1. června  2011 v 18:34  rubrika: Diskuse

Reformy

Vláda jednala o zvýšení DPH, Karel Schwarzenberg, Petr Nečas, Radek John - Foto: Filip Jandourek

Vláda jednala o zvýšení DPH, Karel Schwarzenberg, Petr Nečas, Radek JohnFoto: Filip Jandourek

Slyším-li, či zahlédnu ono, v současné době stále dokola omílané slovo „reforma“, vypínám rádio či televizi, noviny házím do koše a nevěřícně nad tímto tématem kroutím hlavou. Nemáme my občané snad vlastní rozum, že si necháme vládou vnutit druhořadé téma k nekončící diskuzi?

Domnívám se totiž, že žádnou sociální, zdravotní, penzijní ani daňovou reformu nepotřebujeme. Alespoň zatím ne! A pokud se jí zabývá naše vláda a vytváří tak napětí ve společnosti a upíná pozornost občanů k těmto krokům, nedělá nic jiného, než odvádí pozornost od té nejpotřebnější, prvořadé reformy, kterou je zastavení masivního rozkrádání státních financí, byť i o ní mluví. A právě tato reforma musí zcela jasně předcházet jakékoli reformě v oblasti sociální i daňové a k ní by měla vláda přednostně upnout veškeré své síly.  

Je jednoduché představit si například vanu, z níž jsme odstranili zátku, a kterou přesto hodláme napustit. Snad jen blázen namísto toho, aby zátku nasadil znovu do odtoku, rozhodl by se zřizovat silnější přívodní potrubí a stavět větší vodárnu. A právě toto řešení nám současné i minulé vlády stále dokola předkládají. A je s podivem, že my , občané a zejména i novináři, oni „hlídací psi demokracie“, přistupujeme na toto bláznivé řešení. Dokonce souhlasíme, že tyto reformy jsou opravdu důležité a přeme se o to kam až by měly sahat a kam ne. A státní finance odtékají kmotrům, klientelistickým souvěrcům, vlastníkům akcií na doručitele, do stranických pokladen a bůhví kam ještě, mezitím dál. A tak nečiníme nic jiného než to, že spolu s vládou hledáme cesty jak zajistit, aby těm, kterým tyto občanům uloupené peníze tečou do kapes podnes, tekly i v budoucnu i kdyby ti, kteří je vytvářejí už ani na chleba neměli.

Konečně, byť lékaři ve svém protestu dokládali, že na jejich platy ze státního rozpočtu nemusí odejít ani koruna, jen je třeba zabránit odtoku oněch sedmadvaceti miliard ze zdravotnictví, peníze mizí dál. A vláda, která v zásadě nemá vládnout ale řádně spravovat tento stát, nehledá způsob jak tomu co nejrychleji a účinně zabránit, ale naopak hledá způsob jakým by to měli uhradit opět občané! Vrchní soud je již veřejně označován jako vrchní zametačství, kde se zametají i ty nejzávažnější kauzy pod koberec a ministr spravedlnosti hovoří pouze o odvolání osob zodpovědných za tento stav, namísto aby také dodal, že pokud se podezření prokáže, budou viníci i souzeni za spolupachateství a napomáhání trestné činnosti! 

Víme, že částky, které mizely a mizí ze státního rozpočtu jsou v řádu stovek miliard ročně. Vezmeme-li v úvahu jen dvě stě miliard ročně, za oněch dvacet let by to byly více než dva roční rozpočty České republiky. Přitom byla léta, kdy se i v souvislostí s privatizací odhady pohybovaly na částce 700 miliard za rok. A chtěla některá z vlád někdy po těch, do jejichž kapes ony miliardy odtekly tyto peníze zpátky? Jaký by byl přebytek ve státní pokladně dnes, kdyby tak činila a chovala se jako řádný hospodář? 

Pakliže by minulým i této vládě opravdu záleželo na občanech, neuzavřela by co nejrychleji tento odtok a teprve pak by zvažovala potřebnost a rozsah reforem? Možná by ani nebyly nutné. A když přece jen ano, jistě by nemusely být naléhavé, natož drastické. Ale vládne nám skutečně tato vláda? Nebo prostřednictvím této vlády nám vládne zcela jiná vláda, ta stále hladová, nenasytná, v jejichž kapsách za oněch 22 let zmizelo těch více jak čtyři tisíce miliard korun českých? 

Jak dlouho budeme dovolovat námi zvoleným zástupcům aby nám vládli tak, jak to po léta dělají, namísto toho aby jako námi pověření správci této země tuto spravovali jako řádní a dobří hospodáři? Vládnout nám mají ideály pravdy, práva, spravedlnosti, slušnosti, poctivosti, solidarity a veřejného blaha a to zejména v hlavách těch, které volíme. Nikdo jiný. 

Autor:  Roman Kočur
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace