Velbloud uchem jehly

Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království (Marek 10,25). Freska z Chrámu svatého Dimitrije (Sf. Dumitru) v rumunském městě Suceava - Foto: Jana Šustová

Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království (Marek 10,25). Freska z Chrámu svatého Dimitrije (Sf. Dumitru) v rumunském městě SuceavaFoto: Jana Šustová

„Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli by bohatý vešel do království věčného.“ Význam tohoto biblického přirovnání je zřejmý – je jím míněna věc naprosto nepravděpodobná, doslova nemožná. První část rčení, se kterou se v běžné řeči setkáváme dodnes, vybízí k úvahám, zda Ježíše skutečně napadla tak překvapivá metafora, nebo zda obrat vznikl jiným způsobem.

Jedna z teorií předpokládá, že rčení má reálný základ. V Jeruzalémských hradbách údajně byla branka nazývaná Ucho jehly (podle toho, že byla nízká a úzká). Velbloud by tedy Uchem jehly prošel jen stěží. 

Druhá, neméně zajímavá hypotéza vychází z toho, že při psaní řecké bible došlo písařskou chybou k záměně slova kamilos (lano) za kamelos (velbloud). Původní přirovnání by tak znělo „Snáze projde lano uchem jehly“ . 

Někteří odborníci se ale přiklánějí k tomu, že Ježíš citovanou větu skutečně pronesl. 

Má velbloud něco společného s bloudem?
 
 

Má velbloud něco společného s bloudem (tedy hlupákem), s blouděním nebo s obludou? Zcela jistě nemá. Slovo velbloud se k nám prý dostalo za dob stěhování národů, staří Slované ho přejali od Gótů. Jeho základem je gótské slovo ulbandus, odvozené z řeckého, potažmo latinského elephantus (slon). 

Dělat z komára velblouda  

Velbloud se vyskytuje i ve rčení „dělat z komára velblouda“ (něco nemístně zveličovat). A když už jsme u těch zvířat, nemůže nás nenapadnout, jak často a v jakých kontextech se dnes používá slovo vůl (např. „Když se štěstí unaví, sedne si i na vola.“). 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Marcela Hájková
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Cyklus o původu a významu slov a úsloví poslouchejte na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní pedagogové objasňují nejčastější jazykové problémy. Vysílá ČRo Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro ČRo Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí ČRo Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace