Vítězství a prohry Edvarda Beneše

Sociolog a filosof – autor řady knih, brožur i samostatných statí. A to odborných publikací, politických konceptů i pamětí.

Jedna z hlavních postav našeho prvního odboje (nejprve domácího, poté zahraničního), nesporný – a v politice nejvýznamnější – žák a pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka.

V době první republiky dlouholetý ministr zahraničních věcí (a krátce i premiér) a tvůrce naší zahraničně-politické koncepce (zásadní orientace na Francii, Malá dohoda, smlouva s SSSR). Od roku 1935 na přímé přání TGM druhý československý prezident.

Po abdikaci v říjnu 1938 nejprve soukromník (a profesor na univerzitě v Chicagu), poté hlava druhého odboje. Také díky mnichovskému komplexu (kdy jsme byli opuštěni všemi spojenci) se sbližuje se Stalinovým Sovětským svazem.

Za tzv. třetí republiky opět prezident. Nepodařilo se mu však Československo obnovit ani jako skutečně nezávislý stát (součást sovětské sféry vlivu, v ní jsme ovšem zpočátku patřili mezi nejsvobodnější), ani jako stát ve všem demokratický (formou Národní fronty likvidace svobodného politického života, dále problematický vztah k některým menšinám, osobnímu vlastnictví a soukromému podnikání), a dokonce ani v předmnichovských hranicích (Podkarpatská Rus předána pod nátlakem Sovětskému svazu).

Během únorové krize v roce 1948 nakonec pod nátlakem ustoupil komunistům, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu tzv. obrozené Národní fronty (tj. komunistů a jejich souputníků). Poté ještě – pro mnohé naše občany i zahraniční pozorovatele nepochopitelně – několik měsíců zůstal ve své funkci a abdikoval teprve počátkem června 1948.

Jeho střet s nacismem a s komunismem (zde nejen zahraničním, ale i domácím) má nesporně tragické rysy a dodnes patří k hojně diskutovaným historickým i politologickým tématům.

Ve dvoudílném pořadu Téma zazní v neděli 30. září a 7. října ve 20:10 hodin zvukové dokumenty z archivu Českého rozhlasu, reprodukované tištěné dokumenty, vzpomínky současníků aj.

Hovoří historička Věra Olivová, politolog Bohumil Doležal a odborník na rozhlasovou protektorátní propagandu Radek Žitný.