14. června  2010  rubrika: Dění v redakci

O domě v Dykově ulici

Dykova ul. č. 14, sídlo ČRo 6 - Foto: Petr Poláček

Dykova ul. č. 14, sídlo ČRo 6Foto: Petr Poláček

Český rozhlas 6 sídlí v noblesní prvorepublikové vile na rozhraní pražských Vinohrad a Vršovic. Stejně jako naše stanice i ona má bohatou historii, těsně spjatou s osudy našeho národa. Její minulost přiblížil divákům České televize Daniel Raus v pořadu Sváteční slovo. Ten odvysílala ČT 1 6. června 2010 a vy jej můžete shlédnout prostřednictvím internetového vysílání ČT a nebo v písemné podobě přečíst na našich stránkách:





O domě v Dykově ulici – nejenom lidé, ale i jejich příbytky mají svoje příběhy
Daniel Raus
 

Jsme na místě, které většina lidí nezná – a přece je mimořádně důležité. Narodil se zde největší český smolař (a málem i největší Čech) Jára Cimrman. Však to taky oznamuje tabule na fasádě: „Zde se narodil známý génius, vídeňský rodák Jára da Cimrman...“ Nelze být zároveň největším Čechem a největším smolařem, proto byl taky praotec Jára ze známé soutěže nespravedlivě vyloučen. Jeho duch ale žije – a možná tady jednou bude poutní místo. 

Daniel Raus - Foto: Vendula Kosíková

Daniel RausFoto: Vendula Kosíková

Tím zdejší historická legrace končí. Ještě se tady kdysi vyráběly pohádky – rozhlasový Hajaja. Zbytek paměti těchto zdí je vážný až krutý. 

Bydlela tady před válkou židovská rodina, která skončila v koncentračních táborech a plynových komorách. Dům zabralo gestapo. Nacisté byli, jak známo, lidé nevkusní, ale rádi se obklopovali hezkými věcmi. Vila se jim líbila, stejně jako několik dalších domů v Dykovce. O pár čísel dál věznili lidické ženy. Narodilo se tam i šest lidických dětí. Kolik smutných příběhů se tady odehrálo, to se už nikdy nedozvíme. 

Na konci války přišla Rudá armáda, a tady se usadila tady její zvláštní složka, Směrš. Hledala ruské emigranty, které podle přesných seznamů posílala na rodnou Rus – k likvidaci. V tomhle domě se najednou nemluvilo německy, ale rusky – a příběhy byly opět smutné. 

Potom se odtud začalo šířit vojenské vysílání Československého rozhlasu. To se tady mluvilo česky a slovensky, ale ve službách ideologie, kterou by nevymyslel ani Jára Cimrman s Hajajou. Říkal se tehdy takový vtip – otázka: proč nemůže být třetí světová válka? odpověď: protože ten komunistický boj za mír nikdo nepřežije. 

V roce 1968 Dykova ulice rozkvetla, přišlo pražské jaro a zdálo se, že po nacistických a komunistických otřesech se věci vrátí do normálu. Chyba lávky. Boj dobra a zla pokračoval a naděje ukončily tanky, vyslané Moskvou. Okupanti ale docela dlouho nemohli najít místo, ze kterého se dál svobodně vysílalo. Bylo to tady, v rodišti Járy Cimrmana. 

Radostná kapitola domu v Dykovce přišla pár let po sametovém převratu. Nastěhovala se sem česká redakce Svobodné Evropy. Teď je tady její pokračovatelka, Šestka Českého rozhlasu, včetně Redakce náboženského vysílání. S výhledem na Prahu si klade otázku, odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme. S vědomím, že boj dobra a zla neskončil. 

Domy mají svoje příběhy. Na rozdíl od nás je ale netvoří samy. Píšeme je my, lidé. A naštěstí taky Jára Cimrman s Hajajou… 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas