To není můj šálek kávy

Šálek kávy (ilustrační foto) - Foto: Free Digital Photos

Šálek kávy (ilustrační foto)Foto: Free Digital Photos

Angličané říkají To není můj šálek čaje a myslí tím To není obor, kterému se věnuji a kterému rozumím.

To není můj šálek kávy. Fráze tak často opakovaná, až se z ní stalo klišé – tedy zautomatizovaný, otřelý slovní obrat, banalita, fráze, kterými se náš jazyk jen hemží. 

Slovo klišé pochází z francouzštiny a znali ho hlavně typografové – byl to totiž sazečský štoček.

Kde se vzalo slovo káva? O tom se vypráví řada legend. 

Kaffa se prý jmenovala provincie v Etiopii, odkud kávovník pochází.
Anebo: gah-wah bylo údajně prastaré obecné označení pro nápoj.
A do třetice: v roce 1615 popisoval italský cestovatel Pietro della Valle horký černý nápoj, který v létě osvěžuje a v zimě zahřívá, jmenuje se chave a vaří ho Turci z jakýchsi semen původem z Arábie.   

Jak se zjistilo, že kávová zrna mají povzbuzující účinky? 

Jednou si jakýsi pastevec v Habeši všiml, že se jeho kozy úplně zjančí, když se nažerou bobulí z jistého keře. Pasáčkovi to bylo divné, a tak jednu bobuli sám rozžvýkal a bylo mu do ejchuchu stejně jako kozám. 

Nacpal si bobulí plné kapsy a namířil si to do nedalekého kláštera. Jenže mniši řekli, že v tom má jistě pracky sám satanáš a bobule hodili do krbu. Tam se začaly pražit, krásně vonět, a jak to bylo dál, to už snadno uhodnete. 

Čtěte také: Nikotin

Centrem obchodu s kávou se stal Jemen. Karavany svážely do přístavního města Mokka pytle s kávou, a ty se odtud vydávaly na cestu do celého světa. 

Zpočátku se káva prodávala kupodivu v lékárnách. První kavárny v Evropě začaly vznikat v polovině sedmnáctého století a zpočátku se v nich scházeli výhradně muži.   

Pravá vídeňská káva 

Píše se rok 1683. Vídeň je obležená tureckými vojsky. Zuří kruté boje. A tu na scénu přichází nenápadný človíček – polský důstojník, cestovatel a špión Georg Franz Kolschitzky. Uměl arabsky, protože obchodoval s Orientem, a to se mu báječně hodilo. Vloudil se do tureckého ležení a nenápadně omrknul, jak Turci vaří ten voňavý černý nápoj – recept přede všemi důkladně tajili. 

Čtěte také: Turecké hospodářství

Když poražení Osmani prchali zpátky domů, zbyla po nich spousta pytlů plných kávy. A hádejte, komu připadly? Špiónovi Kolschitzkému. Návdavkem dostal od císaře pozemky a koncesi k provozování kavárny – jako odměnu za statečnost. 

A tak si tento šikovný koumák otevřel první kavárnu ve Vídni nazvanou „U Modré lahve“. 

Podle pověsti prý hořká káva Vídeňákům moc nechutnala. A tak si ji začali kávu sladit a ochucovat mlékem. Tak vznikla pravá vídeňská káva. 

Je libo šáleček kávy od Deodata? 

Prvním kavárníkem v Praze byl Arab Hatalah al Damask zvaný Georgius Deodatus Damascenus nebo stručně a krátce Deodat. První v Praze byl, ale předběhli ho Brňáci! Achmet si tam otevřel kavárnu už v roce 1702. Aby získal koncesi, musel se prý nechat napřed pokřtít. 

Šálek kávy - Foto: Free Digital Photos

Šálek kávyFoto: Free Digital Photos

Deodatus se procházel pražskými ulicemi ulicích v turbanu, nabízel kolemjdoucím kávu v malých koflících. Roku 1714 si otevřel v Praze, v dnešní Karlově ulici, první kavárnu U zlatého hada a nedlouho nato druhou kavárnu U Tří pštrosů. 

Kavárny se brzo staly centrem společenského dění i místem inspirace mnoha umělců po celém světě. 

Kávu miloval Ludwig van Beethoven i Johan Sebastian Bach, ten napsal dokonce Kávovou kantátu. Pravým závislákem na tomto nápoji byl Honoré de Balzac. Prý vypil více než dvacet šálků denně. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas