Vzlétnout jako Fénix z popela

Benu na egyptském papyru - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Benu na egyptském papyruFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Fénix je bájný pták, který se vyskytuje v mytologiích mnoha národů. V podrobnostech se jednotlivé mytologie liší, základním atributem je však fakt, že Fénix zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela narodí.

„Probuď v sobě Fénixe! Vzhůru do světa!“ hlásá reklama na pšeničné pivo s vůní thajského koriandru a brazilských pomerančů. Po jeho požití v sobě údajně objevíte chuť Belgie. Fénix si říká i distributor stomatologických nástrojů a přístrojů, ale tento název nese také souhvězdí na jižní obloze, funkcionalistický palác na Václavském náměstí v Praze, řada kaváren, hotelů atd. Fénixovy slzy jsou extrakt z konopí s výraznými léčebnými účinky. A co to všechno má společného se skutečným Fénixem? Pramálo. 

Fénix je pták. Tajuplný, fantastický, legendární opeřenec, záhadná bytost známá z mytologie starověkého Egypta, Orientu a mnoha dalších národů. Staří Egypťané uctívali volavku jménem Benu a považovali ji za prapůvodní božstvo, které se zrodilo samo ze sebe, když se země vynořila z pravodstva. Z pozdní výslovnosti ve tvaru boinu pochází řecké slovo fénix. 

Pověst praví, že Benu usedl na tajemný kámen benben v Reově chrámu, první pevný pahorek na Zemi, a stal se Reovou živoucí duší. A protože duše je nesmrtelná, ani on nikdy nezemřel. Stal se symbolem zmrtvýchvstání a návratu všech věcí ke své prapodstatě. Jedenkrát za pět set let, když se naplní jeho dny, přilétá do Reova chrámu v posvátném egyptském Slunečním městě Heliopolisu a, jakmile se dotkne benbenu, shoří na popel a znovu se zrodí k novému životu – omlazený a ještě krásnější. 

Řecký historik Hérodotos zvaný Otec dějepisu popsal v 5. století před naším letopočtem zvířenu Egypta a o Fénixovi uvádí:
„Ve skutečnosti jsem žádného nespatřil, viděl jsem pouze jeho umělecké ztvárnění. Vzhledem i velikostí se nejvíce podobá orlu. Jeho pera jsou z velké části zlatá, ale převažují pera červené až nachové barvy.“
 

Římský básník Ovidius několik století po Hérodotovi napsal:
„Poté, co prožije pětiset let, postaví si Fénix hnízdo ve větvích dubu nebo koruně palmy. Nasbírá skořici, nardový olej a myrhu, ze kterých si vytvoří lůžko. Na něm se uloží a vydechne naposledy.“ Z mrtvého Fénixe se zrodí nový, který bude žít po stejně dlouhou dobu jako jeho předchůdce. „Když dostatečně zesílí, odnese hnízdo – rodnou kolébku i hrob svého otce – do města Heliopolisu a zde jej uloží do chrámu Slunce."
 

Další představa Fénixova obrození se ustálila na sklonku středověku. V pramenech se dočteme, že jednou za pět set let postaví kněží v heliopoliském chrámu hnízdo. Na něj dají trní a síru. Fénix na oltář přiletí, sedne si a vtom se chrastí se sírou od horkého povětří vznítí Fénix i s hnízdem shoří na popel. Druhý den se v popelu objeví červ, který třetí den doroste v dospělého ptáka a uletí. 

Údaje o tom, jak dlouhá je perioda znovuzrození, se liší. Tacitus ve svých Letopisech uvádí 1 460 let. Podle zjištění dávných egyptských astronomů právě jedenkrát za tak dlouhou dobu hvězda Sírius vychází v Mennoferu současně se Sluncem. 

Fénixe v různých podobách najdeme leckde. V Číně se mu říkalo Feng-chuang. Z ruského folklóru známe ptáka Ohniváka, tedy Žar-ptícu, o níž napsal slavný balet Igor Stravinský. Svého Fénixe jménem Fawkes má i slavný kouzelník Harry Potter. A všichni tito bájní ptáci mají jedno společné – kdo by jim chtěl ublížit, se zlou by se potázal. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Marcela Hájková
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace