15. prosince  2012  rubrika: Svět viděný internetem

Američtí republikáni doufají, že je spasí Bushova dynastie

www.timesonline.co.uk

www.timesonline.co.uk

Mladší bratr bývalého amerického prezidenta Bushe je jednou z posledních nadějí otřesených republikánů. Reportéři britského nedělníku zmapovali šokující utrácení v poloautonomních agenturách Evropské unie. Stárnutí není problémem populace jen v Evropě, ale na celé planetě. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Američtí republikáni doufají, že je spasí Bushova dynastie

Britský nedělník Sunday Times píše o nedávné konferenci o kvalitě vzdělávání ve Spojených státech, kterou organizoval syn a bratr dvou bývalých amerických prezidentů Jeb Bush. „Ačkoli na setkání expertů měla být zodpovězena především otázka, proč americký vzdělávací systém stále více selhává, ve skutečnosti se nesla nad konferenčními sály otázka jediná – bude Jeb v roce 2016 kandidovat na prezidenta?“ píše týdeník. Bývalý floridský guvernér, syn George Bushe staršího a bratr George W. Bushe je totiž mnohými republikány vnímán jako jediný politik, který může změnit beznadějný propad strany. 

Jebův příjezd na konferenci do Washingtonu tak získal nový, symbolický význam. „Byl by skvělým pánem Bílého domu. Má velkou autoritu a strhl by za sebou národ,“ řekla nedělníku Sunday Times Dolores Greshamová, senátorka z Tennessee. I střízlivější politologové připouštějí, že Jeb je daleko lepším řečníkem než jeho bratr, a navíc si získává sympatie napříč politickým spektrem právě tím, že se snaží reformovat upadající americké vzdělání. Na tomto poli není bez zkušeností – ve Washingtonu obhajoval reformu, kterou s velkým úspěchem uvedl do praxe na Floridě. 

Jeb Bush ještě jako floridský guvernér - Foto:  U.S. Navy

Jeb Bush ještě jako floridský guvernérFoto:  U.S. Navy

Devětapadesátiletý politik nicméně reagoval na výzvy svých příznivců opatrně. Do metropole prý jel jen a jen kvůli školské reformě. „Na vzdělání dáváme víc než kterákoli jiná země na světě, a přesto každý rok skáče laťku vysokoškolského studia méně mladých Američanů a Američanek. Nedivme se, že se rodiče hněvají. Mají na to právo,“ řekl novinářům Jeb Bush. S médii hrál po celou konferenci hru na kočku a na myš, a své politické plány si zatím nechal pro sebe. „Přesto měla řada jeho prohlášení a výroků povahu politického manifestu. Nejspíš něco opravdu chystá,“ míní britský týdeník. Například kritizoval, že americkým rodinám z nízkopříjmových vrstev se hroutí rodinné rozpočty a oni nikdy nedostanou šanci ze svých nesnází vybřednout. „Nebezpečně se vzdalujeme od amerického ideálu. Už nejsme zemí, kterou jsme bývali,“ řekl v projevu Bush. 

Během jednání si našel čas na pracovní snídaně a obědy s bývalými poradci ze svých guvernérských kampaní. Nechyběl mezi nimi ani Neil Newhouse, který mu pomohl vyhrát na Floridě v letech 1998 i 2002. Navíc Jeb Bush chystá vydání knihy, což je pro dnešní případné prezidentské kandidáty také nezbytná podmínka. A když se stanice CNN zeptala jeho syna, zda bude otec kandidovat na hlavu státu, odvětil, že v to pevně doufá. „Vypadalo to, že odpovědi byly načasovány podle scénáře,“ míní nedělník. 

Republikánská strana se momentálně jen s obtížemi vzpamatovává z listopadové volby prezidenta, která odhalila její slabost a neschopnost oslovit širší elektorát. Zatímco Barack Obama mel mezi svými voliči širokou koalici žen, Afroameričanů, Hispánců a mladých lidí, Mitt Romney obdržel hlasy především od bílých amerických mužů. Republikánské voliče nedlouho po hlasování rozlítil článek šéfa Romneyovy kampaně Stuarta Stevense, který ve sloupku pro deník Washington Post napsal, že ideje jeho kandidáta slavily vítězství a „byly hlavní událostí voleb“. Nespokojené straníky v tuto chvíli může hřát pouze vědomí, že do prezidentských voleb v roce 2016 mají více slibných kandidátů. Je mezi nimi jednačtyřicetiletý Marco Rubio, rovněž z Floridy, který se k Jebu Bushovi hlásí coby k svému učiteli. Dále jsou zde padesátiletý Cris Christie, znamenitý řečník a guvernér z New Jersey, a dvaačtyřicetiletý Paul Ryan, kongresman z Wisconsinu, jehož Romney nominoval na svého viceprezidenta. 

Jeb Bush - Foto:  The World Affairs Council

Jeb BushFoto:  The World Affairs Council

Pokud by tyto mladé perspektivní kandidáty přeskočil Jeb Bush, svitla by šance na vyřešení republikánského problému s hispánskou menšinou. Ta dala 71 procent svých hlasů Obamovi. Otázkou je, zda by této minoritě neimponoval také republikán Jeb Bush, který mluví plynně španělsky, opakovaně vyčítá republikánům příliš tvrdý a politicky kontraproduktivní postoj k přistěhovalectví – a jeho žena Columba je Mexičanka. „Strana má v současnosti bezmála nadlidský úkol nabídnout kandidáta, který by cestou umírněného populismu dokázal v primárkách oslovit konzervativní voliče, a v hlavních volbách pak také klíčové volební bloky Hispánců, žen a mladých. Z mého pohledu je toho dnes schopen jedině Jeb Bush. Nikdo jiný,“ napsal na svém blogu floridský právník Steven Kurlander. 

Podle zdrojů blízkých republikánů Jeb Bush zatím konzultuje otázku své kandidatury především v rodině. Jednak musí vyřešit nepříjemné finanční otázky – během krize přišel o značné jmění a snaží se nyní své zdroje obnovit. Hlavní otázkou však je, jak by Američani znovu přijali „Bushovu ochrannou známku“. Jinými slovy, zda by se slavné příjmení nestalo spíše překážkou, protože by republikánská politika vzbudila pocit, že se místo modernizace obrací do minulosti. „Jenomže pokud demokraté nasadí Hillary Clintonovou, bude si celá Amerika připadat jako ve sci-fi filmu Zpátky do budoucnosti. Soupeření Clintonova a Bushova klanu by byla jako déjà vu. Snad se ho nedočkáme,“ napsal týdeník Sunday Times

Britský nedělník připomíná, že pravé křestní jméno Jeba Bushe zní John Ellis, Jeb je přezdívka z dětství. Jeho dosavadní kariéra byla velmi úspěšná – od 5. ledna 1999 do 2. ledna 2007 byl třiačtyřicátým guvernérem Floridy, a v tomto státě je nadále velmi populární, zákon mu však zakazoval v pořadí již třetí kandidaturu na funkci jejího guvernéra. „Není pochyb, že by uspěl,“ míní Sunday Times. Jeb Bush je také vlivným členem think-tanku Project for the New American Century, v jehož rámci usiluje o reformu vzdělávání. 


Zdvojená byrokracie Evropské unie stojí ročně 6,7 bilionu korun 

Daňoví poplatníci sedmadvaceti zemí Evropské unie vydají v přepočtu ročně 6,7 bilionu korun na síť 52 agentur, které fungují částečně jako nevládní organizace v rámci Evropské unie. Jejich pracovní náplň se přitom v mnoha případech překrývá. Píší o tom investigativní reportéři nedělníku Sunday Times, kteří na pozadí debat o rozpočtu Evropské unie zkoumali struktury, vzniklé během posledních deseti let. 

Jejich verdikt je zdrcující – Unie nekontrolovaně vytváří systém paralelní byrokracie. V době, kdy se lídři sedmadvacítky hádají o to, jak utratit v letech 2014 až 2020 na 108 miliard eur, je to pro Brusel nepříjemné odhalení. Zmíněné agentury zaměstnávají v dvaadvaceti zemích přes deset tisíc lidí, aniž by to přinášelo viditelné výsledky. V anglických médiích se takové agentuře přezdívá „quango“, což je akronym odvozený ze složitého názvu „poloautonomní nevládní organizace“. 

Rozpočet. Ilustrační foto - Foto: Free Digital Photos,  jannoon028

Rozpočet. Ilustrační fotoFoto: Free Digital Photos, jannoon028

„Agentury, o nichž je řeč, vytvořily propletený a téměř konspirační systém paralelních úřednických struktur, aniž by daňovým poplatníkům vrátily jediný cent přidané hodnoty,“ říká rakouský europoslanec Martin Ehrenhauser. Jeho kampaň za zrušení některých „quangos“ však zatím neslaví valné úspěchy. Mezi organizacemi, na které si posvítil, je například Evropský výbor pro ekonomické a sociální otázky, který hospodaří s ročním rozpočtem 3,2 miliardy korun. 

Výbor sám sebe definuje jako „most mezi Evropou a organizovanou občanskou společností“. Dokonce ani znalci poměrů v Unii před zveřejněním reportáže netušili, že zaměstnává přes 700 lidí. Jeho agendu přitom tvoří záležitosti, jimiž se rutinně zabývají Evropská komise, Evropský parlament, a dokonce další nevládka, Výbor pro regiony. Ten navíc sídlí v těsné blízkosti honosného bruselského sídla Evropského výboru pro ekonomické a sociální otázky, a má dalších 500 zaměstnanců s ročním rozpočtem přes dvě miliardy korun. 

Věci došly tak daleko, že dokonce zarytí eurofederalisté volají po tom, aby byly oba zmíněné výbory zrušeny. „V době, kdy národní vlády škrtají, kde se dá, je redukce přebujelého úřednictva povinností také v Bruselu,“ míní nedělník. Zmíněný eurovýbor jen na správu svých budov dává ročně půl miliardy korun, přičemž investigativci Sunday Times narazili i na faktury za čerstvé květiny a věnce, které v letech 2010 až 2014 dají dohromady šest milionů korun. Před dvěma lety výbor zaplatil za propagační koncert 700 tisíc korun a vybral v tendru dodavatele limuzín i s řidiči za jeden a půl milionu. Generálním ředitelem výboru je anglický eurokrat Martin Westlake, jehož měsíční plat činí v přepočtu 470 tisíc korun, samozřejmě bez náhrad. 

Týdeník připomíná, že před rokem 1990 existovaly jen tři podobné organizace. Jejich počet začal dramaticky růst teprve po roce 2000, protože členské země viděly v byrokratickém zastoupení otázku prestiže i zdroj financí pro své národní delegace. Tak vznikly v roce 2007 například vídeňská Agentura pro základní práva a Evropský institut pro genderovou rovnováhu v litevském Vilniusu. Společný rozpočet se za rok vyšplhá až k 750 milionům korun. 

Smartphone (ilustrační foto) - Foto: Free Digital Photos

Smartphone (ilustrační foto)Foto: Free Digital Photos

Dohromady zaměstnávají obě agentury stovku lidí, jejichž pracovní náplň je zdvojená. Navíc kopírují agendu Evropského soudního dvora pro lidská práva ve Štrasburku. Když vídeňskou agenturu navštívil francouzský exministr pro evropské záležitosti Pierre Lellouche, způsobil pozdvižení. Řekl totiž, že jediný přínos, který může tento úřad sídlící ve starobylém paláci v centru metropole zařídit, je úspora peněz cestou svého zrušení. Na agenturu si navíc posvítila unijní protikorupční jednotka Olaf poté, co jeho zaměstnanci ohlásili podezřelé finanční transakce. 

Průměrný úředník „quangos“ dostává odlučné ve výši dvou měsíčních platů, a byrokrat se třemi dětmi je ještě navíc kompenzován částkou 35 tisíc korun měsíčně. Jeho rodina má jednou do roka nárok na cestovné první třídou do Bruselu a zpět zdarma. Jejich rodinnému rozpočtu také jistě pomůže, že eurokraté nemusí platit daň z přidané hodnoty za auta, nábytek a domácí spotřebiče. Samozřejmě mezi kritizovanými organizacemi existují čestné výjimky – například Evropský bankovní úřad se sídlem v Londýně či Evropská chemická agentura z Helsinek se těší všeobecnému respektu. 

Avšak pochybnosti hraničící s mrazivou jistotou vzbuzuje Evropská bezpečnostní informační agentura se sídlem v Iraklionu na Krétě, odkud v zimě nelétají přímé linky do Bruselu. Tamní úředníci proto cestují do Belgie tři dny. Náklady za hotely a četné letenky včetně diet jsou astronomické. Agentura přitom nedělá nic jiného, než že rozesílá varování před počítačovými viry. Logistické obtíže na Krétě navíc donutily tuto „quango“, aby si otevřela pobočku v Athénách. 

Neméně šokující fakta vyšla najevo ohledně Evropské agentury pro bezpečnost potravin z italské Parmy. Ta sídlí v renesančním sídle Palazzo Ducale, přičemž 93 miliony korun ročně věnuje na údržbu této budovy. Pro děti jejích 330 zaměstnanců musela být také postavena škola a zřízena autobusová linka na letiště do téměř sto kilometrů vzdálené Boloně. Jedno výjezdní zasedání vedení této agentury stojí dva a čtvrt milionu korun, protože se pravidelně koná v luxusním hotelu na řeckém ostrově Pafos, který leží 2000 kilometrů od sídla organizace. 

Úředník - Foto: Fotobanka Stock.xchng

ÚředníkFoto: Fotobanka Stock.xchng

Podle think-tanku Open Europe by se zrušením deseti nejhůře hospodařících „quangos“ ročně ušetřilo nejméně 17,5 miliardy korun. „U většiny těchto agentur není jisté, proč vlastně existují. Evropská unie by neměla každým rokem požadovat více peněz od členských zemí, ale sama by se měla starat, aby redukcí přebujelých organizací aspoň něco ušetřila,“ řekl nedělníku Vincenzo Scarpetta z Open Europe. „Kdyby naráz zmizela půlka quangos, nikdo by si ničeho ani nevšiml,“ řekl nedělníku konzervativní anglický europoslanec Ashley Fox. 

Samy organizace však svou činnost pochopitelně považují za nenahraditelnou. Evropský výbor pro ekonomické a sociální otázky reagoval na dotaz investigativců ohledně své pracovní náplní prohlášením, že „především poskytuje cenné rady jiným institucím“. Na svou obranu pak dodal, že rozpočet ve výši čtyř miliard korun ročně přijde vlastně každého občana Unie na pouhých pětadvacet centů, píší závěrem Sunday Times


Studie: Lidé budou žít déle a budou daleko nemocnější 

Zdraví světové populace začíná stále více připomínat profil obyvatelstva Spojených států amerických – dětská úmrtnost tam prakticky zmizela, a problémem je spíše přebytek potravin než jejich nedostatek. Délka života se prodlužuje, ale stáří zastiňují nečekané komplikace. Píše to britský deník Independent s odvoláním na čtvrteční zprávu nazvanou Globální břemeno nemocnosti. Dokument o rozsahu 196 stran publikoval prestižní lékařský magazín Lancet. Pět let jej sestavovalo 486 výzkumníků z 302 institucí v padesáti zemích světa. Z výsledků vyplývá, že hlavním rizikovým faktorem planety je dnes vysoký krevní tlak, následovaný mrtvicí. Alkohol je na třetím místě. Bolesti a patologické změny páteře dnes upoutávají na vozík více lidí, než kolik se jich rodí s postižením. 

„Procházíme hlubokými změnami, na jejichž konci bude invalidita daleko větším problémem než dětská úmrtnost,“ řekl deníku lékař Christopher Murray z Washingtonské univerzity, který řídil týmy pracující na studii. Výzkum srovnával data z roku 1990 a 2010. Vědci si od statistického šetření slibují, že ukáže, kam se trendy nemocnosti budou vyvíjet. Například podvýživa coby příčina smrti se oproti roku 1990 na žebříčku 67 hlavních rizikových faktorů propadla z 11. až na 21. místo. Směrem nahoru naopak zamířily cukrovka, rakovina plic a úmrtí v důsledku dopravních nehod. 

Seniorka. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Seniorka. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Studie také odhalila velké lokální rozdíly. Zatímco Latinská Amerika má takzvaný „vražedný pás“, kde je nejvíce násilných úmrtí na světě, v Asii vědci registrují „sebevražedný pás“. Vraždy jsou coby rizikový faktor celkově až na sedmadvacátém místě, ale v Mexiku, Střední Americe a Kolumbii jsou na místě prvním. Sebevraždy jsou zase celkové osmnácté, ale v Japonsku, Singapuru, Jižní Koreji a Brunejském sultanátu jsou na pátém místě, ve Střední Evropě a Rusku na šestém. Zajímavé jsou i další trendy. V důsledku zemětřesení na Haiti je na tomto ostrově statisticky nejnižší průměrná délka života – muži se tam dožijí jen třiatřiceti let. Naopak v Etiopii se muži oproti roku 1990 mohou dočkat o 13 zdravých let navíc, což je v planetárním měřítku nejpozitivnější růst. 

Hlavní trend však představuje celosvětové stárnutí – po roce 2015 bude na světě poprvé v dějinách více lidí starších pětašedesáti let než dětí mladších pěti let. Povede to k přibývání Alzheimerových a Parkinsonových nemocí, tedy obecně chorob, které lidi neusmrtí, ale zásadně jim sníží kvalitu života. „Z každého roku navíc v průměrné délce života bude jen sedm měsíců zdravých, zbytek připadne na vážné komplikace. Čeká nás celkový růst nemocnosti, což bude velkým úkolem pro národní zdravotní systémy,“ řekl deníku Murray, která vede centrum medicínské statistiky. Na vznik studie přispěla 12 miliony dolarů nadace Billa a Melindy Gatesových. Celkově stála studie dvacet milionů dolarů. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas