12. června  2011  rubrika: Dokument

Josef Kodíček a dramatická tvorba na RFE

RFE/RL studio - Foto: Archiv RFE

RFE/RL studioFoto: Archiv RFE

Za trochu obrozenecky znějícím jménem Josef Kodíček se skrývá velká osobnost, tvrdý chlap, divadelník, který si dokázal zjednat respekt i u lidí zcela jiného ražení. Josef Kodíček byl ročník 1892, tedy příslušník takzvané čapkovské generace, generační druh a osobní přítel nejen obou bratrů Čapků, ale třeba i Františka Langra, Eduarda Basse a dalších divadelníků a spisovatelů.

 

 

Režisér Josef Kodíček – cesta z Divadla na Vinohradech do Svobodné Evropy (celá verze, 1. část)

Vložit na svůj web

 

Režisér Josef Kodíček – cesta z Divadla na Vinohradech do Svobodné Evropy (celá verze, 2. část)

Vložit na svůj web

S avantgardou byl na kordy, například umělecký sborník Devětsilu „přívítal“ polemikou nazvanou ironicky Devěthnid a v tomto svém kritickém expozé nenechal nit suchou na takových pozdějších velikánech jako Seifertovi, Nezvalovi, ale překvapivě i Josefu Knapovi nebo Zdeňku Kalistovi, kteří se zanedlouho vydali úplně jiným směrem než hlavní proud avantgardy reprezentovaný Karlem Teigem. 

Kodíček byl tři roky dramaturgem a příležitostným režisérem vinohradského divadla, pro nás je ale zajímavé především to, že od září 1939 jako jeden z prvních exulantů z Československa spoluvytvářel styl a tvář české redakce BBC. Tam se poprvé setkal se systematickou rozhlasovou prací, o pár let později se mu to bude hodit. 

Kodíček byl ovšem jeden z těch, kdo si o poválečných poměrech ve vlasti nedělal žádné iluze a od počátku mu bylo jasno, kam vývoj spěje. Poslední jeho doložený pobyt v Československu byl o Vánocích 1945, od té doby se už nejspíš domů nepodíval. Zůstal v Londýně a roku 1951 ho Pavel Tigrid přizval ke zkouškám na redaktory RFE, Kodíček měl v rámci komise ve složení Pavel Tigrid – Josef Kodíček – Alexandr Heidler posuzovat hlasovou vyspělost uchazečů o práci v české redakci RFE. 

Všichni přijatí – budoucí hlasatelé a redaktoři – tedy prošli rukama Josefa Kodíčka, a byl to výcvik dost tvrdý. Kodíček byl perfekcionista a sarkastik – dost náročná kombinace pro všechny okolo. A přestože se od něj málokdo dočkal pochvaly, všichni na něj zpětně vzpomínali s úctou, protože to byl člověk i ve své ironii noblesní, s étosem první republiky v sobě, a hlavně – člověk maximální umělecké poctivosti a úcty ke slovu. 

Kvalita mluveného slova byla pro něj alfou a omegou a na inscenacích, které ve Svobodné Evropě nastudoval, je to znát. Za tři roky svého působení v RFE natočil na sto dramatických kusů, většinou do rubriky Hra týdne. Nejvýznamnějším počinem byla inscenace Peroutkovy hry Šťastlivec Sulla, kterou už pražské Národní divadlo nestihlo uvést (premiéra byla v plánu na duben 1948), a světová premiéra tohoto dramatu z antického Říma těsně před nástupem diktátora Caesara se tak odehrálo na rozhlasových vlnách Svobodné Evropy – což je samo o sobě unikátem. Peroutkova v pořadí druhá divadelní hra se odehrává v dekadentní fázi římské demokracie, kterou občané už neberou za svou, a je tudíž prolezlá rakovinou korupce a intrik mezi politickými tábory a vůdci. Těžko si právě dnes u nás představit aktuálnější drama – a je podezřelé, že kromě jedné televizní inscenace se za posledních dvacet let na českém jevišti tato hra nijak zvlášť nezabydlela. 

Portrét Josefa Kodíčka jsme připravili v koprodukci s Českým rozhlasem 3 – Vltavou. Na této stanici si také v pátek 10. června od 21 hodin (po skončení Portrétu Josefa Kodíčka) můžete historický záznam Štastlivce Sully poslechnout. V inscenaci hrají takřka všichni, kdo tehdy ve „Svobodce“ mluvili česky, sám Kodíček hrál titulní roli a z ostatních bych upozornil alespoň na postavu holiče, kterou skvěle ztvárnil Jára Kohout. 

Na Šestce vás čekají Portréty věnované Josefu Kodíčkovi v obvyklém čase v neděli 12. června ve 22 hodin 10 minut.  

Je tu ovšem ještě jeden bonus: vy, kteří si pořad poslechnete na internetu, budete mít ojedinělou možnost slyšet jeho šedesátiminutovou verzi, vyrobenou pro vysílání na Vltavě, takže nepřijdete třeba i o jednu roztomilou populární píseň, jejíž text napsal Josef Kodíček s Karlem Poláčkem a zpívá ji Zdeněk Štěpánek. Tento hudební klenot si užijí především aktivní muzikanti, neboť sveřepý boj v tempech orchestru, sboru a slavného herce je dokladem jistého druhu roztomilého neumětelství všech zúčastněných… 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas