17. února  2013  rubrika: Dokument

Otakar Jaroš – hrdina nejen podle prezídia Nejvyššího sovětu

Otakar Jaroš - Foto: Vojenský ústřední archiv,  Vojenský historický archiv Praha

Otakar JarošFoto: Vojenský ústřední archiv, Vojenský historický archiv Praha

Sousloví „kapitán Jaroš“ je známo mnoha těm, kteří větší část života prožili v letech před rokem 1989. Školy, ulice, pionýrské organizace byli nositeli tohoto sousloví, jež však pro mnohé ztratilo obsah.

Nejen hodnost kapitána, bez uvedení in memoriam, ale i další informace té doby byly jen útržky pravdy, mnohdy prezentovanými tak, aby se Otakar Jaroš stal tím, kým jej normalizační propagandisté chtěli mít – vzorem pro mladé komunisty a svazáky. 

Nadporučík Otakar Jaroš příslušník 1. československého polního praporu v SSSR byl však opakem tomu, za co byl po mnohá desetiletí pokládán. Voják, důstojník z povolání, byl vůči svým podřízeným, a nejen u své 1. roty, zásadovým, pevným a přísným velitelem, jehož si však vojáci vážili. Stejně tak i jeho nadřízení u československé jednotky v SSSR byli přesvědčeni o jeho velitelských kvalitách. 

Jinak tomu však bylo u některých politiků exilu. Pro jeho odmítání politizace československé jednotky v Sovětském svazu a protestem proti návštěvám a veřejným proslovům Klementa Gottwalda v Buzuluku, kde byl 1. československý prapor v SSSR dislokován, byl nazýván fašistou a spolu s několika dalšími důstojníky jej československý vyslanec v SSSR Zdeněk Fierlinger chtěl odeslat mimo Sovětský svaz. 

Poté, co nadporučík Otakar Jaroš v březnu roku 1943 padl při obraně vesnice Sokolovo, začalo se jeho jméno vyslovovat s přídomkem hrdina. A to nejen proto, že se stal prvním cizincem, kterému Prezídium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik udělilo titul Hrdina Sovětského svazu. Na druhou stranu však byl Otakar Jaroš užíván oběma válčícími stranami jako nástroj propagandy. Na jedné straně jako ukázka kvalit československých jednotek a jejich přátelství k SSSR. Na straně druhé německá propaganda jeho prostřednictví účast československých jednotek v Sovětském svazu zesměšňovala. 

Po skončení války, a především po roce 1948, byl Jarošův život a smrt, stejně jako i historie československé jednotky v SSSR jak českou, tak i sovětskou historiografií zmanipulován natolik, že dnes nalézt pravdivý obraz Jarošova života je velmi těžké. Pokusíme se o to v pořadu Portréty v neděli 17. února od 22:10 hodin. 

Autor:  Jaromír Tlustý

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace