Turecké hospodářství

Turecká vlajka - Foto:  Omerbey, Fotobanka Stock.xchng

Turecká vlajkaFoto:  Omerbey, Fotobanka Stock.xchng

Chaos v ekonomice mají jistě leckde. Proč jsme si zvykli spojovat vrchol šlendriánství právě s Tureckem?

Co všechno patří k Turecku? Turecký sed, med, turecké kalhoty, lázně, záchodky, turecký půlměsíc. Zásluhou Turků, kteří obléhali Vídeň, se do střední Evropy se dostala turecká káva a také turkyň, tak se dodnes na Moravě říká kukuřici. 

Ale k Turecku patří i zmatečný, zanedbaný, nepoctivý, nefungující systém – tedy „turecké hospodářství“. Souvisí s hlubokým hospodářským, sociálním a především morálním úpadkem Osmanské říše v 17. a 18. století. 

Všechno, co Turci z předchozích mnohasetletých výbojů získali, šlo postupně vniveč. Stát totiž fungoval na těchto základních principech: protekce, úplatkářství, korupce a klientelismus. Za tučný bakšiš se dalo sehnat cokoliv – od postů nejvyšších úředníků až po výhodnější veslo pro galejníka na galéře. 

Sultán měl bohaté paláce a harémy, honorace se topila v přepychu, ale lid třel bídu s nouzí. Nikdo nedal zemi vizi a nikdo ji nevedl k prosperitě... Jak jinak to mohlo dopadnout?

Proč se říká Stojí jako Turek na pražském mostě? 

Znáte Turka ze slavného sousoší Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, které stojí na Karlově mostě? 

Ohromný tlustý pískovcový Turek se psem, který hlídá uvězněné křesťany, se ležérně opírá, tváře naducané, naparuje se jako bařtipán, je to pupkáč, kterého nic vyvede z míry. 

Čtěte také: O turecké kávě a první pražské kavárně

Socha byla myšlena jako názorné varování před nebezpečím tureckých nájezdů, i když tou dobou už byly na ústupu. Lidé ale měli ještě v živé paměti barbarství a krutosti, kterých se vojsko s půlměsícem ve znaku dopouštělo na bezbranných obyvatelích. 

Turek byl vysochán v roce 1714, nachlup přesně ve stejném roce, kdy si jeho soukmenovec Deodat nebo také Deodatus otevřel v Praze historicky první kavárnu. Jmenovala se U zlatého hada a stála v dnešní Karlově ulici. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas