5. května  2012  rubrika: Dokument

Nešťastný los – životní výhra

Kodaňská synagoga, která pochází z roku 1833, leží v centru města v ulici Křišťálová - Foto: Daniela Vrbová

Kodaňská synagoga, která pochází z roku 1833, leží v centru města v ulici KřišťálováFoto: Daniela Vrbová

Druhá světová válka Evropanům převrátila život vzhůru nohama. Některým tak, že už se na ně nikdy nepostavili, jiní se o to v rámci poválečné obnovy snažili každodenní rutinou. Někomu teprve závěr války přinesl odhalení, které dalo smysl dosavadním životním událostem a strádání.

Takový je i příběh Heinze Hesse. Narodil se v roce 1918 v severních Čechách. V roce 1937 začal studovat obchodní akademii v Praze. Houstnoucí atmosféra v Československu, podpis Mnichovské dohody a odtržení Sudet a Slovenska a následné vyhlášení protektorátu mu ale jasně signalizovaly, že musí ze země pryč. Heinz Hess byl Žid, a to v té době znamenalo cejch, nešťastný los v loterii. 

Heinz Hess se zapojil do sionistické organizace Hechalutz a snad vstoupil i do sionistických kurzů Alijá, které se od jara 1939 konaly v Praze. Cílem bylo připravit frekventanty na život v Palestině v kibucu, proto se v nich vyučovaly základy zemědělství, hebrejština a dějiny židovského národa. Mladí a mladiství frekventanti ale místo v Palestině nakonec skončili v Dánsku. Jejich rodiče za ně zaplatili a poslali je pryč, čímž jim zachránili život. 

Touto zapomenutou kapitolou při záchraně židů se od roku 2011 zabývá novinářka Judita Matyášová, která kurzy i pobyt mladých československých Židů přiblížila Mileně Štráfeldové ve vysílání ČRo 7 – Praha v pořadu 150 židovských dětí z Česka se před holocaustem zachránilo v Dánsku

Jenže na jaře 1940 se protektorát stal i z Dánska. Židé tu sice měli dlouho stejná práva jako Nežidé, ale na podzim 1943, kdy abdikovala dánská vláda (která nad nimi držela ochrannou ruku), se německá správa rozhodla s Židy zatočit. Cílem bylo udělat z Dánska „židůprostou“ (judenrein) zemi. Informace o plánované razii 1. až 3. října 1943 však unikly pár dní před tím přímo z kanceláře říšského zmocněnce v Dánsku Wernera Besta. Židé byli varováni a z minuty na minutu se rozhodli utéct do neutrálního Švédska. Z Kodaně je to dnes hodina vlakem na sever ostrova Sjælland a potom 2 až 3 hodiny trvá plavba na pramici (trajektem jste tam za 20 minut). Do dějin vstoupila tato akce jako záchrana Židů na rybářských lodích. 

Dlouho se v národním výkladu dějin diplomaticky nezdůrazňovalo, že tato záchrana, při níž sehráli důležitou roli rybáři ze sjællandského pobřeží, členové odbojových organizací a různí prostředníci, kteří sháněli kontakty, nebyla zadarmo. Rybáři i prostředníci si za převoz účtovali, a to nemalé částky. Dobře to vystihuje jeden poválečný kreslený vtip, v němž si dánský Žid kupuje po válce lístek na trajekt do Švédska. „Padesát øre,“ říká mu pokladní. „To je láce, posledně jsem zaplatil 3.000!“ podivuje se přitom Žid. (Tři tisíce tehdejších dánských korun odpovídají zhruba dnešním 180.000 českých korun.). 

Pouze o finančních tocích při záchraně Židů vydal v roce 2010 knihu Thomas Hjortsø. Připomíná v ní ona „nezdůrazňovaná“ fakta: například že rybáři si za tyto „židovské peníze“, jak jim říkali, stavěli domy, kupovali nové lodě, nebo pořádali dopolední koktejly pro své manželky. O jejich příjmech ze záchrany lidí dokonce věděly i berní úřady a snažily se tyto příjmy zdanit. 

Heinz Hess a jeho 3 kamarádi se také rozhodli utéct do Švédska, ale v lodi, kterou sehnali, bylo místo jen pro 3. Museli tedy losovat. I když Heinz vyhrál, nechal se přemluvit poraženým kamarádem, aby mu své místo v loďce přepustil. Dohoda zněla, že na sebe počkají ve Švédsku a odtud se vydají do Velké Británie bojovat za Československo. 

Rybář s kamarády odplul, jenže v Kodani mezitím začaly zátahy na Židy. Heinz Hess byl zatčen a deportován do Terezína. Cestou projížděl kolem své rodné vesnice v severních Čechách. O tom, proč bylo skoro 500 dánských židů deportováno do Terezína a jak se jim tam vedlo, byl pořad Historie věčně živá v květnu 2010: 

 

 

Osudy dánských židů během druhé světové války. Jak spolu souvisí osud dánských židů za druhé světové války a český Terezín? Moderuje D. Vrbová.

Vložit na svůj web

Dánové ale na své židovské spoluobčany nezapomněli. Do Terezína jim posílali balíčky s jídlem a přes Mezinárodní Červený kříž vyjednávali, jak by židovské zajatce mohli z ghetta dostat. Podařilo se jim to 15. dubna 1945, kdy je odtud odvezli tzv. bílé autobusy. Do konce války pobývali Židé ve Švédsku, po 5. květnu se vrátili zpět do Dánska. 

Heinz Hess si ze Švédska přivezl ženu, která válku strávila v koncentračním táboře na východě. Jeho podivuhodný příběh včetně slibovaného odhalení netušeného smyslu jeho životních peripetií tím ale neskončil. Nebudeme ho tu však prozrazovat – to už si poslechněte v pořadu Historie věčně živá v sobotu 5. května ve 21.10 hodin na vlnách ČRo 6.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas