20. ledna  2013  rubrika: Dokument

Vilém Hejl, muž, který své literární hrdiny nešetřil

Většina prací Viléma Hejla je v Čechách dostupná jen v antikvariátech. - Foto: David Hertl

Většina prací Viléma Hejla je v Čechách dostupná jen v antikvariátech.Foto: David Hertl

Česká literatura je od dob prvních exulantů rozdělena na tu domácí, a na tu vzniklou v exilu. Mnohé spisovatele, kteří odešli z Čech, svět nepřijal, někteří zůstali i v exilu známí jen mezi exulanty – a někteří se proslavili. Společné mají to, že řada z nich je ve staré vlasti téměř zapomenuta.

Mezi neprávem opomíjené české spisovatele patří určitě i muž, který jakoby se nevejde do žádné z běžných škatulek. Trochu spisovatel, trochu publicista, také scénárista, výjimečný glosátor a nejspíš i obávaný polemik, navíc rozhlasový redaktor. To vše v sobě spojoval Vilém Hejl (1934–1989). Muž, jehož pozemský život se naplnil až nečekaně brzy. 

Hledat dnes na knižních pultech práce Viléma Hejla, to je v podstatě zbytečné. Snad jen dobří antikváři dokáží hluboko ve skladech nebo od dalších známých antikvářů sehnat nějaký zapadlý výtisk těch několika knížek, které u nás vyšly v první polovině devadesátých let, případně objevit i něco z exilových vydání Hejlových knih (autor žil od roku 1977 v Rakousku a později v Německu). Příznačné je, že i Národní knihovna vlastní jeden z klíčových Hejlových románů pouze v levné kopii na kancelářském papíru… Přitom se stačí začíst do jakékoliv Hejlovy práce, abychom okamžitě pochopili, že autorovy úvahy jsou dodnes platné – ať už byly vyslovovány v zajímavých polemikách nebo vloženy do úst jeho románovým hrdinům. 

Vilém Hejl měl mimořádnou schopnost stavět své literární postavy před problémy, které neměly vůbec jednoduché řešení. Nebo ještě lépe: podobně jako nejeden politik, i oni si museli zpravidla vybírat mezi dvěma variantami – horší a ještě horší. Volit menší ze dvou zel. Přemýšlet, jaký kompromis je ještě únosný, a který už láme nejen onu pověstnou páteř, ale především charakter; kompromis, za kterým se člověk ztrácí, za kterým je vyprázdněn, za kterým se ze skutečného subjektu stává jen objektem, kterým druzí manipulují podle svých potřeb. 

A tak hrdina jedné Hejlovy prózy, nepříliš úspěšný spisovatel detektivek, ve snaze dokázat, že nepíše nesmysly, prodává své teorie bandě lupičů, která podle nich páchá úspěšné zločiny – zatímco spisovatel, užívající si svého podílu z lupu, přemýšlí, zda je to ta pravá cesta, jak světu dokázat, že nepíše špatně… V další Hejlově knize je hlavní hrdina konfrontován s tím, že politický systém, kterému věřil a jemuž se zcela oddal, se ve skutečnosti opírá o principy, kterými podle oficiálních prohlášení opovrhuje a dokonce je pronásleduje. Onomu hrdinovi, kterému se politická orientace stala vírou, se hroutí svět a končí až u psychiatra… A v dnes téměř zapomenuté práci o stále bolavém, ne-li téměř podebraném místě našich dějin, o Mnichovu 1938 (ale nejen o něm), staví Hejl před čtenáře rozpolceného Edvarda Beneše, který v průběhu let vydal tolik zcela protichůdných prohlášení, napsal tolik navzájem se popírajících úvah a především, choval se často zcela v rozporu s tím, co říkal a sliboval… 

Vilém Hejl jakoby ve většině svých prací čtenáři neustále opakoval: některé problémy jsou tak složité, že ani vybrat jedno ze dvou špatných řešení nepřinese kýžený výsledek. Na některé – nejsložitější – otázky prý odpovědi, natož správné odpovědi, vůbec neexistují. Přesto je možné takové odpovědi hledat, má-li například onen hledající dostatečně pevné ukotvení v neotřesitelných morálních zásadách, které se třeba mohou vzdáleně podobat Desateru. 

Dodnes živé poselství Viléma Hejla lze společně s jedním z jeho rozhlasových kolegů z Rádia Svobodná Evropa shrnout slovy, že je úžasné číst, co Hejl napsal, a lze jen litovat toho, co už napsat nestihl. 

Jaká byla cesta Viléma Hejla ze školních lavic přes věznění v padesátých letech v komunistickém kriminálu až k filmovým scénářům, rozhlasovým hrám nebo hloubavým románům? Jaký byl Vilém Hejl a co psal? 

Pořad věnovaný Vilému Hejlovi vysíláme v cyklu Portréty v neděli 20. ledna ve 22:10 hodin. 

Autor:  David Hertl

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace