13. prosince  2006  rubrika: Svět viděný internetem

Češi prý berou domácí politickou paralýzu s humorem

www.afp.com - Foto:  Český rozhlas

www.afp.comFoto:  Český rozhlas

Francouzský pohled na nekončící povolební pat v české republice, názory Američanů na kampaň Spojených států v Iráku a nejnovější informace o vývoji vyšetřování vraždy bývalého ruského špióna Alexandra Litviněnka - tato a ještě další témata přináší nejnovější vydání pořadu Svět viděný internetem.

"Která je největší nevládní organizace v Evropě? No přece Česká republika!" I takovým černým humorem reagují Češi na parlamentní paralýzu, která už šest měsíců blokuje vytvoření stabilní vlády v jejich zemi. Šéf liberální pravice Mirek Topolánek, který vyhrál červnové volby, aniž by získal potřebnou parlamentní většinu, se od té doby pokouší vytvořit vládu. Průzkumy ukazují, že Češi už jsou z takové situace otráveni, reagují ale na to ironií, popisuje naší domácí scénu komentář agentury AFP

Na internetu koluje parodie na reklamní kampaň jistého mobilního operátora, v níž je hlava jednoho místního komika nahrazena hlavou Mirka Topolánka. "Mohli jsme pro vás sestavit normální vládu. A krásnou... Ale my jsme řekli NE!" říká politik v parodické obměně původního sloganu. V další verzi této překroucené reklamy s "falešnými soby" se objevuje i hlava Topolánkova velkého politického rivala, šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka, která v parafrázi na další text stejné reklamy oznamuje: "Když průšvih, tak pro všechny. A jedééém..." 

Agentura Francouzům osvětluje, že Topolánek byl jmenován premiérem začátkem září a již o 38 dní později musel podat demisi, protože nezískal důvěru parlamentu. Byl to rekord v nejkratším trvání vlády v dějinách českého postkomunismu. Znovu byl pověřen sestavením kabinetu začátkem listopadu a od té doby vede trnitá jednání s dalšími stranami, zejména sociálními demokraty, ve snaze nalézt kompromis. Sami politici se takovému humoru nevyhýbají. Například jistý pravicový představitel na otázku novináře, zda bude vláda do Mikuláše, odpověděl: "Do Mikuláše? Který rok máte na mysli?" Komentátor jistého deníku navrhl, aby byl stávající politický pat vyřešen tím, že se celá země nabídne v restituci Habsburkům. Reagoval tak na požadavek potomků arcivévody Ferdinanda, kteří požadují navrácení zámku Konopiště. Sloupkař podpořil restituci zámku a posměšně navrhl, aby se Habsburkům rovnou vrátila celá země, že to bude nejlepší řešení. 

Ohlasy deziluze z politiky, jak je potvrzují průzkumy mínění, se objevují i v běžných vtipech. "Koho jsi volil?" ptá se jeden známý druhého. "No přece komunisty," zní odpověď. "To vím, ale v které straně?" kontruje druhý v narážce na skutečnost, že členy bývalé komunistické strany lze nalézt na významných postech všech nynějších politických formací. Jízlivé komentáře konstatují, že název nového programu pravice Sedm statečných reforem pro budoucnost byl zřejmě inspirován slavným filmem Sedm statečných, kde ovšem ze sedmi hrdinů nakonec přežijí jen tři. Mirek Topolánek se však tímto programem, přijatým za základ koaličních jednání, cítí natolik posílen, že slíbil sestavit vládu do konce týdne. 

www.dpa.de - Foto:  Český rozhlas

www.dpa.deFoto:  Český rozhlas

Lehce ironický komentář francouzské agentury ovšem nezakrývá bídu české politiky, kterou nelze svalovat zdaleka jen na nejvyšší reprezentaci zainteresovaných stran. Občané by tedy měly vývoj sledovat velmi bedlivě. Jak? Vezměme si příklad z Německa. Poslanci Bundestangu se nyní - jak na svých internetových stránkách informuje agentura DPA - ocitli pod veřejným drobnohledem. Každý občan může zákonodárci klást otázky a čekat na ně odpověď. Otázky a odpovědi přitom může sledovat kterýkoli uživatel internetu. Některým poslancům se ale nová praxe vůbec nezamlouvá. Všech 614 zákonodárců je "vystaveno" na internetovém portálu www.abgeordnetenwatch.de s fotografií, životopisem, stranickou příslušností a charakteristikou jejich odbornosti. Počitadlo u profilu také ukazuje, jak dalece jsou poslanci žádaní. Je u nich také jasně uvedeno, zda už na daný dotaz odpověděli. "Chceme více průhlednosti a blízkosti občanů k politikům," říká politolog Gregor Hackmack, který je spolutvůrcem internetové stránky. Portál financuje několik soukromých sponzorů. Devětadvacetiletý Hackmack vytvořil stránku společně s o rok mladším Borisem Hekelem. Na nápad prý přišli u piva, když chtěli odbourat odtažitost politiky a zprůhlednit ji. 

K dnešnímu dni si ale zákonodárci na novou praxi zřejmě moc nezvykli, protože u mnohých je poznámka, že dosud neodpověděli na žádnou z otázek. Taková noticka je mimo jiné u poslankyně a kancléřky Angely Merkelové, které bylo do dnešního poledne adresováno deset dotazů. Odpověď zatím žádná. Pro občana také může být zajímavé, jak který poslanec hlasuje. Získat tak zevrubné informace o postupu každého z hlasujících bylo poměrně obtížné. Zmíněná webová stránka se prý už osvědčila ve spolkové zemi Hamburku. Poslanci tamního zemského parlamentu jsou pod internetovou lupou už od roku 2004. Většina volených zástupců se přímé demokracii nebránila, ale někteří zpočátku odpovídat nechtěli. Nakonec se ale podrobili. Ve Spolkovém sněmu je zatím patrný odpor některých zákonodárců. "Nepřímo se vyvíjí tlak na poslance," říká mediální expert vládní strany CDU Wolfgang Börnsen. Kdo neodpoví, upadá podle něj v podezření, že není demokrat. Také mediální expert koaliční SPD Jörg Tauss si přeje "vylepšení projektu". Nelze prý jen ukázat na poslance, jak hlasoval, ale také souvislosti, proč tak hlasoval. Víc se portál líbí opozici. 

A u práv a názorů občanů ještě zůstaneme. Většina Američanů si přeje, aby si prezident George Bush vzal k srdci doporučení ohledně dalšího postupu ve válce v Iráku, která minulý týden zveřejnila nezávislá kongresová komise. Více než polovina občanů ale zároveň předpokládá, že se americká vláda radami komise řídit nebude. Vyplývá to z výsledků výzkumu veřejného mínění, který na svých internetových stránkách publikuje americký deník USA Today . Američané podle této ankety vesměs souhlasí s klíčovými body kongresové zprávy - 74 procent lidí by bylo rádo, kdyby se většina amerických vojenských jednotek z Iráku stáhla do začátku roku 2008, 71 procent lidí pokládá za důležité do jednání o Iráku zapojit také Írán a Sýrii a dokonce 76 procent respondentů chce, aby se americká vláda výrazněji exponovala v řešení izraelsko-palestinského konfliktu. 

Když se ale výzkumníci lidí ptali, jaký další vývoj v Iráku očekávají, získali zcela odlišná čísla. Více než 50 procent lidí si totiž myslí, že Bushova vláda se hlavními doporučeními kongresové komise řídit nebude. To, že se americká vojska skutečně v brzké době z Iráku stáhnou, předpokládá jen 16 procent respondentů. Celkem 42 procent respondentů soudí , že americká invaze do Iráku situaci na Blízkém východě ještě zhoršila. Podle 60 procent Američanů válka v Iráku poškodila obraz Spojených států ve světě. Z jiného výzkumu, tentokrát televizní stanice CBC News, vyplývá, že většina Američanů považuje vyslání bojových sil do Iráku za chybu. Více než polovina lidí si myslí, že se situace v Iráku zhoršuje a pouze 15 procent dotázaných se domnívá, že Spojené státy v Iráku vítězí. 

Pořad Svět viděný internetem nemůže nechat bez povšimnutí bezprecedentní událost - včera skončenou teheránskou konferenci o holocaustu. Íránská snaha o široké popírání holokaustu na první pohled vypadá jako pokus o vtip s nebezpečným pozadím, právě proto je ale žádoucí brát ji vážně. Íránský režim by si ovšem měl uvědomit, že svým postupem škodí především Palestincům, jichž se formálně zastává. Shodují se na tom dnešní komentáře evropského tisku při hodnocení kontroverzní mezinárodní konference o holokaustu, která v úterý skončila v Teheránu. "Konference v Íránu by nebyla ničím víc než extravagantním a bláznivým vtipem, pokud by se neodehrávala na pozadí situace na Blízkém východě," píše španělský deník El País . Nelze přehlédnout, že fundamentalistická vláda v Teheránu - jako patron konference vytvářející nové fórum nenávisti v blízkovýchodním konfliktu - usiluje o získání atomových zbraní. Právě tak nelze ignorovat "přeřeknutí" izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který nepřímo potvrdil to, co celý svět už dávno ví, totiž že Izrael má jaderné zbraně. "Íránci by se ale měli ptát, proč smějí beztrestně popírat historické skutečnosti jako holokaust, ale v případě kritiky vlastních předáků riskují tresty vezení," uzavírá list.

Italský deník La Repubblica vidí v konferenci snahu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda nejen institucionalizovat protižidovskou kampaň, ale ukázat své umírněné opozici, kdo určuje zahraniční politiku. Všichni mají pochopit, že jde o skutečné tažení a ne o nějakou slovní přestřelku. Proto musí být tato kampaň brána zcela vážně, protože jejím cílem je získat spojence mezi Araby, antiizraelci a antiameričany a přinutit jejich vlády k měkčímu postoji vůči íránskému jadernému programu. Podle britského listu The Guardian si Írán neuvědomuje, že svým popíráním holokaustu škodí především samým Palestincům, jichž se formálně zastává. "Je legitimní ptát se na pozadí učení o sionismu, je také možné považovat Palestince za jeho oběť. 

Není však možné to, co je jasně naznačováno, totiž že Osvětim byla jen 'velkou lží' vymyšlenou jen k prosazení židovských zájmů ve světě. Je v pořádku kritizovat izraelskou politiku. Činí tak i mnoho Židů, zvláště těch, kteří chtějí, aby Izrael udělal víc pro dosažení míru s Araby. Írán to dosud znemožňoval stále rostoucí podporou radikálního hnutí Hizballáh. Ahmadínežádova zpozdilá podpora popírání holokaustu však je nedůstojná pro jeho vlastní zem, je urážkou Židů a především je škodlivá pro samé Palestince, na nichž íránskému prezidentu údajně nejvíc záleží," míní The Guardian. 

A nyní se vrátíme ke stále tajemné vraždě ruského exšpióna Alexandra Litviněnka. Klíčový svědek v případu tvrdí, že bývalý ruský agent byl otráven dříve, než se všeobecně míní. Ve svém dnešním vydání to napsal list Moskovskij komsomolec . Bývalý agent Andrej Lugovoj, který se s Litviněnkem setkal v londýnském hotelu Millenium 1. listopadu, tedy v den, o němž měl Litviněnko za to, že byl otráven, v interview pro zmíněný list tvrdí, že on a Litviněnko byli otráveni 16. října. V hotelu Millenium se Litviněnko sešel se dvěma Rusy, Lugovým a podnikatelem Dmitrijem Kovtunem. Litviněnko začal jako první pociťovat příznaky otravy poloniem 210, na kterou 23. listopadu zemřel. Lugovoj a Kovtun leží v moskevské nemocnici. Lugovoj kvůli podezření na otravu poloniem, Kovtun kvůli kontaminaci radioaktivní látkou. "Kdo vám řekl, že ke kontaminaci došlo 1. listopadu? Stalo se to mnohem dříve, 16. října," cituje list Lugového. 

Lugovoj podpořil své tvrzení líčením, že on a Litviněnko navštívili londýnskou bezpečnostní službu, kde byly později zjištěny stopy polonia, už v polovině října, nezavítali tam však 1. listopadu, což znamená, že ke kontaminaci nemohlo dojít v tento den. Obdobně jako Lugovoj se vyjadřuje i Kovtun, který v interview pro německý televizní magazín Spiegel TV uvedl, že musel být kontaminován během setkání s Litviněnkem a Lugovým v Londýně v polovině října. Lugovoj a Kovtun, které vyslechli v Moskvě vyšetřovatelé Scotland Yardu, popřeli svou účast na otrávení Litviněnka. Podle ruské generální prokuratury byla u Kovtuna diagnostikována otrava radioaktivní látkou. List dále osvětluje. Že němečtí vyšetřovatelé mezitím také vyšetřují Kovtuna kvůli podezření, že ilegálně obchodoval s radioaktivním materiálem. Německé úřady objevily stopy polonia 210 na místech, která Kovtun navštívil před cestou do Londýna 1. listopadu. Kovtun podle nich odletěl z Moskvy do Hamburku 28. října a do Londýna odcestoval 1. listopadu. Stopy polonia 210 byly zjištěny na sedadlech automobilu BMW, které Kovtuna vezlo z hamburského letiště. Němečtí oficiální činitelé jsou proto přesvědčeni, že Kovtun byl poloniem 210 kontaminován už když dorazil do Hamburku - ale jak se to stalo, není jasné. 

www.independent.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.independent.co.ukFoto:  Český rozhlas

Závěrem pořadu Svět viděný internetem přinášíme zajímavost z medicínské oblasti. Obezita může souviset i s nedostatkem spánku v dětství. Zjistili to vědci z Bristolské univerzity, o jejichž studii informuje britský list The Independent . Pokud podle odborníků děti a dospívající spí méně, než jejich organismus potřebuje, ovlivňuje to úroveň hormonů, které kontrolují chuť k jídlu a vydávání energie. Za nedostatek spánku mohou údajně často televize, mobily nebo počítače. Děti se totiž na televizi dívají nejčastěji v době, kdy už by pomalu měly jít do postele, a to narušuje jejich spánkový režim. Rodiče by proto měli podle vědců odstranit všechna podobná elektronická zařízení z dětských pokojů. Pokud jde o spaní, radí odborníci zavést jasná pravidla a poté kontrolovat jejich dodržování. "Má to i jiné výhody. Prospívá to zdraví a může se to odrazit na školním prospěchu," tvrdí jeden z autorů studie Shaahrad Taheri.Přiznává, že kvalitní spánek pravděpodobně není jediným řešením epidemie obezity. "Jeho vliv by se ale měl brát vážně," dodává. Nedostatek spánku podle něj vede kromě jiného k únavě během dne, takže lidé jsou línější, nemají dostatek fyzické aktivity a tloustnou. Souvislost mezi nadváhou a spánkovými poruchami je zvlášť silná u dětí, ale ohroženou skupinou jsou i teenageři, kteří v kritické době dospívání potřebují více spánku. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas