podobného prožíval už antický padouch král Tantalos.

Vševědoucí bohové se jídla samozřejmě ani nedotkli. Kromě bohyně Demeter, která Pelopovi bezmyšlenkovitě udíbla kousek ramene. Demeter byla totiž roztržitá, měla plnou hlavu smutku, nedávno jí unesli milovanou dceru Persefonu. 

Strašný trest 

Tantalova krutost a troufalost bohy rozlítila. Nejdřív ze všeho oživili chudáka chlapce a chybějící kousek masa na rameni mu nahradili slonovinou. Říká se, že Pelops byl pak ještě krásnější. Bůh Poseidón byl z něho unešený a vzal ho sebou na Olymp. 

Tantalův smír je druhou částí trilogie melodramů Jaroslava Vrchlického a Zdeňka Fibicha Hippodamie.

Pak přišel na řadu Tantalos. Byl uvržen do podsvětní Hádovy říše, kde si odpykává krutý trest. Stojí v průzračně čisté tůni, ale když se sehne a chce se napít, voda vyschne. Nad hlavou se mu sklánějí větve plné voňavého ovoce, ale když je chce otrhat, vítr je zvedne tak, že na ně nedosáhne. Kromě toho Tantala sužuje nekonečný strach. Přímo nad ním visí obrovský balvan, který hrozí, že každým okamžikem spadne. 

A tak Tantalos trpí a věčně bude trpět za svou pýchu. Ta totiž vždycky předchází pádu. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas