9. července  2008  rubrika: Svět viděný internetem

Radar v Česku - štít pro uspěchané?

www.gazeta.pl - Foto:  Český rozhlas

www.gazeta.plFoto:  Český rozhlas

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem bude téměř monotématické. Přinášíme nejrůznější ohlasy a komentáře na včerejší podpis česko-americké smlouvy o radaru. Nabídneme názory amerických médií, ale i komentáře, otištěné dnes na stránkách polského, rakouského a německého tisku. Závěrem pořadu se podíváme do Číny, kde za měsíc začínají letní olympijské hry.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová z Prahy pateticky požádala prezidentské kandidáty Baracka Obamu a Johna McCaina, aby pokračovali v prosazování protiraketového štítu v Evropě. Její výzva byla tichým přiznáním, že klíčová rozhodnutí čekají na příští administrativu, uvedl bezprostředně po pražském podpisu příslušné smlouvy ve svém internetovém vydání list Washington Times , který připomíná, že Riceová podepsala smlouvu o vybudování radaru amerického systému protiraketové obrany na českém území. Podobnou smlouvu o výstavbě základny s deseti protiraketovými střelami by chtěla vláda nynějšího prezidenta George Bushe vystavět v Polsku, ale Varšava zatím nesouhlasí s americkými podmínkami. I kdyby dohoda s Polskem byla dosažena ještě letos, stavba objektů v České republice i Polsku by začala nejdříve příští rok. "To by dovolilo příštímu prezidentovi projekt zastavit," domnívá se deník. 

Připomíná rovněž, že žádný z prezidentských kandidátů se dosud podrobně k záměru rozšířit protiraketovou obranu USA do střední Evropy nevyjádřil. McCain je považován za příznivce principu raketové obrany, o níž říká, že může Spojené státy ochránit před vydíráním ze strany "darebáckých" států a zároveň působit proti potenciálním hrozbám od strategických konkurentů, jako jsou Rusko nebo Čína, uvedl list. Obama podle něho vyslovil v minulosti pochyby o efektivnosti a nákladech nynější technologie k sestřelení blížící se rakety. "Seškrtám investice na neprokázaný systém raketové obrany. Nebudu zbrojit ve vesmíru," cituje jeho loňské vyjádření Washington Times

www.washtimes.com - Foto:  Český rozhlas

www.washtimes.comFoto:  Český rozhlas

Po podpisu smlouvy o radaru Riceová připustila, že systém ještě nebyl plně vyvinut, ale trvala na tom, že výstavba by přesto měla začít brzy, protože raketová hrozba z Íránu není imaginární, cituje deník Riceovou. Kritici systému naopak podle něho tvrdí, že neexistují důkazy o jeho funkčnosti a že hrozba z Íránu je příliš vzdálená. Americké protiraketová agentura MDA, která má budování systému na starosti, odhaduje, že Írán by mohl vyvinout své rakety dlouhého doletu, které by byly schopné zasáhnout americké území, do roku 2015, napsal Washington Times

Pražský podpis samozřejmě zajímal i Polsko, na jehož území má podle dosavadních plánů vyrůst druhý segment amerického protiraketového štítu. Česko už smlouvu se Spojenými státy o umístění části americké protiraketové základny má a šance na umístění druhé části štítu v Polsku rostou. Většina Čechů však americký radar nechce. Píší to dnešní polské deníky, které věnují pozornost skeptickému postoji české společnosti k radaru, ostré reakci Ruska na podpis smlouvy mezi Prahou a Washingtonem a postupu ve vyjednávání mezi Varšavou a Washingtonem. Gazeta Wyborcza napsala, že česká vláda vnímá smlouvu o radaru jako historickou událost, zatímco samotní Češi jsou značně skeptičtější. Podle deníku je Praha zároveň znepokojena rozhovory, které vede Varšava. "Vzniká dojem, že vláda premiéra Donalda Tuska sází na Evropskou unii a nejeví zájem o smlouvu s Američany," řekl podle deníku vysoce postavený český diplomat. List Dziennik připomíná, že americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová řekla, že radar v Česku bude užitečný i bez raket v Polsku. Nicméně šance na dohodu Washingtonu a Varšavy podle deníku Rzeczpospolita rostou. Spojené státy už mají smlouvu s Českem a americký republikánský kandidát na prezidenta John McCain ujistil polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, že polské požadavky podpoří. Rozdíl v přístupu k vyjednávání se Spojenými státy mezi Českem a Polskem o základně deníky zatím příliš nekomentují. 

Zdůrazňují ale, že většina Poláků podle průzkumu veřejného mínění podporuje tvrdý postoj Tuskovy vlády, která chce výměnou za souhlas s umístěním části štítu na svém území systém, který by ochránil zemi v případě raketového útoku. Nejlépe několik střel Patriot, ty jsou zaměřeny proti raketám středního a krátkého doletu. Podmínkou je minimálně jedna střela Patriot natrvalo umístěná v Polsku. O stavu polsko-amerického dialogu vyjednávání, bude dnes večer premiér hovořit s prezidentem Lechem Kaczynským, který otevřeně americký projekt podporuje. Hlava státu chce prý při vyjednávání s Američany pomoci. 

Dění v Praze pozorně sledovala i rakouská média. Za sporný projekt, který znepokojuje nejen Rusko, ale i české sousedy, označuje dnes shodně americkou radarovou základnu v České republice rakouský tisk. Vesměs připomíná také ostře negativní ruskou reakci, podle níž bude nutná vojenská, a nikoli jen diplomatická odpověď na tento krok, a také trvající váhání Polska, které se snaží vytěžit ze situace co největší výhody. Všechny listy rovněž připomínají, že v Česku jsou stále proti základně asi dvě třetiny veřejnosti. Samostatný komentář pod titulkem Štít pro uspěchané věnuje události deník Der Standard . Zdůrazňuje v něm, že "krátce před koncem svého funkčního období si americká vláda na Česku vymohla umístění radarového systému, což dokazuje, že Bushův kabinet až do poslední chvíle trvá na svém uvažování ve stylu přítel-nepřítel". 

www.derstandard.at - Foto: Dana Josefová

www.derstandard.atFoto: Dana Josefová

Tohoto myšlení využívají Poláci, kteří se snaží vynutit si na Američanech miliardovou modernizaci polského vojenského letectva, protože jsou si dobře vědomi toho, že George Bush je ochoten za raketovou obranu ve východní Evropě zaplatit prakticky jakoukoli cenu, píše dále Der Standard. "Argumentem pro výstavbu tohoto štítu je budoucí, eventuální, hypotetické ohrožení Evropy a USA íránskými raketami s jadernými hlavicemi. Jenže už sama výstavba raketové obrany ve východní Evropě, na níž Washington tak naléhá, zásadně odporuje linii Západu v jaderném sporu s Teheránem. Podle této linie Západ nedopustí, aby Írán jaderné zbraně vlastnil. Technická stránka celého projektu je navíc stále otevřená - dvoustupňové rakety pro Polsko ještě nejsou vyzkoušené. Bylo by lepší, kdyby Bushova vláda přenechala otázku protijaderného štítu příštímu prezidentovi," soudí Der Standard

Nejen rakouská, ale i německá média zaostřila na dění v Praze. Nad radarovou stanicí, která má vyrůst v českých Brdech, se podle komentářů v německém tisku stále vznáší mnoho otazníků. Po úterním podpisu komentáře především upozorňují, že zejména v Česku je schválení dokumentu stále nejisté. I němečtí komentátoři si všímají především ostré reakce Ruska a informují o demonstracích, které provázely návštěvu americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové v Praze. Poukazují rovněž na skutečnost, že Češi radar ve své zemi většinou odmítají. Deníky také zdůrazňují, že schválení smlouvy v českém parlamentu není zdaleka jisté. Die Welt - vyzdvihuje i skutečnost, že Česku zjevně přestala vadit nejistota ohledně dohody mezi Varšavou a Washingtonem o umístění raketové základny v Polsku. 

"To, že dohoda Američanů s Poláky má podle všeho na kahánku, už v české vládě nikomu nevadí. Před měsíci se ještě hovořilo o tom, že v případě polského 'ne' by se musel znovu rozvážit i radar v Česku," napsal Die Welt . Nyní se politici shodují, že radar znamená sám o sobě výrazné zvýšení bezpečnosti, uvedl list s poukazem na jeden z výroků Riceové po podpisu smlouvy, která umožňuje vznik radarové stanice v Brdech. Deník rovněž naznačuje, že definitivní ratifikace smlouvy je nejistá v Česku i v USA, kde se musí vyčkat na výsledek blížících se prezidentských voleb. "Existují náznaky, že možný prezident Barack Obama projekt přehodnotí," upozorňuje Die Welt . Samotní Češi přitom zůstávají nedotčeni propagací radaru českou vládou - i přes popularitu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jenž s Riceovou smlouvu podepsal. Dvě třetiny českých občanů jsou proti radaru, poznamenal Die Welt

Deník Berliner Zeitung v komentáři napsal, že "ve sporu o protiraketovou obranu nejde o jeden radar, deset raket a pár stovek milionů dolarů nákladů". Také prý nejde o to, zda Moskva plány smí či nesmí překazit. Diskuse by se podle deníku vycházejícího v německé metropoli měla týkat zásadních otázek bezpečnostní politiky. "V 80. a 90. letech se vytvořil konsenzus, že svět se stane bezpečnějším jen odzbrojením, nebo alespoň kontrolou zbrojení. Bushovo rozhodnutí pro raketovou obranu, jež mimochodem učinil už na počátku svého neblahého prezidentství, je návratem k iluzi 60. let minulého století," podotýká Berliner Zeitung

Nejasností kolem radaru si všímá i deník Frankfurter Rundschau . Není totiž zřejmé, kdy americká armáda výstavbu radarového systému zahájí, ani prý nebyl zveřejněn plný obsah podepsané smlouvy. "Proto není jasné, jaké protislužby Česko za svůj souhlas s umístěním amerických vojáků dostane," napsal Frankfurter Rundschau. V diplomatických kruzích se hovoří o privilegované obraně Česka v případě napadení a o tom, že česká armáda bude mít kdykoli přístup k radarovým snímkům, informuje Frankfurter Rundschau

V předchozích příspěvcích padlo několikrát jméno demokratického uchazeče o Bílý dům |Baracka Obamy, jehož definitivní názor na protiraketový štít Spojených států není dosud znám. Třeba se více dozvíme během jeho pečlivě připravované zahraniční cesty, jež zahrnuje i evropskou zastávku. A to zastávku, jež může být silně symbolická. Zatímco tým amerického prezidentského kandidáta Baracka Obamy střeží termín jeho chystané zahraniční cesty jako velké tajemství, podrobnosti začínají přicházet ze světa, napsal na svých stránkách list Los Angeles Times . Podle izraelského tisku Obama zavítá 22. nebo 23. července do Izraele, kde se setká s premiérem Ehudem Olmertem. Poté navštíví 24. července Německo, kde by rád promluvil před Braniborskou bránou v Berlíně a pozdravil se s kancléřkou Angelou Merkelovou, cituje Los Angeles Times německé noviny. S odkazem na francouzská média uvedl, že prezident Nicolas Sarkozy ho přivítá v Elysejském paláci 25. července. V plánu cesty jsou rovněž Jordánsko a Británie, termíny návštěv těchto zemí ale na veřejnost zatím nepronikly. 

Obamův štáb nedávno oznámil, že kromě této cesty kandidát plánuje i návštěvu Iráku a Afghánistánu, i když není jasné, zda do obou zemí poletí při jedné cestě. V Afghánistánu dosud Obama nikdy nebyl a Irák navštívil naposledy v roce 2005. Jeho republikánský protikandidát John McCain podnikl v rámci své snahy o změnu válečné strategie mnoho cest do Iráku. Obamovi vyčítá, že usiluje o stažení amerických vojáků z této země, aniž by ovšem osobně poznal tamější konkrétní situaci. McCain od jara navštívil rovněž další blízkovýchodní státy, Evropu, Kanadu, Kolumbii a Mexiko. Zahraniční cesty, při nichž se nechávají vidět s cizími státníky, patří k běžným letním aktivitám prezidentských kandidátů, uvedl Los Angeles Times . "Takové výlety nedokazují pro jejich kvalifikaci nic víc, než že dokážou řídit cestovní kancelář, ale vypadají skvěle v televizi," poznamenal list. 

I další příspěvek pořadu Svět viděný internetem odstartujeme poukazem na Baracka Obamu. Demokratický kandidát na amerického prezidenta prohlásil, že on by na letní olympijské hry v Číně jel pouze, kdyby nastal pokrok v jednání Pekingu s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Reagoval tak na prezidenta George Bushe, který potvrdil, že se na zahájení her zúčastní. Demokratický senátor již dříve vyzýval Bushe, aby na zahájení her nejezdil. Bush se však hájí tím, že kdyby na ceremoniál nepřijel, byla by to urážka čínského lidu. Obamův republikánský rival, John McCain, dříve uvedl, že on by se zahájení zúčastnil, jen za předpokladu, že by Čína zlepšila dodržování lidských práv. 

www.reuters.com

www.reuters.com

A právě Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch obvinila měsíc před zahájením olympijských her v Pekingu Čínu, že nadále porušuje svůj slib, že zajistí plnou svobodu tisku. Pekingská vláda především zastrašuje a omezuje zahraniční novináře v Tibetu a na dalších místech, uvedla světová lidskoprávní organizace v prohlášení, z níž cituje agentura Reuters . "Korespondenti mají vážné problémy s přístupem do zakázaných zón, zeměpisných oblastí a k tématům, které Čína považuje za citlivé a tudíž mimo dosah zahraničních médií," uvádí zpráva, jež zároveň kritizuje Mezinárodní olympijský výbor, že nedělá víc, aby zajistil čínské splnění slibů týkajících se svobody tisku a dodržování lidských práv. 

Peking ve snaze získat hostitelství letních olympijských her slíbil přijmout dočasná opatření, jimiž umožní naprostou svobodu tisku. Zatímco zpravodajské prostředí pro zahraniční novináře se skutečně zlepšilo, podmínky pro domácí novináře zůstaly stejné. Na olympijské hry se očekává příjezd asi 25.000 zahraničních novinářů. Reuters dále uvádí, že Čína zároveň čelí kritice, že potlačuje náboženská práva svých obyvatel. Loni na podzim se v médiích objevily zprávy tvrdící, že sportovci si na hry nebudou smět přivézt bibli. Rozčílení organizátoři her tyto zprávy jednoznačně popřeli a uvedli, že jak atleti, tak diváci si mohou přivézt náboženské texty a předměty spojené s hlavními náboženskými směry k osobnímu použití. 

To se ovšem nevztahuje na duchovní hnutí Fa-lun-kung, které je v Číně postaveno mimo zákon.Nyní vláda v Pekingu oznámila, že během olympijských her poskytne návštěvníkům, divákům, atletům, turistům a komukoli dalšímu zdarma dvojjazyčný výtisk bible. Zhruba 10.000 kopií bude podle informací čínského listu China Daily distribuováno v olympijské vesnici a desetitisíce dalších budou k dispozici na jiných místech. Na obálce Nového zákona bude vytištěn olympijský znak, což je zřejmě poprvé, kdy se pětice olympijských kruhů objeví na obálce náboženské knihy. 

A nikoli jen předolympijská Čína ještě jednou. V zemi žije 100 milionů lidí, kteří nemají žádného sourozence. Nejlidnatější země světa od konce 70. let 20. století reguluje počet dětí v rodině, aby zabránila populační explozi. Lidé ve městech mohou mít jen jedno dítě, a tak osm procent čínské populace už dnes tvoří jedináčci, uvádí na svých stránkách agentura AP.Čína má v současnosti 1,3 miliardy obyvatel, což je asi jedna pětina populace celé planety. Takzvaná politika jednoho dítěte zabránila podle agentury AP narození zhruba 400 milionů dětí. 

Regulace porodnosti pod hrozbou odebrání přídavků a dalších administrativních postihů je podle čínských úřadů nutná mimo jiné proto, aby se v zemi udržela úroveň zdravotní péče a vzdělávání. Nicméně z obecně platného pravidla jedna rodina - jedno dítě je v Číně mnoho výjimek, v jejichž nepřehledné změti někteří rodiče umějí kličkovat. Dvě děti jsou povoleny v mnoha venkovských oblastech, zejména pokud prvorozená je holčička. Čínské společnosti hrozí nevyvážený poměr mezi počtem žen a mužů, protože tamní rodiny dávají podle tradice přednost mužským dědicům. 

Potracené děti bývají častěji děvčátka. V roce 1982 na jednu čínskou rodinu podle AP připadalo průměrně 4,4 osoby, v roce 2005 už to bylo jen 3,1 osoby. Politika jednoho dítěte se ukázala jako tragická pro rodiče, kteří své potomky ztratili při ničivém květnovém zemětřesení v provincii S'-čchuan. Mezi nejméně 69.000 obětí bylo skoro deset procent dětí, jež pohřbily nekvalitně postavené školní budovy. Už necelé dva týdny po katastrofě čínské úřady oznámily, že ty rodiny, jejichž jedináček byl při katastrofě zabit nebo vážně zraněn, budou smět mít legálně další dítě. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19:10. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas