František Souček

František Souček - Foto:  archiv autora

František SoučekFoto:  archiv autora

Česká republika

František Souček (1980) získává již řadu let ceny na prestižních houslových soutěžích (Kocianova houslová soutěž, Concertino Praga, Beethovenův Hradec, soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Tribune of Young Artists UNESCO Lublaň, mezinárodní soutěž Louise Spohra Weimar, Soutěž Rotary Norimberk). V letech 1999-2003 se stal opakovaně stipendistou Meadowmount School of Music (USA), kde studoval pod vedením prof. Stephena Shippse a kde též v roce 2002 vystoupil na benefičním koncertě komorní hudby společně s Pinchasem Zukermanem. V roce 2000 ukončil studia na konzervatoři v Praze (prof. Jaroslav Foltýn), poté byl studentem pražské Akademie múzických umění ve třídě Prof. Ivana Štrause. 

František je primáriem Zemlinského kvarteta, úspěšného smyčcového kvarteta, se kterým rovněž získal řadu cen a se kterým koncertuje po celém světě. Věnuje se též pedagogické činnosti, vyučoval na mnoha mistrovských kurzech. 

V roce 2008 se stal zástupcem ředitele mezinárodní houslové Akademie v Plzni. Působil také jako asistent kvartetní třídy prof. Waltera Levina a Rainera Schmidta na univerzitě v Baselu. V současné době vyučuje na Pražské konzervatoři. 

Jaké bylo Vaše první setkání se soutěží Concertino Praga?
První setkání s Concertinem Praga se uskutečnilo v roce 1996, kdy jsem se zúčastnil soutěže společně se svým spolužákem a kamarádem Janem Fišerem. Přihlásil nás tehdy náš společný pedagog Jaroslav Foltýn. Mám krásné vzpomínky jak na natáčení ve Studiu 1, tak na koncerty v rámci Jihočeského Festivalu i na velký koncert ve Dvořákově síni Rudolfina! 

Jaký druh hudby máte osobně nejraději?
Samozřejmě mám nejraději tzv. „vážnou hudbu“, zejména komořinu. A nejvíce pak smyčcové kvartety. 

Jak obecně pohlížíte na umělecké soutěže a na objektivitu měření výkonů?
Objektivita při hodnocení je vždy diskutabilní. V případě technicky dokonalých a vyrovnaných výkonů záleží často na vkusu poroty. Umělecký výkon jde zkrátka těžko změřit. 

Co si myslíte o anonymním způsobu hodnocení nahrávek ve srovnání s hodnocením živých vystoupení?
Je-li anonymní nahrávka pořízena živě (není sestříhaná a studiově upravovaná), pak může být hodnocení objektivnější a více nestranné. Ale vždy bude chybět jeden rozměr vnímání výkonu a hudby jako takové. 

V čem podle Vás spočívá největší přínos hudebních soutěží pro mladé muzikanty?
Umělecké soutěže chápu jako úžasnou motivaci k práci, neustálému zlepšování a inspiraci při studiu hudby. V dnešní době si musíme přiznat, že jsou často nedílnou součástí při budování toho, čemu říkáme „kariéra“… ale nejsou nezbytné. 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas