Josef Čapek

28. říjen 2012

Spisovatel, výtvarník, scénograf, fotograf a publicista Josef Čapek prožil svůj bohatý život částečně ve stínu slavnějšího bratra Karla, kterého velmi miloval, i když občas jemně ironizoval jeho lehký styl. Přestože spolu v počátcích své literární dráhy napsali řadu povídek a divadelních her, jejich osobitý autorský rukopis se výrazně lišil. Snad by se dalo říci, že Josefa Čapka by žánrově nejlépe charakterizoval esej, zatímco jeho bratra Karla spíš fejeton.

Josefův esejistický styl psaní se výrazně projevil i v jeho povídkových knihách či delších vrcholných prózách Stín kapradiny a Kulhavý poutník. Nešlo přitom o z nouze ctnost, protože byl schopen psát i "lehce a komunikativně", jak o tom svědčí jeho slavná dětská knížka O pejskovi a kočičce. Tento způsob literárního vyjádření však pro něj nebyl typický a volil raději náročnější formu komunikace se čtenářem (řada esejistických knih, posmrtně vydané Psáno do mraků). Jeho mluvený projev - zachycený na archivní nahrávce ČRo z roku 1936 - byl přitom velmi prostý a nezvykle jemný.

Ačkoliv se ve své publicistické tvorbě věnoval spíše otázkám kultury a umění, nevyhýbal se ani politice, o čemž svědčí i jeho odpověď na anketní otázku Peroutkovy Přítomnosti Proč nejsem komunistou? Z anketních odpovědí se přitom nejvíce proslavila odpověď jeho bratra Karla, ale přínosné byly i příspěvky dalších respondentů včetně Josefova (dále odpovídali např. Richard Weiner, Fráňa Šrámek či František Langer).

Vedle slova byl pro něj důležitou formou vyjádření i obraz. Jeho oleje, grafiky, karikatury, knižní obálky i ilustrace by - i bez jeho díla literárního - stačily, aby se stal významnou uměleckou osobností. Jeho výtvarné dílo přitom tvoří i pozoruhodné fotografie a scénografické návrhy pro Národní divadlo i další divadelní scény.

Josef Čapek: Na stráni (1937), olej na plátně, 50,5 x 70,5 cm

V období Protektorátu byl zatčen hned 1. září 1939 a následně prošel řadou nacistických koncentračních táborů. Málokdy se stane, že u významných osobnosti dvacátého století neznáme přesné datum jejich smrti. Josef Čapek zemřel - pravděpodobně na skvrnitý tyfus - v koncentračním táboře Bergen Belsen v dubnu 1945, těsně před osvobozením tábora britskými jednotkami, možná dokonce i těsně po něm, kdy po několik dnů neexistovala evidence zemřelých.

Stejně jako jeho bratr Karel a řada dalších významných (nejenom) prozaiků (nejenom) jejich generace byl po roce 1948 jako autor poodsunut a vydáván pouze selektivně.

Pořad věnovaný Josefu Čapkovi vysíláme v cyklu Portréty v neděli 28. října ve 22:10 hodin.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio