8. února  2013  rubrika: Dokument

Židovské památky – zmizely z krajiny, neměly by zmizet z naší paměti

Obnovený židovský hřbitov v Úštěku na Litoměřicku - Foto: David Hertl

Obnovený židovský hřbitov v Úštěku na LitoměřickuFoto: David Hertl

Severní Čechy byly (a do značné míry možná ještě stále jsou) vnímány jako místo mnohaletého stýkání a potýkání českého a německé živlu. Téma soužití Čechů a Němců jakoby téměř vymazalo skutečnost, že zde žila i další nejen početná, ale především významná komunita – židé.

Souhrou mnoha ne právě příjemných okolností je památek na přítomnost tohoto etnika na severu Čech málo. Připomenout zaniklé židovské památky má výstava, která koncem ledna začala ve výstavním sále Galerie Klementinum v pražské Národní knihovně a potrvá až do 3. března. Už její samotný název – Zničené židovské památky severních Čech 1938/1989 – napovídá, že to s památkami na rozsáhlou přítomnost židovské komunity na severu Čech nedopadlo právě dobře. Ostatně, stejně jako s onou židovskou komunitou… 

Židovské komunity, zpočátku víceméně izolované od okolního světa, si vytvářely vlastní modlitebny a později i synagogy často v jednotlivých obcích. S uvolněním náboženských poměrů během 19. století a postupným zrovnoprávněním členů židovských náboženských obcí s křesťanskou většinou začíná stěhování Židů do měst a opouštění vesnických společenství. Projevilo se to právě zánikem vesnických modliteben a menších synagog. Jen ve dvaceti letech první republiky zaniklo na celém území státu téměř třicet synagog. 

Proces, který logicky vyplýval z měnící se situace členů židovských obcí, se ale v ničem nedá srovnat s následujícími padesáti lety dvou totalit, které se územím dnešních severních Čech (formálně Ústeckého a Libereckého kraje) přehnaly. 

Nejprve nacisté – ti postupovali zcela programově ve snaze židovskou kulturu vymýtit. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala noc z 9. na 10. listopad roku 1938, známá jako křišťálová noc. Zavraždění nacistického diplomata v Paříži von Ratha a následný štvavý antisemitský projev říšského ministra propagandy Goebbelse odstartovaly sérii násilností proti Židům v celém Německu včetně připojených pohraničních oblastí Čech a také v Rakousku. 

Rozsáhlou obnovou prochází i židovský hřbitov nedaleko Hřivčic na Lounsku - Foto: David Hertl

Rozsáhlou obnovou prochází i židovský hřbitov nedaleko Hřivčic na LounskuFoto: David Hertl

Útoky proti Židům a jejich majetku byly vydávány za výsledky spontánního rozhořčení obyvatelstva – až později vyšlo najevo, že špinavá práce byla předem svěřena oddílům SA a dalším fanatickým nacistům. Na mnoha místech té noci hořely synagogy: Opava, Sokolov, Nový Jičín, Česká Lípa, Karlovy Vary, Svitavy, Liberec, Žatec… Byl to vlastně jen začátek tragických událostí, na jejichž konci byla v roce 1945 česká židovská komunita jen zlomkem té předválečné. 

A komunismus? Po druhé světové válce a zejména po roce 1948 židovské památky za víceméně ostentativního nezájmu památkářů pomalu chátraly – a to tak, že řada jich definitivně zanikla. Odborníci by se mohli přít, nakolik za to mohl místy skrytý a občas zcela otevřeně hlásaný komunistický antisemitismus; výsledkem každopádně byly synagogy přeměněné na sklady nebo dokonce tržnice, a vykradené, zdevastované a později zcela sobě ponechané židovské hřbitovy. 

Procházíte-li výstavou Zničené židovské památky severních Čech 1938/1989, určitě vás zarazí množství objektů, které během padesáti let zanikly. Jen během Křišťálové noci bylo na severu Čech zničeno 35 synagog a dalších 25 následovalo během války. Poválečná situace nebyla lepší: v letech 1948 až 1989 zmizela z území celého státu další stovka synagog, třináct z nich z dnešního Ústeckého kraje. A pokud jde o hřbitovy, od počátku druhé světové války do roku 1989 jich ze čtyř set zaniklo sedmdesát. 

Samotné vyčíslení množství zničených objektů ale nedává odpověď na otázku, o co jsme vlastně přišli – totiž o kus vlastní historické paměti. Severní Čechy kdysi představovaly mozaiku soužití národnostní i náboženské různorodosti. Dnes už tuto mimořádnou různorodost nedokážeme do krajiny navrátit. Můžeme se však alespoň pokusit o její navrácení do naší paměti. A to je i hlavním cílem výstavy o zničených židovských památkách severních Čech. 

Více se o zaniklých židovských památkách i o těch, které se pokouší naši současníci obnovit, dozvíte v pořadu Historie věčně živá, který jsme vysílali v sobotu 8. února 2013. 

Autor:  David Hertl

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace