Nejnovější vývoj uvnitř teroristické organizace Al-Káida očima amerických zpravodajských služeb. Postoj Norů k Evropské unii. Pátrání po válečných vracích v Mexickém zálivu. To jsou témata první části dnešního pořadu. Druhá polovina relace bude věnována výhradně zajímavostem ze světa vědy.
Nová generace agentů teroristické sítě Al-Káida podle všeho zaplňuje vakuum způsobené protiteroristickým tažením Spojených států, při kterém byla řada členů vedení organizace usmrcena nebo zajata. Informoval o tom americký list New York Times ( www.nytimes.com)s odvoláním na dva vysoké představitele zpravodajských služeb. Zpravodajští analytici zjišťují, že na vysoké příčky v hierarchii Al-Káidy se dostávají bývalí řadoví členové nebo nově naverbovaní agenti, uvedl list. Podle něj to vyplývá především z počítačových záznamů, e-mailových adres a dalších dokumentů zajištěných u počítačového experta Al-Káidy Muhammada Naíma Núr Chána, který byl zatčen v polovině července v Pákistánu.
Tato zjištění podle listu New York Timesukazují, že situace kolem Al-Káidy je složitější, než ji během předvolební kampaně líčí americký prezident George Bush. Podle něj je většina členů vedení teroristické sítě zabita nebo zajata. Stejně tak to ukazuje na to, že teroristická organizace si udržela část centralizovaného velení a komunikační struktury a že využívá počítačových expertů k předávání kódovaných zpráv.
Po válce v Afghánistánu po teroristických útocích 11. září 2001 se většina amerických protiteroristických analytiků domnívala, že Al-Káida byla rozptýlena a že se snaží přeměnit ve volně propojenou organizaci jednotlivých skupin. Nové informace nicméně neidentifikují vyšší představitele Al- Káidy. Stejně tak z nich není patrné, do jaké míry ji její šéf Usáma bin Ládin kontroluje - ať přímo nebo prostřednictvím svého hlavního zástupce Ajmána Zavahrího. Bin Ládin a Zavahrí se zřejmě skrývají v horách na pomezí Afghánistánu a Pákistánu.
Odpůrci vstupu Norska do Evropské unie už v zemi zase mají většinu. Ukazuje to průzkum veřejného mínění, který zveřejnil norský deník Nationen ( www.nationen.no). Za rok se mají v Norsku konat parlamentní volby, v nichž může být tato otázka klíčová. Průzkum institutu Sentio-Norstat ukázal, že 45 procent dotázaných je proti vstupu do Evropské unie, 42,2 procenta je pro vstup a téměř 13 procent respondentů se ještě nerozhodlo. Institut Sentio-Norstat dělá tyto průzkumy každý měsíc a odpůrci vstupu do Evropské unie podle nich neměli většinu od srpna 2002. Podle průzkumů jiných ústavů však měli euroskeptici občas nad eurofily náskok. Norové už dvakrát, v referendech v roce 1992 a 1994, vstup země do Evropské unie zamítli. Otázka vstupu do Evropské unie se může stát jedním z klíčových témat při kampani před parlamentními volbami v září 2005. Obě hlavní politické strany v zemi, Konzervativní strana Höyre a Liberální strana Venstre, zřejmě budou závislé na zásadně protievropských formacích, aby mohly doufat ve vytvoření většinové vlády.
List Christian Science Monitor ( www.csmonitor.com)přináší článek o vědcích zkoumajících válečné vraky v Mexickém zálivu a píše: Hluboko pod hladinou Mexického zálivu leží kus americké historie. Dno zálivu je poseto desítkami vraků lodí, které během druhé světové války vozily ropu do Británie a které byly mezi lety 1942 a 1943 potopeny německými ponorkami. Celkem jich je 56. V zálivu se tak nachází nejvíce vraků spojeneckých plavidel na světě. Hodně z nich leží tak hluboko, že se k nim vědci dosud nedostali. To se nyní změnilo. Američtí vědci před nedávnem zahájili osmnáctidenní výpravu do hlubin, považovanou za nejpozoruhodnější svého druhu.
Vědci budou zkoumat sedm vraků, mezi nimi například německou ponorku U-166. Bádání ale nebude jen historické, zaměří se také na biologické hledisko. Vraky totiž leží na bahnitém dně již šest desítek let a postupně se přeměnily v umělé domovy rostlin a živočichů. Hlavním cílem studie bude zjistit, zda jsou lidmi vytvořené "útesy" v hlubině stejně užitečné jako ty v mělkých vodách. "Umělé útesy v mělkých vodách jsou velmi efektivní. Stávají se z nich oázy života. Nevíme ale, jak to chodí tam, kam světlo nedosáhne," připomíná biolog a účastník výpravy Herb Leedy.
Federální vláda se již od počátku 80. let snaží prosadit, aby pobřežní státy a ropné společnosti přeměňovaly vrtné plošiny v umělé útesy. Dosud k tomu přistoupily pouze Texas, Louisiana, Mississippi a Alabama. Nejvíce umělých útesů, více než 200, je právě v Mexickém zálivu. Vláda doufá, že výzkum povzbudí v této aktivitě další státy. Možná budou objeveny také nové biologické druhy, upozorňuje Leedy. Vědci si vybrali sedm lodí, které podle nich přestavují ideální laboratoř. Všechny jsou ve vodě přibližně stejně dlouho a leží nedaleko sebe. Nacházejí se v různých hloubkách, od 85 do 1982 metrů. Lodě kdysi přepravovaly různé náklady, což může mít podle badatelů vliv na ocelový trup a na mořskou floru a faunu, které se na něm usídlila.
Jako houby po dešti se na internetu množí upoutávky na zázračné operace žaludku, píše britský zpravodajský server BBC ( news.bbc.co.uk). Tyto upoutávky vysvětlují citově a fyzicky náročnou cestu za dosažením velmi ceněné hodnoty - totiž štíhlosti. Při těchto operacích, které přijdou na 30 tisíc dolarů, je zmenšována velikost žaludku tak, aby bylo fyzicky redukováno množství jídla, které může dotyčný pozřít. Cena těchto operací naznačuje, že si je rozhodně nemůže dovolit kdokoli. V budoucnu by se ale obézní Američané mohli spolehnout na to, že zákrok za ně zaplatí stát. Federální systém zdravotní péče Medicare totiž před nedávnem opustil svou dlouholetou politiku, ve které tvrdil, že obezita není nemoc.
Tato změna postoje teoreticky otevírá dveře milionům Američanů trpícím nadváhou k tomu, aby si činili nárok na zákroky, jako jsou zmíněné operace žaludku nebo tradičnější programy hubnutí - samozřejmě za předpokladu, že taková léčba bude účinná. Server BBCupozorňuje na to, že všechny názorové tábory v debatě o problematice obezity považují změnu oficiálního postoje státu k obezitě za velmi závažnou věc. Pro bojovníky proti obezitě je to důležitý krok směrem k řešení problému, jež postihuje každého třetího Američana a který zvyšuje rizika výskytu dalších chorob, jako je cukrovka, srdeční potíže nebo rakovina. Existuje však také početný tábor lidí opačného názoru, kteří varují před tím, že označení obezity za nemoc lidi trpící nadváhou traumatizuje a navíc jde proti principu osobní odpovědnosti.
Podle BBCexistuje také malá, ovšem nikoli nevýznamná skupina vědců, kteří stále hlasitěji zpochybňují jak nynější definici obezity, tak obecně sdílený názor, že mezi nadváhou a zdravotními problémy existuje nutně rovnítko. Podle jednoho z mnoha výzkumů je například lepší trpět nadváhou, avšak přitom se dostatečně hýbat, než mít šlachovitou postavu a vést zoufale sedavý způsob života.
Plast rozpouštějící se ve vodě a bionické rukavice, které mohou obnovit pohyb paralyzovaných rukou, patří k vynálezům, které byly v Austrálii tento týden odměněny vysokými vědeckými oceněními. Informovala o tom dnes agentura AP ( www.ap.com). Společnost Plantic Technologies Limited získala ocenění za vývoj nového plastu, který se rozpouští ve vodě a může se stát součástí i zahradního kompostu. Hlavní součástí "umělé" hmoty je kukuřičný škrob. Látka je proto bezpečná pro balení potravin a může být tvarována jako běžné petrochemické plasty; je však na rozdíl od nich naprosto biologicky rozložitelná. Plantic upozornila, že potravinářské korporace se stále více zajímají o nové plastické hmoty tou měrou, jak se spotřebitelé stále více pídí po produktech ohleduplných k životnímu prostředí. Společnost chce rozvinout nové tašky z biologicky rozložitelného plastu.
Bionické rukavice, jež získaly jedno z ocenění, využívají speciálních "svalových drátů", aby pomohly lidem postiženým poškozením páteře, mrtvicí, pooperačními problémy, popáleninami nebo artritidou provádět každodenní úkony, k nimž patří například i čištění zubů. Speciální dráty vedou elektřinu, s jejíž pomocí stimulují svalstvo a podněcují pohyb. K oceněným vynálezům patří i speciální dvoustupňová past na kapry. Ti byli do Austrálie dovezeni ilegálně v 60. letech minulého století a nyní jsou jimi vnitrozemské řeky zamořeny. Podle jejího vynálezce, strážce jezu Alana Williamse v první části pasti uvíznou všechny ryby plovoucí proti proudu, ale do druhé už přeskočí jen kapři a ostatní ryby mohou být vypuštěny zpět na svobodu.
Meteorologický jev El Niňo, který za poslední léta zahubil v asijsko-tichomořském regionu stovky lidí a způsobil rozsáhlé škody, by se mohl znovu objevit koncem letošního roku. Upozornila na to agentura Reuters ( www.reuters.com)s odvoláním na měsíční zprávu amerického Střediska pro předpovědi počasí při státním oceánsko-atmosférickém úřadu. Podle této zprávy teploty povrchových vod ve střední části Pacifiku prudce stouply, což je známkou začátku meteorologické anomálie. "Předpokládáme, že se El Niňo rozvine během příštích tří až šesti měsíců," uvádí se ve zprávě amerického Střediska pro předpovědi počasí.
Tento jev, který se projevuje zejména abnormálním oteplením vod v rovníkové části Tichého oceánu, se objevuje zhruba jednou za tři roky. Poprvé byl zaznamenán v 19. století rybáři ze zemí Latinské Ameriky, kteří jej pojmenovali podle Ježíška, jelikož se objevoval právě kolem Vánoc. Někdy může El Niňo zapříčinit ničivá sucha, jako například v Austrálii, na Filipínách a v Indonésii a zároveň vyvolat rozsáhlé záplavy v Chile, Ekvádoru a Bolívii, jako tomu bylo v sezóně 1997/98. Oteplení tichomořských vod může způsobit záplavy a sucha až v Jižní Africe a do Kalifornie naopak přinést kruté zimní bouře.
Odborný server Spaceref.com.( www.spaceref.com)píše o nejnovějším stavu vývoje takzvaného robonauta - čili člověku podobného robota vyvíjeného vědci z amerického Národního ústavu pro letectví a vesmír NASA. Dosud se robonaut vyznačoval při testech hlavně šikovnýma rukama, prsty či televizními kamerami místo očí. Dálkově řízený přístroj, který má v budoucnu astronautům pomáhat v kosmu, teď ale už umí i "chodit" a to díky jedné noze a kolečkům. První krůčky robonaut zvládl při nedávných testech v houstonském Johnsonově vesmírném středisku NASA, kde se v simulovaných podmínkách pohyboval s pomocí nohy kolem vnější strany modelu Mezinárodní kosmické stanice.
Při jiných testech zase vědci robotovi namontovali kolečka - respektive pojízdný skútr, s nímž se také může pohybovat. Při pokusech se prý rovněž opět potvrdilo, že robonautovy mechanické paže s pěti pohyblivými prsty mají schopnost pracovat se stejnými nástroji jako živí astronauti. Cílem NASA je vytvořit takový přístroj, který by mohl v uvozovkách "žít" na vnější straně vesmírných plavidel, kde by za kosmonauty prováděl údržbu, případně řešil nenadálé problémy či havárie. Lidé by jej ovládali bezdrátově z kabiny lodi či orbitální stanice. NASA zvažuje, že by mohl být využit i při opravě stárnoucího Hubbleova vesmírného teleskopu.
Čína zvažuje, že do vesmíru vyšle mimo jiné filozofy. Informovala o tom agentura Reuters ( www.reuters.com). Prvním Číňanem, který se podíval na oběžnou dráhu kolem Země, byl elitní pilot armádního letectva. Další kosmonauti, o jejichž vyslání Peking nyní uvažuje, ale možná budou pocházet z jiných oborů - mělo by jít o inženýry, vědce, učitele a dokonce i filozofy. Agentura Reutersse přitom odvolává na prohlášení představitele čínského vesmírného programu: "Letět do vesmíru není zas tak velký problém," uvedl ředitel Čínského národního kosmického úřadu Sun Laj-jen. "V budoucnu tam nebudou létat jen piloti a astronauti. Budou to muset být i inženýři či vědci. Nahoru by mohli letět i učitelé či filozofové."
"Jestliže do vesmíru poletí filozofové, možná budou mít na svět jiný pohled... zejména půjde-li o čínské filozofy," vysvětlil záměr ředitel Čínského národního kosmického úřadu. Sun rovněž potvrdil dřívější zprávy, že Peking chce do kosmu vysílat i ženy. Prvním člověkem, kterého nejlidnatější země světa do kosmu vyslala, byl loni v říjnu Jang Li-wej, kterého si šéfové vesmírného programu vybrali z okruhu čínských pilotních es. Jang se díky úspěchu mise stal v Číně jedním z nejznámějších lidí a zároveň zdrojem národní hrdosti.
Peking před nedávnem prohlásil, že chce svého prvního kosmonauta dokonce učinit "nesmrtelným" - hodlá proto požádat Mezinárodní astronomickou unii, aby právě po něm pojmenovala některé nově objevené nebeské těleso. Příští let plánuje Čínský národní kosmický úřad na příští rok. Podle ředitele Suna však zatím není jasné, zda do kosmu vyšle jednoho nebo dva astronauty najednou. Peking v rámci svého ambiciózního plánu na dobývání vesmíru plánuje, že před rokem 2007 vyšle nepilotovanou družici k Měsíci. Uvažuje také, že by později k oběžnici Země poslal i plavidlo s lidskou posádkou.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19-ti hodin 10-ti minut.
