Nemají střechu nad hlavou. Díky, nebo kvůli zemětřesení?
Věty typu „díky povodním přišlo o svá přístřeší několik desítek lidí“ nebo „díky silným mrazům přestaly jezdit vlaky“ slýcháme poměrně často. Vnímáte je jako nepatřičné?
Nevlastní předložky vznikají z různých slovních druhů. Díky a kvůli (k vůli) vznikly z podstatných jmen ustrnutím pádů.
Někteří mluvčí už nepociťují rozdíl mezi nevlastními předložkami díky a kvůli tak silně jako dřív. Proto se také předložka díky užívá, i pokud mluvíme o situacích negativních, tragických nebo katastrofických.
Jak ale říká doktorka Anna Černá z Ústavu pro jazyk český Akademie věd, v těchto kontextech je předložka díky nenáležitá. Její původní význam je totiž kladný, spojitost s podstatným jménem dík je stále ještě silná.
Mluvíme-li tedy například o následcích přírodních katastrof, měli bychom použít předložku kvůli. Anebo předložku vinou, kterou už sice mnozí pociťují jako knižní, ale právě v těchto větách je namístě.
Zajímavé je, že i kvůli byla původně předložka kladná. Postupně svůj kladný význam ztratila a dnes ji pociťujeme jako neutrální.
Pamatujte!
+ díky (kladný význam)
0 kvůli (neutrální až záporný význam)
- vinou (záporný význam)
Patrně stejným vývojem prochází předložka díky, u ní ale tento proces ještě nebyl dokončen, takže není vhodné ji v negativních spojeních užívat.
Je pravděpodobné, že se předložka díky svého původně kladného významu časem zbaví. „Jestli to bude za 20 nebo za 100 let, to si opravdu netroufnu říct, prognózy v jazyce se vyslovují těžko,“ uzavírá doktorka Anna Černá.
Příspěvek jsme vysílali jako součást šestidílného cyklu Jak se mluví hezky česky, který ke Dni s češtinou na Vltavě připravila Jana Olivová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka