Hlas deníku
Deník Anne FrankovéFoto: Radioservis
Deník je svého druhu unikátní literární útvar, který jako jediné psané slovo dokáže zachytit prchavost okamžiku v daném čase, a přitom v jeho jedinečné subjektivitě.
Hlas deníku. Deníky si lidé psali z různých důvodů a zdaleka neodrážely jenom soukromý život. Dnes listujeme řádky, které vznikly od roku 1939 do roku 1945. Připravil Pavel Hlavatý. (repríza)
Hlas deníku v Čechách, 2.část. Obraz českého komunismu viděný prostřednictvím deníků pěti umělců. Syrová každodennost, jak ji zachytili básník, překladatel, prozaik, výtvarník a filmový režisér. Připravil Pavel Hlavatý.
Deníky si lidé psali – hlavně dřív, těžko říci, jak je to dneska – z nejrůznějších důvodů a s různým úmyslem. Někdo počítal s tím, že jeho řádky se jednou objeví na veřejnosti, a jeho život tak bude možné znovu interpretovat a třeba i spatřit v lepším světle. Jiné zápisky nikdy neměly být čteny kýmkoli cizím a jejich autoři by je raději spálili, než by riskovali, že padnou do nepovolaných rukou. Deníky se psaly z exhibicionismu i z nejniternější potřeby, v okamžiku, kdy cokoliv sdělovat druhému člověku je složitější, než svěřit to papíru.
Ve vypjatých dobách, a druhá světová válka k takovým dobám nepochybně patřila, se deníkové záznamy ovšem musely protnout se světovým děním, s politikou, s běsněním totalitního systému, s válkou. Veřejné čím dál víc prosakovalo do soukromé sféry a opačně, a v deníkových záznamech různých lidí se to muselo projevit.
Dokumentární pásmo Pavla Hlavatého nazvané Hlas deníku (v názvu je zřetelná inspirace stejnojmennou knihou filmového a literárního kritika Jiřího Cieslara) přináší hned několik diametrálně odlišných pohledů na léta 1939–1945. Na ploše padesáti minut se sejdou deníky Josepha Goebbelse i Anny Frankové, bezejmenného chlapce z Leningradu i básníka Jiřího Ortena, který ve svém deníku zachytil období Protektorátu.
Na tento pořad jsme navázali volným pokračováním nazvaným Hlas deníku v Čechách. Tentokrát totiž půjde výhradně o české teritorium v letech 1949– 1989, tedy období komunismu. V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí vyšlo několik pozoruhodných deníkových záznamů, z nichž zřejmě nejosobitější jsou zápisky pěti mužů: překladatele a básníka Jana Zábrany, lehkoatletického trenéra a básníka Jana Hanče, filmového scénáristy a režiséra Pavla Juráčka, prozaika Jaroslava Putíka a básníka a výtvarníka Jiřího Koláře.
Všichni jmenovaní si ve svých záznamech všímali příznačných detailů, které nejenže vykreslovaly dobovou atmosféru, ale měly v sobě originální přesah, který dokazoval jedinečnost pisatele. Tíha existence československého občana v poúnorových čtyřiceti letech se tu prolíná s autorským pohledem na svět, s pohledem, který se v deníkové formě může projevit zcela svobodně. Nejde o pouhé záznamy toho, co se stalo, ale o glosy, svérázné úvahy, drobné literární útvary na pomezí reality a vnitřních stavů. Jako čtenáři či posluchači se tak dovídáme nejen o politice a vnějších rysech totalitního státu, ale i o stavu duše, neboť bez zpytování vlastní duše žádný smysluplný deník nemůže vzniknout.
Hlas deníku vysíláme v pořadu Téma v neděli 29. ledna ve 20:10 hodin. Druhou část dokumentu Hlas deníku v Čechách si můžete poslechnout rovněž v pořadu Téma o týden později, tedy v neděli 5. února ve 20:10 hodin.
