Znát své pappenheimské

Vojáci Pappenheimova pluku - Foto: Wikimedia, public domain

Vojáci Pappenheimova plukuFoto: Wikimedia, public domain

Pokud někdo říká, že zná své pappenheimské, má tím na mysli, že ví, co má čekat od svých lidí. Umí předvídat, jak se zachovají a na koho z nich se může spolehnout. Vidí jim do karet, má je přečtené, prostě nedělá si iluze a nic ho nepřekvapí.

Původně ale toto úsloví nemělo negativní nádech, byla to jakási odpověď-neodpověď. 

Na výlet do německého Pappenheimu 

Pátrání po tom, kdo byli Pappenheimští, svede dohromady tři osobnosti evropských dějin, které by se jinak nikdy nepotkaly: Mistra Jana Husa, Albrechta z Valdštejna a Friedricha Schillera. 

Chcete vědět, jak je to možné? Dobrá. Vyrážíme 266 kilometrů od Prahy směrem jihozápadním do Pappenheimu, pohledné obce s krásnou hradní zříceninou nedaleko Norimberku. 

Město Pappenheim (asi v 17. století) - Foto: Wikimedia, public domain

Město Pappenheim (asi v 17. století)Foto: Wikimedia, public domain

Z toho městečka pochází jeden z nejvznešenějších starobylých říšskoněmeckých hraběcích rodů – pánů z Pappenheimu. 

Tento rod se dvakrát zapsal do našich dějin. Poprvé 6. července 1415. Stalo se to v Kostnici u Bodamského jezera. Právě skončila mše svatá a po ní byl přiveden Mistr Jan Hus. Napřed ho zbavili kněžského svěcení a na hlavu mu posadili čepici pomalovanou čerty, zápasící o jeho duši. Potom se šlo průvodem za město a kacíře přivázali na hranici. A pak dědičný maršálek, pán z Pappenheimu, „tleskl rukama a pryč odjel“, jak se píše v knihách. Čímž jsem dal povel katovi, aby hranici podpálil. A hranice vzplála, tam na břehu Rýna... 

Ale to jsme kapánek zabloudili. Buďte si jisti, že Mistr Jan Hus „své pappenheimské“ neznal. To až Albrecht z Valdštejna. 

Statečný maršál von Pappenheim 

Je 8. listopadu 1620, jsme na Bílé hoře. Zuří třicetiletá válka. Na straně Albrechta z Valdštejna proti švédským vojskům bojuje pluk Pappenheimských. Velí mu nesmírně schopný voják, polní maršál, hrabě Gottfried Heinrich von Pappenheim. Pluku velel už ve svých necelých třiceti! Všichni obdivovali jeho rozhodnost a odvahu. 

Gottfried z Pappenheimu se svým osobním nasazením v boji zasloužil o výsledek bitvy na Bílé hoře, když se postavil do čela umdlévajících katolických vojsk. Nechali ho tam pak na bojišti ležet těžce raněného až do druhého dne, málem tam vypustil duši! Ale pak ho bohatě odměnili za statečnost a léta jsem velel elitnímu oddílu kyrysníků. Von Pappenheim padl v bitvě u Lützenu roku 1632 raněn dělovou koulí. 

Albrecht z Valdštejna odpovídá zástupcům Pappenheimova pluku 

Anton Graff: Friedrich Schiller (1875) - Foto: Wikimedia Commons

Anton Graff: Friedrich Schiller (1875)Foto: Wikimedia Commons

Úsloví Znát své Pappenheimské ale vzniklo až mnohem později. A zasloužil se o to jiný slavný Němec – věhlasný básník a dramatik Friedrich Schiller. 

V jeho tragédii Valdštejnova smrt Albrecht z Valdštejna říká: „Daran erkenn ich meine Pappenheimer“, čili „Tak ve vás poznávám své pappenheimské.“ 

Valdštejn těmito slovy odpovídá zástupcům Pappenheimova pluku, kteří se přišli optat, co je pravdy na tom, že se vojevůdce chystá zradit císaře a přejít na švédskou stranu. 

Vojáci chtěli vyjádřit oddanost a věrnost císaři. Císařský generalissimus jim za to svým výrokem sice poděkoval a pochválil je, jasně však na jejich otázku neodpověděl. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas