Zvony letí do Říma

Zvon (ilustr. foto) - Foto: Fotobanka  Stock Exchange

Zvon (ilustr. foto)Foto: Fotobanka Stock Exchange

Výlet zvonů do italské metropole patří tradičně k velikonočním svátkům. Kdy tam letí, jak dlouho tam pobudou a proč to vlastně dělají?

Exkurze začíná vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Gloria in excelsis Deo. To všechny zvony zmlknou a připraví se k odletu. A aby nebylo bez jejich hlasu kolkolem takové ticho, dostanou se ke slovu řehtačky, hrkačky, klapačky či chcete-li trakače. 

Už není mnoho míst, kde kluci na Zelený čtvrtek a Velký pátek obcházejí s řehtačkami vesnici a zpívají o tom, že Kristus Pán „pro své umučení dal nám věčnou milost a po tomto životě v nebi věčnou radost“. 

Hrkalo se vždycky šestkrát: poprvé vpodvečer na Zelený čtvrtek, čtyřikrát na Velký pátek – k tomu se přidalo také honění Jidáše, a naposledy na Bílou sobotu v pět hodin ráno. 

Zpívalo se:
„My klekání klepeme,
tím památku činíme,
že Kritus Pán pro nás umřel,
a pro nás na kříži byl.“ 

Chlapecké koledování už ale zvony neslyší, protože tou dobou tichounce plachtí po obloze přes Apeniny směrem na jih. 

Co kdyby se některý zvon chtěl někam zašít, ulít, prostě by zůstal doma? Nepřipadá v úvahu. To by obci přineslo velké neštěstí! 

Jako první letí nejstarší, protože už znají cestu. Za nimi se drží ty malé a dávají dobrý pozor, aby se neztratily. Celý konvoj uzavírají dva zvony, které u nás patří k největším a nejvýznamnějším: Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu. 

Občas s sebou zvony prý přiberou i nějakého toho spolucestujícího 

Ovšem nelekněte si, kdybyste na nebi náhodou zahlédli i zcela kuriózní předměty. Staré pověsti vyprávějí o tom, že: 

Zvonovina se musí na Zelený čtvrtek sebrat a letět do Říma, ať se zrovna nachází v jakékoli formě. Povinnost zúčastnit se výpravy totiž nezbavuje zvon ani okolnost, že byl roztaven či přetaven. Proto například v bitvě na Piavě v roce 1918 údajně dělostřelci o Velikonocích zaznamenali dočasné, podivuhodné a zcela nevysvětlitelné zmizení svých kanónů. 

Jedna pověst zahraniční, a to ze slovenské Levoči, vypráví, že místní zvon údajně kdysi celou cestu nesl studenta, který chtěl vidět Svaté město. 

Čtěte také: Začínat od Adama

No dobrá, zvony tedy letí do Říma, přibírají s sebou své modifikované kolegy, a co pak? Pak jim papež požehná za věrné služby: 

Milé zvony, děkuji vám za celoroční práci. Svědomitě jste plnily svoje úkoly. Zvaly jste lidi k modlitbám, ohlašovaly svatby, křty, úmrtí i pohřby, zvonily jste klekání, šturmovaly jste, když se blížil požár nebo velká voda. Svým hlasem jste zaháněly démony a zlé moci, ale taky bouřku, vichřici, epidemie či nepřátelská vojska. Za to vám nyní žehnám! Buďte zdrávi a na shledanou o příštích Velikonocích! 

S papežským požehnáním se zvony pak zase vrátí na svá místa na věžích a zvonicích. A to už je Bílá sobota a všechny zvony radostně hlásí: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“ 

Podle pověstí má prý zvonění kouzelnou moc 

Když při zvonění hospodyně zamete dům, nebudou se ve stavení po celý rok držet švábi. Kdo se za zvuku zvonů umyje ve studánce, ten si zajistí na celý další rok pevné zdraví. Ten, kdo chce, aby mu ovocné stromy hojně rodily, nechť jimi tou dobou pořádně zatřese, čistou vodou pokropí a čerstvě zadělaným těstem je potře. To jim dodá síly. 

Zvony jakožto posvěcené předměty jsou opředeny spoustou nejrůznějších pověstí: 

Jsou velmi citlivé na klení. To se pak zvon lekne a zapadne do studánky nebo do země.
Hlas některých zvonů přináší štěstí, některé jsou naopak prokleté a nosí smůlu.
A lidová moudrost říká, že kdo vztáhne ruku na zvony, prohraje válku, což se zatím při obou válečných rekvizicích potvrdilo. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas