12. května  2012  rubrika: Dokument

Zapadlí Mistři cítolibští aneb Hudební detektivka Zdeňka Šestáka

Kostel v Cítolibech – zde jedinečná hudba vznikala, zde byla po letech i objevena - Foto: David Hertl

Kostel v Cítolibech – zde jedinečná hudba vznikala, zde byla po letech i objevenaFoto: David Hertl

Zdeňku Šestákovi bylo deset let, když ho, coby nadaného studenta hry na klavír, řídící učitel v Cítolibech u Loun požádal, zda by za něj nemohl občas zaskočit na kůru cítolibského kostela při hře na varhany.

Nikdo tehdy vůbec netušil, že ve chvíli, kdy Zdeněk Šesták usedl za varhany, začalo pomyslné detektivní dobrodružství, které nemá konce – a které tak trochu „přepisuje“ hudební dějiny. Co se vlastně odehrálo? 

Náhoda první: nenápadný mladý varhaník zakládá po pár letech chrámový sbor, pilně se věnuje hudbě – a především pokukuje po překrásném interiéru cítolibského kostela. Jeho pohled upoutá skříň, jakých jsou na kostelních kůrech po celé vlasti stovky, možná tisíce. Nahlédne do ní a objeví stohy starých not. Starý duběnkový inkoust prozradí, že jich je většina psána ručně. Zahrát si z nich nic nemůže – dávný notový zápis je nesrozumitelný. Zdeněk Šesták ale papíry nevyhodí. Ještě netuší, že tyhle staré noty ovlivní celý jeho život. 

Náhoda druhá: Evropou se přežene druhá světová válka a nadějný varhaník zahajuje studium pražské konzervatoře a také hudební vědy na Univerzitě Karlově. Učebny se plní knihami z pohraničí, odkud muselo odejít původní německé obyvatelstvo – a profesoři studenty nabádají, aby pomohli se zařazením publikací do knihovny. Zdeněk Šesták pomáhá, pečlivě listuje knihami a zapisuje je do seznamu. Když takhle náhodou otevře mohutný hudební lexikon Jana Dlabače z roku 1815, nestačí se divit: dívá se na jméno rodné obce Cítoliby. Rychle se dá do čtení a zjišťuje, že Jan Dlabač píše o jakémsi Karlu Blažeji Kopřivovi, významném hudebním skladateli, autorovi dvanácti symfonií a mnoha dalších skladeb. 

Kamínek ke kamínku – a začíná vznikat rozsáhlá mozaika. Zdeněk Šesták se vrací k zažloutlým notovým zápisům ze skříně na kůru cítolibského kostela… Začíná hledat další noty v zaprášených archivech. Skládá k sobě části skladeb, které už nikdo neměl slyšet. V roce 1968 vychází první soubor několika gramofonových desek pod titulem Hudba cítolibských mistrů. Není pochyb, že byla objevena unikátní vesnická skladatelská škola, která zásadním způsobem posouvá vědomosti o českém hudebním klasicismu. 

Proč právě Cítoliby byly svého času pomyslnou „konzervatoří“ severních Čech? Kdo byli hlavní představitelé cítolibské skladatelské školy? A po čem dnes ještě pátrá Zdeněk Šesták? To vše uslyšíte v pořadu Historie věčně živá v sobotu 12. května 2012 ve 21:10 hodin

Autor:  David Hertl

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas