17. září  2011 v 21:40  rubrika: Dokument

Historie českého piva aneb příběh Karla Osvalda, šlechtitele chmele

Žatecký poloraný červeňák, jehož „otcem“ je Karel Osvald. - Foto: David Hertl

Žatecký poloraný červeňák, jehož „otcem“ je Karel Osvald.Foto: David Hertl

Že potřebnou nahořklou chuť dodává pivu chmel, to asi ví každý. Ale - jaký chmel? Žatecký? Pokud je řeč o žateckém chmelu, pak nutně musí padnout jméno člověka, který se doslova zasloužil o jeho dnešní chuť. Je jím Karel Osvald.

Narodil se v září roku 1899 v Domoušicích u Loun, vesnici, která leží téměř ve středu chmelařského trojúhelníku mezi městy Louny, Žatec a Rakovník. Mladý Karel studoval lounskou reálku a není bez zajímavosti, že ve stejném ročníku s ním studovali například Konstantin Biebl nebo Karel Konrád. A podobně jako jim, ani Osvaldovi se po maturitě nevyhnul povolávací rozkaz na frontu. Z vojny se vrátil až v listopadu 1919 a mohl se ihned vrhnout do toho, co chtěl, a co mu válka upřela – do studia. 

Tady se rodí nejlepší chmel na světě: Žatecko. (Podobným štítkem je označen každý balík žateckého chmele. Označení stejně pečlivé, jako u dobrého vína). - Foto: David Hertl

Tady se rodí nejlepší chmel na světě: Žatecko. (Podobným štítkem je označen každý balík žateckého chmele. Označení stejně pečlivé, jako u dobrého vína).Foto: David Hertl

Studoval nejprve v Táboře na zemědělské akademii a po jejím zrušení v Praze na Vysoké škole zemědělského inženýrství. Počátkem dvacátých let prošel několika šlechtitelskými stanicemi v Čechách a absolvoval i řadu stáží v mnoha evropských zemích. V roce 1926 byl pověřen řízením šlechtitelských prací na nově zřízené pokusné stanici v Deštnici u Žatce. Zpočátku ani nebylo jasné, že se jeho osudem stane chmel – tehdy se v Deštnici prováděly pokusy například se šlechtěním ječmene. 

Už v roce 1927 ale Karel Osvald zahájil v Deštici první šlechtitelské pokusy se chmelem. Prošel všechny chmelařské oblasti a sbíral od pěstitelů ty rostliny, které si sami pěstitelé nejvíc pochvalovali. Nasbíral tak 130 klonů, které postupně sám probíral a hledal mezi nimi ty nejlepší. Po záboru pohraničí na podzim 1938 se šlechtitelská stanice přestěhovala z Deštnice do Rakovníka a v roce 1947 se stěhovala opět, tentokrát do Žatce. Podle pamětníků sebralo stěhování tisícovek rostlin, tedy veškerého šlechtitelského materiálu, Osvaldovi hodně energie. 

Sklizeň chmele v tradiční chmelařské obci Ročov na Lounsku. - Foto: David Hertl

Sklizeň chmele v tradiční chmelařské obci Ročov na Lounsku.Foto: David Hertl

Chmelovou problematiku už ale Karel Osvald neopustil. Sepsal řadu knížek o jeho šlechtění, o zkoušení nových odrůd a o genetice chmele. Pilně přispíval do časopisu Český chmelař, do Československého zemědělce i do Zemědělských novin. Ale to podstatné jsem ještě neřekl: Karel Osvald vypěstoval řadu nových chmelových klonů. Tři z nich patří dodnes mezi významné klony odrůdy Žatecký poloraný červeňák a zaujímají stále převážnou část chmelnic v České republice – podle odborníků je to 90 až 95 procent výměry českých chmelnic. 

Karel Osvald se v roce 1946 habilitoval významnou prací o genetice chmele a byl jmenován docentem. Kdo ví, jaká mohla být jeho další kariéra. Osud byl ale neúprosný: Karel Osvald zemřel nečekaně v Žatci 16. dubna 1948. Bylo mu 48 let. Jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky v Domoušicích. 

Autor:  David Hertl

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace