Žabomyší válka

Žabomyší válka - Foto: Stock Exchange, Dana Wiesnerová

Žabomyší válkaFoto: Stock Exchange, Dana Wiesnerová

Žabomyší válka je výraz pro malicherný spor, nesmyslnou hádku nebo nepřátelství kvůli bezvýznamné neshodě. Co ale proti sobě tyto dva živočišné druhy mají, že se dostaly do ustáleného rčení?

Odpověď jako skoro vždycky najdeme v dějinách literatury. Zatímco ve starém Egyptě byla žába symbolem dlouhého života, spásy a zmrtvýchvstání, v řecké mytologii žáby neměly vůbec dobré postavení. 

Žáby ve starém Řecku  

Byly spojovány s nečistými duchy podsvětí a věřilo se, že mají na svědomí všechny možné nemoci: záduchu, žaludeční problémy i bolení žlučníku. Staří Řekové léčili tyhle neduhy způsobem sobě vlastním – hojným pitím vína. 

Na druhé straně prý měly žáby neobyčejné léčivé schopnosti: Popel z žáby s olejem smíchaný od podagry i revmatismu nemocnému odpomůže. Svařený s vínem pak radno jest užívati proti vodnatelnosti. Rozpuštěný v octě jest zaručeným lékem od bolesti v krku. 

Čtěte také: Novinářská kachna

A to není všechno! S žábou se dala dělat rozličná kouzla: Hodíš-li levou přední žabí nožičku do kotle vařící vody, světe div se, voda ta vmžiku zchladne a více se již ohřáti nedá. Drobnou kůstkou – žabí lopatkou možno uspati i vlka! Podobné pověry se ve starém Řecku tradovaly i o myších. 

Batrachomyomachie neboli Žabomyší válka 

Žáby se často objevovaly i v literatuře. Například praotec divadelní komedie Aristofanes napsal hru Žáby. Ale tam žáby a myši nebojují. To až v Batrachomyomachii. 

Tohle slovo by asi chtělo rychlokurz řečtiny: batrachos – žába, mýs – myš, maché – boj. 

Čtěte také: Jádro pudla

Batrachomyomachie tedy znamená Žabomyší válka. Tento název nese epická skladba, jejíž autorství bylo kdysi mylně připisováno samotnému Homérovi. Skutečného autora této parodie na Iliadu neznáme, ale byl to vtipálek! Scény z nicotné potyčky žab a myší líčí pomocí vznešených homérských obratů a obrazů, jako by šlo o hrdinskou válku Řeků a Trojanů. 

A jak se to mezi žabkami a myškami vlastně všechno semlelo?  

V překladu Otokara Smrčky to zní takto:
„Drobtober jest moje jméno, mne zplodil Chlebožer chrabrý / Moukolizka, má matka, jíž Šunkohryz mocný byl otcem / v díře mě zrodila skryté a potom živila jídlem / fíky a ořechy, také i jinou rozličnou krmí.“ 

Takhle si žabomyší válku představuje český malíř Jiří Anderle (2001, akryl na plátně). - Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Takhle si žabomyší válku představuje český malíř Jiří Anderle (2001, akryl na plátně).Foto:  Galerie hlavního města Prahy

Chudáka Drobtobera nechal utonout žabí král Náfuka. Myši chtějí pomstít svého druha, a tak začnou zbrojit:
„Holeně nejdřív oblékly do boje, zelené lusky, / které umně na dva rozetkly kusy, a z kterých / samy před tím v noci všechen vyžraly obsah. / Krunýře všechny měly z dokola sešité kůže, / kterou kočce kdys stáhly a zpracovaly pak umně.“ 

Ani žáby nezůstanou pozadu:
„Nejdřív holeně své si pokryly lupeny slézu, / listy zelené řípy jim za štít sloužily pevný, / z listí kapusty krunýř si obratně zrobily zase, / dlouhý, přeostrý rákos každé za kopí sloužil, / skořápka hlemýždě tenká jak přílba kryla jim lebku.“ 

Autor nešetřil ani řecká božstva, například Pallas Athéna nepůjde pomoci myším v tísni za to, že jí kdysi rozkousaly na dluh koupené roucho. 

Batrachomyomachie byla ve starověku velmi oblíbená 

Tuhle epickou skladbu znal i Alexandr Veliký. Ten v Egyptě označil Antipatrovo vítězství nad povstalými Sparťany za „žabomyší válku“. 

Sousedské spory, rodinné šarvátky i politické tahanice, to všechno jsou žabomyší spory, na kterých svět nestojí. I když viděno z perspektivy žab a myší to vypadá určitě docela jinak. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas