20. února  2013 v 19:30  rubrika: Svět viděný internetem

Němci se bojí Berlusconiho a svět čeká na nového papeže

www.spiegel.de - Foto:  Spiegel

www.spiegel.deFoto:  Spiegel

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem se zaměří především na dění v Itálii. Nejprve se podíváme na nadcházející parlamentní volby, v nichž se stále vehementněji hlásí o slovo bývalý premiér Berlusconi se svou politickou formací, a poté se budeme věnovat dění kolem volby nového papeže.


Němci se bojí Berlusconiho 

A začneme ryze zahraničně politicky. Bývá zvykem, že ta či ona státní politická reprezentace zachovává, co se týče voleb v jiných zemích, rezervované mlčení. Toto pravidlo však – jak uslyšíte vzápětí - neplatí vždy. Jak uvádí na svých webových stránkách německý magazín der Spiegel, v Berlíně zavládla nervozita ohledně nadcházejících parlamentních voleb v Itálii. Ministr zahraničí Guido Westerwelle vyslal celkem bez obalu na Apeninský poloostrov poselství, varující Italy před opětovnou volbou Silvia Berlusconiho. A není ve spolkovém establishmentu jediným, kdo s nervozitou pohlíží na možný mocenský comeback „Il Cavaliereho.“ 

Silvio Berlusconi - Foto:  ČTK/AP, Mauro Scrobogna

Silvio BerlusconiFoto:  ČTK/AP, Mauro Scrobogna

Byl to například německý ministr financí Wolfgang Shäuble, který před několika dny vypálil první ránu.V interview pro italský magazín l‘ Esspresso varoval Italy před volnou Berlusconiho v parlamentních volbách, které se uskuteční 24. a 25. února. “Silvio může být velkým stratégem předvolení kampaně“, cituje strážce německé státní kasy uvedený magazín a pokračuje: „Ale moje rada zní, neudělejte tím, že jej opět zvolíte, stejnou chybu.“ 

Mluvčí ministra financí si po těchto výrocích, které vzbudily nemalý poprask, pospíšila s tvrzením, že nic takového nebylo vyřčeno. Ale na počátku týdne, kdy průzkumy opakovaně naznačily strmý nárůst Berlusconiho popularity, se němečtí představitelé ozvali znovu s tím, že není moudré volit muže, který je – přinejmenším částečně - odpovědný za velké a devastující ekonomické problémy, jimž Itálie nyní čelí. 

„Nejsme samozřejmě součástí italské kampaně“, nechal se včera slyšet šéf německé diplomacie Westerwelle v rozhovoru pro deník Suddeutsche Zeitung: „Ať už bude sestavovat příští vládu kdokoli, očekáváme, že Řím bude nadále kráčet po proevropské cestě a nezbytné reformy budou pokračovat“. Jeho slova jsou diplomatickou reakcí na Berlusconiho – podle některých – neodpovědnou fiskální politiku, zahalenou do hávu antievropské rétoriky. A tak není těžké odhadnout zdroj Westerwelleho znepokojení. 

A pokud by se toto poselství mířící do Říma nezdálo dost jasné, zaznívá - tentokrát z Bundestagu – ještě ostřejší apel. Předseda tamního vlivného zahraničního výboru Ruprecht Polenz, významný představitel křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové prohlásil: „Itálie potřebuje politické lídry hledící do budoucna, a k těm Berlusconi určitě nepatří…“ 

Výše zmíněně obavy reagují na čerstvé výsledky předvolebních průzkumů, které naznačují strmý růst Berlusconiho popularity, jež jej vynáší z politického zapomnění loňského podzimu, a naznačuje, že by mohl po čtvrté usednout do premiérského křesla. Poslední sociologické šetření, jež bylo publikováno dva týdny před volbami, naznačuje, že Belusconiho koalice ztrácí na středolevý blok Piera Luigiho Bersaniho pouhých pět procent. 


Kdo zvolí nového papeže? 

Papež Benedikt XVI. a noví kardinálové v basilice svatého Petra ve Vatikánu - Foto:  ČTK

Papež Benedikt XVI. a noví kardinálové v basilice svatého Petra ve VatikánuFoto:  ČTK

A na Apeninském poloostrově zůstáváme i nadále… Po necelých osmi letech pontifikátu Benedikta XVI. se - jak známo - chystá volba nového papeže, který vzejde z hlasování 117 kardinálů. Hovoří se o tom, že nová hlava katolické církve by měla být mladší a energičtější, spekuluje se, že možná nebude pocházet z Evropy. Muži v kardinálském purpuru jsou ale nyní mnohem konzervativnější, evropštější a "římštější" než v roce 2005, kdy konkláve na papežský stolec vybralo Josepha Ratzingera. Uvádí na svém webu agentura Reuters a pokračuje: Benedikt sám vybral více než polovinu kardinálů, kteří v březnu budou po jeho rezignaci volit jeho následovníka. Zbytek kardinálů dostalo pověření ještě v éře Jana Pavla II., jenž však se svým německým nástupcem sdílel ideu návratu k pravověrným tradicím. 

Oba poslední papeži hleděli na to, aby noví kardinálové ctili klíčové katolické doktríny, jako je podpora kněžského celibátu a odpor k potratům, antikoncepci, ženským kněžím a svazkům homosexuálů. Věrnost konzervativnímu směřování je tedy podle všeho zaručena a kardinálové se při volbě zaměří spíše na otázku věku či národnosti. "Klíčovou otázkou je, zda si přejeme delší pontifikát, anebo ne," tvrdí 62letý kardinál Kurt Koch, hlava Papežské rady pro jednotu křesťanů. On sám také připouští, že si umí představit papeže z Afriky nebo Latinské Ameriky. Americký kardinál Theodore McCarrick si zase myslí, že nový muž na Petrově stolci musí především být schopen předávat církevní poselství mladým lidem. 

"Nepotřebujeme nutně nějakou rockovou hvězdu, ale musí to být někdo, kdo umí komunikovat s mladými," tvrdí 82letý kardinál, který se tentokrát konkláve nezúčastní, protože překročil věkový limit 80 let. Mezi možnými papežskými kandidáty zatím není žádný jasný favorit a volba je mnohem otevřenější než při posledním konkláve, jež Joseph Ratzinger jasně ovládl. Pětaosmdesátiletý Benedikt, který je po 700 letech prvním papežem, jenž se odhodlal rezignovat, odstoupí z čela církve 28. února. Celkem 117 kardinálů, kteří budou vybírat jeho nástupce, se na konkláve v Sixtinské kapli sejde pravděpodobně v půli března. 

Věkové omezení a maximální možný počet 120 volitelů znamená, že papež může jmenovat nové kardinály v souladu s tím, jak ti starší postupně překračují hranici 80 let. 

Benedikt během svého pontifikátu jmenoval 67 kardinálů, což je 57,3 procenta celého elitního voličského sboru. Tedy skoro dvě třetiny, jež jsou pro zvolení papeže nutné. "Je velice výjimečné, že tuto většinu dokázal vytvořit za osm let," myslí si Robert Mickens, vatikánský korespondent britského katolického týdeníku The Tablet. Podle něj ale tato většina má jen velmi málo společného. Jsou mezi nimi charismatičtí kazatelé, jako třeba manilský kardinál Luis Tagle, jiní se zase drží od veřejnosti dál a působí spíše suchopárně.Každopádně jsou noví kardinálové jmenovaní za Benediktovy éry poměrně konzervativní, což někdy vzbuzuje obavy. 

"Bojím se, protože můžeme ztratit věřící, pokud se budeme posouvat příliš doprava," říká jeden z kardinálů. "Pokud budeme znít jako konzervativní politici spíše než jako křesťané, bude to pro církev zlé," domnívá se. Ze 117 volitelů jich těsná většina 61 pochází z Evropy, v roce 2005 bylo Evropanů 58. Vůbec nesilnějším národem jsou Italové, ti mají mezi kardinály 28 zástupců, tedy o osm víc než před osmi lety. Jen devět z těchto 28 Italů ale působí jako arcibiskupové, zbytek jsou představitelé Papežské kurie, která má v konkláve celkem 39 volitelů - o 11 víc než v roce 2005. 

Právě převaha Italů a představitelů kurie mezi kardinály někdy vyvolává kritiku, protože složení kardinálského sboru pak neodráží rozložení věřících. I když 42 procent všech katolíků žije v Latinské Americe, má tento region jen 19 volitelů. Brazílie má pětkrát více věřících než Německo, ale volitelů má méně. 

To vše může hrát během konkláve roli, kardinálové ale také čekají na jakýkoli náznak od Benedikta XVI., který by mohl diskrétně doporučit svého nástupce. Vzhledem k tomu, že papež rezignoval kvůli špatnému zdraví a nedostatku sil, ale vlastně už jedno doporučení vydal: ve světle jeho rozhodnutí by měl papež být relativně mladý, možná šedesátník. 


Černá ovce konkláve 

Kardinál Roger Michael Mahony - Foto: R. Stephenson-Padron, licence GNU Free Documentation License

Kardinál Roger Michael MahonyFoto: R. Stephenson-Padron, licence GNU Free Documentation License

Vše je tedy otevřené, ale nad volbou nového svatého otce se už teď mohou stahovat stíny pochybností: Americký kardinál Roger Mahony, jehož katolická církev zbavila možnosti vykonávat některé církevní obřady, se chce zúčastnit volby nového papeže. Duchovní potrestaný za krytí pedofilního skandálu katolických kněží v Los Angeles tím pobouřil část věřících, kteří podepisují petici proti jeho účasti na konkláve. Italský kardinál a expert na církevní právo Velasio De Paolis v rozhovoru pro list La Repubblica ovšem upozorňuje, že mu ve volbě papeže nelze bránit. 

"Můžeme ho nanejvýš přesvědčovat. Nic jiného nelze udělat… Je to nelehká situace, ale pravidla je třeba dodržovat," říká De Paolis deníku La Repubblica, kde se mimo jiného uvádí: Pedofilní skandály duchovních jsou jednou z věcí, jejíž nedůsledné řešení odcházejícímu papeži jeho kritici vytýkají. Mahony vedl losangeleskou arcidiecézi již od 80. let, kdy se tam podle policie nelegální sexuální praktiky děly. Zúčastnil se i volby Benedikta XVI., tehdy však ještě veřejnost neměla informace o skandálu informace. Podle De Paolise jej může od cesty do Vatikánu odradit pouze intervence vysoké duchovní autority, bude však jen na jeho rozhodnutí, zda nakonec přijede. 


Víme, kde šije papež 

Liturgická roucha. Zleva: jáhenské, papežské a biskupské - Foto: Jana Šustová

Liturgická roucha. Zleva: jáhenské, papežské a biskupskéFoto: Jana Šustová

Sázkové kurzy na to, kdo má největší šance nahradit na papežském stolci Benedikta XVI. se mění každým dnem, ale přinejmenším na jednom místě v Římě už volba nové hlavy katolické církve nikoho nepřekvapí. Krejčovská firma Gamarelli, která pro papeže šije od 19. století, už má pro Benediktova nástupce připravené roucho. Spíš než věšteckým schopnostem to je ale třeba přičíst zkušenostem jejích majitelů, napsala agentura ANSA. "Nejsou v tom žádná kouzla, jen se snažíme být diskrétní a důkladní," vysvětlil poslední dědic krejčovské dynastie, 68letý Filippo Gammarelli. 

I když od chvíle, kdy papež překvapivě ohlásil svou rezignaci, uplynulo jen pár dnů , je jeho podnik na nového pontifika připraven. Ve skladu totiž čekají papežská roucha ve třech velikostech - S, M a L. Vždy taktní představitelé firmy Gammarelli to nijak nekomentují, ale dá se předpokládat, že největší velikost sutany by dobře padla třeba milánskému kardinálovi Angelovi Sodanovi nebo newyorskému Tomu Dolanovi. Oba jsou totiž zástupci těžkých vah, jak ve fyzickém, tak v církevním slova smyslu. Velikost medium by nejspíš seděla štíhlejším typům, mezi něž se počítají třeba afričtí preláti jako Peter Turkson z Ghany nebo Francis Arinze z Nigérie. 

Nejmenší velikost je určena subtilním postavám,jako jsou třeba Leonardo Sandri z Argentiny nebo filipínský kardinál Louis Antonio Tagle. I kdyby nakonec konkláve zvolilo do čela církve kandidáta neobvykle rozložitého nebo naopak nadmíru štíhlého, jsou Gammarelliovi připraveni. Tři sady papežských rouch jsou chytře ušity tak, aby bylo možné je v krátké době upravit - zabrat je nebo povolit. Tyto úpravy mohou jeptišky udělat bezprostředně předtím, než nový pontifik poprvé předstoupí před shromážděný dav, aby ho pozdravil. Teprve poté začne pro krejčí další práce, protože novému papeži začnou šít oděv přímo na míru. 

Firma Gammarelli byla založena v roce 1798 a má zaslouženou pověst zcela diskrétního podniku, který vyrábí zboží nejvyšší kvality. Právě zdrženlivost majitelů ale provokuje představivost a média často firmu vykreslují jako privilegovanou dílnu, která na své modely používá pera vzácných ptáků a nejdražší vlnu z andských alpak. To ale hlavní krejčí odmítá. "Je to nesmysl. Šijeme z nejlepší italské vlny, kvalitní, ale nijak přehnaně drahé," tvrdí Massimiliano Gammarelli. Pak už používáme jen hedvábí - třeba na knoflíky a lemovky - a len na výšivky. 

Všechny oděvy se u Gammarelliů šijí ručně, ale vzhledem k auře mlčení se toho o jejich výrobcích mnoho dalšího neví. Firma nesděluje, kolik její roucha stojí, ani kdo konkrétně si je kupuje. Svými nejprominentnějšími zákazníky – papeži – se ale majitelé přece jen rádi pochlubí. "Oblékali jsme posledních osm papežů," počítá Massimiliano Gammarelli. Předchozí papež Jan Pavel II. nosil bílou kleriku s 30 knoflíky, což je zcela obvyklý model. Během 26 let pontifikátu si objednával zhruba jedno až dvě nová roucha za rok, vzpomíná Filippo Gammarelli. "Nebyl nijak malicherný. Byl to příjemný zákazník," tvrdí. 

Benedikt XVI. měl prý naproti tomu "větší smysl pro detail", což potvrzuje jeho pověst znalce módy, který se na veřejnosti objevoval v okázalých kloboucích a červených botách. Firma Gammarelli se téměř výhradně zaměřuje na zakázky pro církev, její pověst má ale takovou přitažlivost, že u ní občas smokingy či uniformy šijí i "běžní smrtelníci". Bývalý francouzský premiér Éduard Balladur si obchod oblíbil natolik, že si z něj nechával posílat ponožky. Vlněné červené ponožky, určené původně kardinálům, se ostatně staly třeba v kruzích italské aristokratické smetánky módním hitem – uzavírá ANSA

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas