11. srpna  2012  rubrika: Dokument

Vědou i vírou: Mendlovo poznávání světa

Gregor Johann Mendel - Foto: William Bateson,  volné dílo

Gregor Johann MendelFoto: William Bateson, volné dílo

Letos by Gregor Johann Mendel oslavil stodevadesátiny. Kdo ví, možná bádání současné medicíny a genetiky brzy pokročí tak, že stodevadesátka bude průměrný věk. To je samozřejmě vtip. A teď vážně: nepřipadá vám paradoxní, že za otce genetiky je dnes považován augustiniánský řeholník z opatství na Starém Brně, člen katolické církve, a přitom genetika se dnes rozvíjí takovým tempem, až jsou její možnosti pro mnohé lidi, nejen věřící, kontroverzní?

O tom, jak se slučovalo Mendlovo přírodovědné bádání s jeho vírou, bude pořad Historie věčně živá, který vysíláme 11. srpna 2012 ve 21.10. 

 Mendlovým životem a světem nás provedou ředitel Mendlova muzea Ondřej Dostál a Mendlův nástupce v augustiniánském opatství, otec Lukáš Evžen Martinec

Podnět k Mendlovu bádání dal jeho představený, opat Cyril František Napp (1792 – 1867). Zajímal se o šlechtění ovcí, protože tehdy žilo Brno z textilního průmyslu. Opat Napp se snažil zvýšit kvalitu ovčí vlny, která se následně prodávala. Jako představený se musel starat i o praktické záležitosti a ekonomický chod opatství. 

Jenže: není to právě církev, která – zjednodušeně řečeno – učí o světě jako o dokonalém božím díle, a odmítá, aby do něj člověk nějak výrazně zasahoval, například šlechtěním či roubováním? Část tohoto argumentu, tedy že Bůh stvořil svět jako dokonalé dílo, používali ostatně i odpůrci teorie, kterou v Mendlově době rozvinul britský badatel Charles Darwin (1809-1882), tedy evoluční teorii. Evoluční teorie má své odpůrce dodnes. 

Jak se tedy slučuje víra a církevní učení o tom, že Bůh tímto světem stvořil dokonalé dílo, s touhou člověka tento svět, včetně bytostí, které ho obývají, zlepšovat? Na tuto otázku formuluje názor v pořadu Historie věčně živá Mendlův nástupce v 21. století, opat Martinec. Mimochodem, na rozhovoru jsme se domluvili přes email a při rozhovoru ležel na stole mezi námi jeho moderní telefon. 

V konkrétním případě Mendlova souběžného bádání a působení v klášteře hledejme část odpovědi i v poslání, které augustiniánští řeholníci vyznávají: chtějí být prospěšní společnosti, v níž právě žijí. 

Ředitel Mendlova muzea Ondřej Dostál zase vysvětluje, jak to, že se Mendel nakonec zabýval pokusy s křížením hrachu, když měl původně učit děti v rakouských školách. A jakou reakci vyvolala jeho práce Pokusy s rostlinnými hybridy, která je oním zákládajícím vědeckým textem genetiky. Práce, která se mimochodem dodnes dává číst americkým studentům biologie a genetiky pro svoji příkladně vystavěnou metodologii. 

Mendlova vědecká činnost postupně utlumovala po roce 1868 s tím, jak mu přibývaly praktické starosti s řízením opatství a vtahoval ho boj s rakouskými úřady o daně. Stal se totiž po Nappovi opatem. Dál se věnoval včelařství a meteorologii - samozřejmě z vědeckého hlediska. Na to, aby sledoval vývoj vědeckého poznání ve světě, se mu nedostávalo času. O to více času se mu teď věnují články, které se zabývají Mendlem a jeho vztahem k darwinismu. Před 11 lety například American Journal of Botany, odborný časopis zaměřený na botaniku, zveřejnil článek, jehož autor tvrdí, že o pravdivosti Darwinovy evoluční teorie nebyl Mendel úplně přesvědčen. To ale můžeme usuzovat z náznaků, solidní data chybí. 

Z pozůstalosti Mendla toho zbylo totiž velmi málo. Deníky si nevedl, poznámkový aparát k jeho vědecké práci se nedochoval a část dokumentů z dob, kdy byl opatem, byla kvůli výše uvedeným daňovým problémům, raději spálena. Je možné, že v budoucnu někdo objeví další střípek do mozaiky Mendlova života a názorů. Nejspíše ale půjde stále jen o střípek. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas