30. ledna  2012  rubrika: Diskuse

Posluchači k působení Vladimíra Justa v Kritickému klubu Jana Rejžka

Vladimír Just - Foto: Dana Josefová

Vladimír JustFoto: Dana Josefová

V posledních dnech přišla do naší redakce řada ohlasů vás, posluchačů, na to, že v Kritickém klubu Jana Rejžka už není stálým hostem Vladimír Just. Někteří z vás napsali i přímo panu Justovi. Výběr z vašich reakcí uveřejňujeme níže.


Vážený pane Juste,
právě jsem si z podcastu Kritického klubu vyslechl, že jste ukončil spolupráci na pořadu. To je nemilé překvapení. Vaše skvělé reference ze světa kultury, především divadla a výstav mi budou chybět. Díky Vám jsem za posledních pár let shlédl nemálo divadelních představení a nebyl jsem nikdy zklamán. Mohu se jen domnívat, že Vás od další účasti odradila spíš páně Rejžkova absolutistická vláda nad pořadem, a nikoli, jak pevně věřím, zdravotní problémy, či ztráta víry ve smysl rozšiřování povědomí o kvalitních kulturních počinech. Ať je to jak chce, velmi Vám děkuji za Vaši práci a přeji mnoho sil a chuti do dalšího boje s větrnými mlýny hlouposti a zabedněnosti.
Jiří Kesely 


Dobrý den, vážený pane profesore,
chci Vám říci, že jsem velmi nerada, že už Vás ve čtvrtek neuslyším, i když jsem se mnohokrát v minulosti divila, že jste to neudělal už dávno. Naposledy mě mrzelo, že nějaký posluchač měl zase výhrady ke způsobu Vašeho vyjadřování v pořadu, připadalo mi to nevhodné a k Vám nespravedlivé. Napsala jsem na adresu pořadu KKJR v tomto smyslu dopis a doufala jsem, že jej někdo z Vás přečte. Vzhledem k nastalé situaci se tak již nestalo a myslím, že se panu Rejžkovi určitě „nehodí do krámu“. Proto Vás prosím, zda byste si dopis od něj vyžádal. Pokud byste nechtěl, udělala bych to sama. Jsem totiž přesvědčena, že ke změně nedošlo normálně, myslím si, že kdyby tomu tak bylo, sám byste se s námi, posluchači, rozloučil. Prosím Vás také, zda byste se k tomuto Vašemu rozhodnutí mohl nějak veřejně vyjádřit, třeba na blogu, abychom měli možnost slyšet také druhou stranu a vytvořit si vlastní názor bez domněnek. Uráží mě totiž, jak o Vás mluvila paní Bosáková a pan Rejžek jí za to děkoval moc. Za vše Vám děkuji.Sympatizuji s Vámi, pomáháte mi orientovat se v kultuře. Mým přáním je, abyste zastával místo ministra kultury.
Se srdečným pozdravem
Milada Šedivá 


Dobry den, vážený pane docente,
v prvé řadě bych Vám rád poblahopřál vše nejlepší do nového roku (snad není pozdě...).
Dále bych chtěl reagovat na Vaši účast v Kritickém klubu. Teď poslouchám novy KK (vždy pres internet se zpožděním, bohužel). Je mi velice lito, ze už dále nebudete v tomto poradu účinkovat. Ale po tom, co se stalo na konci roku, se Vám ani nedivím. Kriticky klub jsem poslouchal zejména kvůli Vaší účasti, velmi si vážím Vaší práce (knihy o floskulích – to je jasna povinna četba!!!) a vážím si i Vašich názorů (byt s nimi někdy nesouhlasím). Vždy jsem Vás obdivoval, s jakou noblesou přecházíte příliš machistický styl vedení pana Rejžka, který, a teď se nezlobte – nebere žádný jiný názor! Jeho je ten správný. To je velice smutné, přihlédneme-li k faktu, že pan Rejžek je (doufám) zastáncem demokracie a tudíž svobody slova a také diskuse. K tomu jistě patří, že má někdo jiný názor. Tento názor je potřeba vyslechnout a vzít na vědomí. To se dělo vždycky u Vás, s velkou noblesou, ale u pana Rejžka jaksi ne. Bohužel. Nicméně, vážený pane docente, beru Vaše rozhodnuti z pořadu odejít a plně ho chápu!
Přeji Vám mnoho štěstí a pracovních úspěchů v novém roce. Ať se Vám daří.
S pozdravem.
Jan Brim 


Vážený pane profesore,
dovoluji si Vás vyzvat k návratu do Kritického klubu, jehož nedílnou součástí jste byl přibližně deset let. Vaše příspěvky, referáty, svědectví, komentáře, glosy (nejlépe „proti srsti“ :-) ) či polemiky s panem Rejžkem (kterého znám, a právě proto Vás prosím o shovívavost k jeho špatnému sluchu a občasné nepřístupnosti) vyplňovaly a rozjasňovaly můj předem vymezený čas, trávený rozličnými činnostmi. Ale Vy oba jste byli jeho součástí! Mám všechny díly stažené a bál jsem se okamžiku, kdy pořad skončí z důvodu odchodu některého z Vás (nás). Nedomníval jsem se však, že to bude jiný odchod, než ten poslední. Buďte prosím velkorysý a přeneste se přes vyhrocené okamžiky posledních dílů. Občasný konfrontační způsob pořadu přeci do tohoto formátu patří. Chtělo by se mi podepsat jménem profesora Hausnera, paní Bosákové, Jaromira či neustále korespondujícího (pozoruhodná přesmyčka) Slavotínka, ale není třeba. Paradoxně jsem jedním z nich. Ač neslyšen, každý týden poslouchající. Stýskalo by se mi po Vás…..
S pozdravem
Jan Pelikán 

Autor:   posluchači ČRo
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace