6. června  2008  rubrika: Svět viděný internetem

O zvýšené pravděpodobnosti amerického útoku na Írán a rizicích nominace Baracka Obamy

www.debka.com - Foto: Míla Koláčná

www.debka.comFoto: Míla Koláčná

Hlavním tématem dnešního pořadu je zpráva o chystaném americkém útoku na íránské vojenské základny. Vrátíme se také k Baracku Obamovi, který získal nominaci demokratického kandidáta na amerického prezidenta, a přineseme informace o minulosti izraelské ministryně zahraničí, vývoji nové komunistické republiky v Nepálu nebo ničení amazonských pralesů.

Americký prezident George Bush neměl ještě nikdy tak blízko k rozkazu k útoku na Írán jako nyní, píše izraelský server Debkafile , který čerpá z většinou dobře informovaných zpravodajských a vojenských zdrojů. Podle nich se schyluje k omezenému leteckému bombardování vojenských zařízení Brigád Al-Kuds íránských Revolučních gard. Důvodem však není jaderný program Teheránu, ale likvidace výcvikových táborů a továren na výrobu munice, odkud proudí bojovníci, střely a bomby povstalcům v Iráku, libanonskému hnutí Hizballáh a palestinským teroristům v pásmu Gazy. Írán si je amerických úvah vědom a chystá se k protiútoku, píše Debkafile

Americké zpravodajské služby odhadují, že protiakce Teheránu bude rovněž omezená a že útok nevyústí ve větší ozbrojený konflikt. Jelikož americký úder se nemá týkat íránských jaderných zařízení, neočekává se, že by Teherán zaútočil na vzdálenější americké cíle v Perském zálivu nebo na Izrael. Podle íránských zdrojů serveru jsou však přípravy Teheránu na americký úder mnohem rozsáhlejší, než si Washington myslí. Tyto zdroje tvrdí, že Američané budou možná způsobem a rozsahem reakce nepříjemně překvapeni. Íránský ministr obrany Mustafa Muhammad Nadžár varoval, že armáda je plně připravena na útok jakékoli intenzity. 

Podle íránských a vojenských zdrojů serveru dokončily Revoluční gardy v polovině května přípravy na americký raketový, vzdušný i pozemní útok zvláštních komand. Do pohotovosti byly uvedeny všechny buňky Brigád Al-Kuds v Iráku, Afghánistánu, Libanonu a Súdánu i jejich tajná skladiště zbraní. V samotném Íránu Revoluční gardy evakuovaly své klíčové základny a přemístily personál i výzbroj do řádných vojenských zařízení a provizorních sídel ve vesnicích ve vzdálených částech východního a severního Íránu. Jejich hlavní štáb a ústřední výcvikové středisko na Univerzitě imáma Alího v severním Teheránu jsou prázdné. Vyklizeny byly i koleje, kde povstalci bydleli, stejně jako výcvikové centrum u Isfahánu, kde donedávna pobývali rebelové z Iráku, Afghánistánu, Balúčistánu, Libanonu a pásma Gazy, cituje Debkafile své íránské zdroje. 

Barack Obama - Foto:  ČTK/AP

Barack ObamaFoto:  ČTK/AP

Volba černošského kandidáta Baracka Obamy je pro demokraty do listopadových prezidentských voleb odvážnou sázkou, i když experti raději nechtějí vyhodnocovat handicap, jaký představují přetrvávající rasistické postoje v zemi, napsala agentura AFP . Analýza demokratických primárek, která vychází z míry významu připisovaného voliči rasovému faktoru a z rozdělení hlasů mezi černochy a bělochy, ukazuje, že nezanedbatelná část Američanů stále volí podle barvy pleti kandidáta. Profesor psychologie z Washingtonovy univerzity Anthony Greenwald porovnal předvolební průzkumy s konečným hlasováním pro Baracka Obamu a zjistil rasistické chování. 

"V devíti z 18 států je u konečného hlasování oproti průzkumům vidět mezi Barackem Obamou a Hillary Clintonovou rozdíl větší než osm bodů. Z toho je zřejmé, že rasismus zůstává ve volbách významným faktorem," zdůraznil Greenwald ve zprávě, kterou zveřejnilo výzkumné středisko Pew Research. Američtí politologové nazývají tento jev "Bradleyho účinkem" - Tom Bradley byl bývalý starosta Los Angeles, který v roce 1982 prohrál volby guvernéra Kalifornie, přestože průzkumy mu dávaly náskok až 22 bodů. Jako by voliči v průzkumech vyjadřovali ochotu hlasovat pro černocha, ale nakonec nebyli schopni to za volební plentou udělat. Přestože Obama dosáhl oproti předvolebním průzkumům lepších výsledků v jižních státech jako Mississippi, kde je početné černošské obyvatelstvo, je ve Spojených státech rasa kandidáta spíše handicap než výhoda, soudí profesor. Clintonová si podle všeho nenápadně pohrávala právě s tímto argumentem, když ve své kampani tvrdila, že by v listopadu byla nejsilnější kandidátkou proti republikánovi Johnu McCainovi. V květnu například prohlásila, že "Obama nemá podporu bílých pracujících Američanů". Tento argument však odmítá politolog Tom Schaller z Marylandské univerzity. Podle něj voliči, kteří nedokážou volit černocha, patří spíše k přesvědčeným konzervativcům, kteří by těžko někdy hlasovali pro demokratického kandidáta. 

Schaller se domnívá, že žádný demokratický kandidát nedokáže vyhrát v jižních státech jako Kentucky či Tennessee, kde Obamu přesvědčivě porazila Clintonová. Možný problém naopak vidí v tradičních klíčových státech jako Ohio, Pensylvánie nebo Michigan. Schaller si nemyslí, že rasa Obamu diskvalifikuje, a zdůrazňuje, že v listopadu bude navíc mezi americkými voliči poprvé 25 procent barevných obyvatel. Hispánci sice dosud upřednostňovali Clintonovou, ale podle Schallera nebudou váhat nad jakýmkoli demokratickým kandidátem, protože republikán John McCain ve snaze uspokojit nejkonzervativnější křídlo Republikánské strany upustil od požadavku legalizovat situaci milionů nezákonných přistěhovalců do Spojených států. 

Korupční aféra izraelského premiéra Ehuda Olmerta přinesla Izraeli nebývalé uznání arabského světa, kde mnoho lidí zdůrazňuje, že by si arabští vůdci měli vzít příklad z izraelské demokracie a nezávislého soudního systému, píše palestinský redaktor izraelského deníku Jerusalem Post . Pochvalná slova na adresu Izraele jsou v arabských médiích vzácným jevem, ale soudě podle reakce mnoha Arabů na Olmertův případ, tento trend se zřejmě mění. Izrael chválili dokonce i ti, kteří sami sebe označují za "zapřísáhlé nepřítele sionistů", a vyzývali k větší průhlednosti a odpovědnosti v arabském světě. 

Ehud Olmert - Foto:  ČTK

Ehud OlmertFoto:  ČTK

Palestinský redaktor listu monitoroval reakce čtenářů na články o Olmertově aféře v arabských médiích. Cituje například jednoho, který shrnuje pocity ostatních: "Ukažte mi jedinou arabskou nebo islámskou zemi, kde by byl někdy v dějinách nějaký premiér nebo vysoký vládní politik třeba jen vyslýchán kvůli korupci nebo přijetí úplatku." Čtenář reagoval na zprávu o výslechu amerického finančníka Morrise Talanského, který vypověděl, že Olmertovi v průběhu patnácti let předal okolo 150.000 dolarů v hotovosti. Jiný čtenář zase napsal: "Dříve než zase budeme Izrael proklínat, měli bychom si vzít poučení z jeho demokratického soudního systému, kde se zákony týkají všech." Arabští čtenáři se shodují, že v jejich světě se zákony porušují denně a nikoho to nezajímá. 

Egyptský spisovatel Abdalazíz Mahmúd řekl, že nevěří, že by se dožil soudního procesu s nějakým arabským vůdcem obviněným ze sexuálního obtěžování nebo přijetí úplatku. "Ani naše děti a vnukové se toho nedožijí. To, co se děje v Izraeli, se nikdy nestane v žádné arabské zemi," cituje server pesimistického Egypťana. Izraelský případ vyvolal u řady arabských čtenářů kritiku vlastních režimů a jejich neschopnosti vypořádat se s jejich neduhy, ale i kritiku neochoty Arabů povstat proti svým zkorumpovaným vládcům. Jeden arabský čtenář usoudil, že Izrael nezanikl právě proto, že má nezávislý a spravedlivý soudní systém. Jiní se zase usmívali nad tím, že Olmert je vyšetřován kvůli "pouhým" 150.000 dolarů. "To znamená, že dostal okolo tří tisíc ročně," vypočítal jeden čtenář z Maroka. "To je přece strašně málo, a Olmert je tedy slušný člověk. Podobné částky berou arabští vládní úředníci denně. Rozkrádají miliony a nikdo je nevolá k zodpovědnosti." 

Čtenář z Jordánska prohlásil, že tři tisíce dolarů bere egyptský ministr za den, saúdskoarabský manažer za 45 minut, kuvajtský vládní úředník za pět minut a lékař katarského emíra za třicet vteřin. Jiná reakce z Alžírska zase Olmertovi poradila, že to měl dělat jako arabští politikové - ukládat si peníze na tajná švýcarská bankovní konta. Další Arab vzkázal Olmertovi, aby požádal o občanství nějakého arabského státu, kde může brát tolik úplatků, kolik bude chtít. "A i kdyby se na to přišlo, ještě vám postaví sochu na náměstí," napsal čtenář. Jistý Kuvajťan označil kauzu za směšnou a zeptal se: "A kdo bude vyšetřovat, kam se poděly miliony dolarů, které rozkradl předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás? Jak to, že Palestinci mají stále hlad?" cituje v závěru svého přehledu arabských reakcí na Olmertovu aféru Jerusalem Post

Když se před dvěma lety stala izraelskou ministryní zahraničí Cipi Livni, zazněla v Izraeli, kde musí vojenskou službu absolvovat muži i ženy, kritika její nevalné kariéry v armádě. Izraelci mají rádi, když jejich politici mají výraznou vojenskou minulost, a Livni to nedotáhla výš než na poručíka. Teď se však ukazuje, že ministryně má za sebou mnohem víc, než tuší její vlastní spoluobčané. Podle britského deníku Times pracovala Livni počátkem osmdesátých let pro zpravodajskou službu Mosad. Působila jako jeho agentka v Paříži a řídila řadu operací s cílem zlikvidovat palestinské teroristy v různých evropských metropolích. Britskému listu to řekli její nejmenovaní bývalí kolegové. Podle nich byla Livni v aktivní službě, když komando Mosadu v roce 1983 zabilo jednoho z nejvyšších představitelů Organizace pro osvobození Palestiny Mamúna Meraiše v Aténách. Zastřelili ho dva mladíci na motocyklu, když projížděli kolem jeho automobilu. Přímo se však Livni na atentátu nepodílela a její role v Mosadu zůstává obestřena tajemstvím. 

www.timesonline.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.timesonline.co.ukFoto:  Český rozhlas

Brzy potom Cipi Livni rezignovala a vrátila se do Izraele, aby dostudovala práva. Dnes se 49letá ministryně zahraničí možná stane premiérkou, pokud předseda vlády funkci opustí kvůli obvinění z korupce. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že kdyby se Livni stala předsedkyní Olmertovy strany Kadima, volilo by stranu dvakrát více Izraelců, než kdyby ji vedl kdokoli jiný. Jeden bývalý kolega současné ministryně Timesům řekl, že Cipi nebyla "žádná úřednice, ale chytrá žena s IQ 150". Podle něj si v Paříži počínala skvěle a řídila špičkové agenty, z nichž mnozí byli bývalými členy úderných komand. Sama Livni o této životní epizodě nikdy nemluví. Promluvila však žena, která s ní v Evropě těsně spolupracovala a která se později stala ředitelkou jejího ministerského úřadu. Mira Gal řekla, že jejich práce byla velmi riskantní a jakákoli chyba mohla skončit zatčením a katastrofálními politickými důsledky pro Izrael. 

Livni je dnes političkou a matkou dvou dětí. Boj za Izrael má v krvi, protože oba její rodiče byli členy ilegálního militantního Irgunu, který vedl ozbrojený boj proti Britům v mandátní Palestině. Její matka Sára, která zemřela v 85 letech, před smrtí jednou prozradila, že se zúčastnila i vlakové loupeže. V převlečení za těhotnou přepadla vlak, který vezl 35.000 liber šterlinků. Sára také přiznala, že byla členem skupiny, která vyhodila do povětří jiný vlak. Otec Cipi Eitan Livni byl dokonce odsouzen k patnácti letům vězení za útok na britskou vojenskou základnu, ale z věznice utekl. Cipi Livni dnes podporuje vznik samostatného palestinského státu, ale podle komentátorů patří k těm, kteří obhajují útok na jaderná zařízení v Íránu, napsal deník Times

Necelý týden po zrušení monarchie v Nepálu začíná země pociťovat porodní bolesti republiky. Strany zastoupené v Ústavodárném shromáždění se přou o rozdělení moci a dohoda se zatím nerýsuje, píše agentura AFP . Podle hlavního ideologa maoistů C. P. Gaudžrela se jednání ocitla ve slepé uličce. Maoisté jsou přesvědčeni, že jim dal nepálský lid ve volbách právo vést vládu a řídit zemi, ale strana Nepálský kongres a další uskupení zatím nejeví přílišnou ochotu k předání moci. Dubnové volby skončily překvapivým vítězstvím maoistů, kteří získali 220 mandátů z celkových 601 a porazili jak Nepálský kongres, tak Komunistickou stranu. Posíleni nečekaným vítězstvím teď požadují funkci premiéra i prezidenta republiky, kterou má Ústavodárné shromáždění teprve vytvořit. 

Činnost Ústavodárného shromáždění ochromuje mocenský boj a práce na nové republikánské ústavě příliš nepokračuje. Na zrušení monarchie se ještě skoro všechny síly shodly a 21. května je odhlasovaly. Podobnou jednotu zažila země jen v dubnu 2006, kdy všechny demokratické strany společně demonstrovaly proti převzetí moci králem Gjánéndrou, jenž chtěl zabránit dohodě umírněných sil s maoisty, kteří už deset let vedli v zemi partyzánskou válku. Hlavní podmínkou maoistů pro uzavření míru bylo právě zrušení monarchie. Mohutné protesty a neschopnost armády porazit maoisty vojensky způsobily, že Gjánéndra opět vrátil moc parlamentu a v klidu vyčkal, až bude 239 let trvající monarchie zrušena. Královský palác má opustit do 12. června a nadále bude žít jako obyčejný občan, i když nejbohatší v celém Nepálu. Král se sice snaží vyjednávat o prodloužení lhůty a klade si různé podmínky, ale není jasné, zda uspěje, protože maoisté nejeví ochotu k ústupkům. Připouštějí jen to, že bývalý král může v zemi zůstat, pokud bude dodržovat zákony. 

Ničení Amazonie letos prudce zesílilo a nový brazilský ministr životního prostředí Carlos Minc rychle našel viníka - skot. Rozhodl, že úřady začnou v rámci operace Nepřátelský býk zabavovat hovězí dobytek, který bude přistižen na nezákonně vytvořených pastvinách, napsala agentura AP . Brazilští rančeři běžně obcházejí nařízení zakazující kácení pralesa a porážejí či vypalují stromy, aby získali nové pastviny pro dobytek. Po třech letech poklesu letos kácení Amazonie výrazně stouplo a Brazílie tuto skutečnost dává do souvislosti s prudce rostoucí poptávkou po zemědělských produktech. V Amazonii je v současnosti 73 milionů kusů hovězího dobytka a jejich počet trojnásobně převyšuje místní obyvatele. Pastviny už nyní pokrývají téměř osm procent z více než čtyř milionů čtverečních kilometrů plochy amazonské oblasti, uvádí brazilský Národní statistický úřad. 

Vypalování kvůli zisku nových či obnově zarostlých pastvin má na svědomí tři čtvrtiny celkové brazilské produkce skleníkových plynů. Navíc jsou na vině i krávy, které jsou chodícími stroji na skleníkové plyny, protože vylučují metan. Právě ten je podle vědců jedním z viníků globálního oteplování. Operace Nepřátelský býk je poslední z řady kroků, jimiž se brazilská vláda snaží bojovat proti nelegálnímu kácení deštného pralesa. V květnu úřady zabavily 4.300 tun obilnin, převážně sóji a kukuřice, vypěstovaných na nelegálně odlesněné půdě. Vláda také varovala, že začne odmítat půjčky farmářům, kteří nedodržují nařízení k ochraně Amazonie. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas