19. srpna  2008  rubrika: Svět viděný internetem

Havel považuje Putina za diktátora nového typu

www.lefigaro.com - Foto:  Český rozhlas

www.lefigaro.comFoto:  Český rozhlas

Rozhovor Václava Havla pro francouzský magazín, další reakce deníků rusko-gruzínský konflikt, španělština v ohrožení, obliba soukromých letadel mezi polskými podnikateli, a souboj italské domácí zmrzliny s průmyslově vyráběnou. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.

Francouzský magazín L´Express přináší obsáhlý rozhovor s českým exprezidentem Václavem Havlem, který hovoří o událostech Pražského jara 1968, Evropě, svém favoritovi v amerických volbách, ale především o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi. "Putin se představil světu jako diktátor nového typu - diktátor vyjemnělý a vysoce rafinovaný. Už mu nejde o komunismus, jeho ideologií je čirý nacionalismus, před tím nesmíme zavírat oči. V Moskvě vznikl jakýsi privátní režim, vázaný úzce na ekonomický boom. Kolaps Sovětského svazu totiž přivodil určité části bývalých elit mimořádné trauma, a Putin chce obnovit zašlou slávu, byť v nové formě. Zmenšující se sféru ruského vlivu zkrátka nemohl vystát. V důsledku toho vznikl uzavřený politický systém, v němž stačí jednou porušit pravidla hry, a člověk skončí na Sibiři. Na adresu amerických voleb Havel poznamenal, že zatímco osobně zná Johna McCaina a váží si jej, s Barackem Obamou se ještě nikdy nesetkal. "Dal bych mu ale svůj hlas, a za ideální tandem bych považoval prezidenta Obamu s viceprezidentskou Hillary Clintonovou," dodal český exprezident. 

Rusko chápe vyjednávání jen z pohledu vítězství a dominance, které jsou přednější než svoboda a prosperita jeho obyvatelstva, píše v dnešním komentáři francouzský list Le Figaro . Všechna vítězství Ruska jsou ale falešná a jsou překážkou pro jeho zdravý a normální vývoj, míní deník. Rusko na jednu stranu vystupuje jako slabé. Je potřeba mu pomáhat, nesmí být ponižováno a je nutné upevňovat jeho pokroky. A pak na druhou stranu je obávané pro svou rozlehlost, armádu, jaderný arzenál a ropu. Je to letitá obojakost od dob Nikity Chruščova a Západ se vždycky nechá překvapit. Ruští diplomaté otevřeně lžou do očí těm západním a ti nemají odvahu jim říct, že ruský tygr je jen papírový, že jeho hospodářství je v bídném stavu a že po demografické stránce je v troskách. 

"Nebudeme se přece vracet ke studené válce," říká se na Západě - jako kdyby někdy skončila. Rusko premiéra Vladimira Putina chce obnovit Sovětský svaz. Má hraniční rozepře s Ukrajinou, Estonskem, Lotyšskem, Moldavskem, Kazachstánem a Gruzií. Drží je pod pokličkou a když přijde vhodná chvíle, jako v současnosti, uvede je do varu, píše francouzský list. Místo aby se Rusko staralo o svůj hrozný zdravotní systém a školství, staví nové ponorky a letadlové lodě, vyvíjí nové zbrojní systémy, vyhrožuje a vydírá. Jeho chuť po neustálém růstu je skoro součástí folkloru jako samovar. A důvěřivost a naivita Západu jsou dalším zdrojem jeho uspokojení. Cílem ruské strategie, která je jednoduchá a stálá, je narušit spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy; oddělit Německo od jeho partnerů s příslibem určitých výhod výměnou za přátelštější postoj; zneškodnit také Francii tím, že ji upokojí v její vlastní ješitnosti; využít lhostejnosti Itálie, Španělska a naopak úslužnosti Srbska, Maďarska a Bulharska, poznamenává Le Figaro

www.derstandard.at - Foto: Dana Josefová

www.derstandard.atFoto: Dana Josefová

Rakouský deník Der Standard v reakci na ruský tlak na "blízké zahraničí" vyzývá k urychlenému přijetí Gruzie do Severoatlantické aliance. "Od Putinova nástupu k moci v roce 2000 nejde ruské zahraniční politice o nic jiné než obnovu sovětského impéria, zbaveného pouze balastu někdejší ideologie. Má tak vzniknout impérium v elegantním a lákavějším balení, které se ovšem jinak nebude lišit od toho starého téměř ničím," soudí deník. Nový "Pax Russa" podle něj počítá s vytvoření závislých státečků v okolí mocného Ruska, přičemž ruský apetit jenom vzrostl poté, co Západ nebyl schopen zabránit dobrodružství v Gruzii. "Prozápadní orientaci Gruzie to však nezmění. Evropští představitelé by neměli pouštět Gruzii ze zřetele - právě naopak, měli by ponechat otevřenou možnost, že se Tbilisi přeci jenom k Severoatlantické alianci přidá. Byl by to významný signál pro všechny země, ležící dnes ve sféře ´ruského míru´," uzavírá Der Standard

Britský deník The Times dospívá k přesvědčení, že Rusko si navzdory znovuvzkříšené velmocenské politice nemůže dovolit být špatným sousedem. V Kremlu sice mají nyní zřetelně navrch jestřábi, dokonce do té míry, že ani žádné holubice ani není vidět. Zdrženlivější politikové ale časem mohou získat navrch, soudí komentátor. Momentálně je jasné, že Rusko navazuje především na dlouhou tradici konfrontace se Západem. Zahájil ji Stalin, který se domníval, že marxismus-leninismus je vědeckým důkazem o nevyhnutelnosti vítězství nad imperialismem. Také umírněnější Chruščov varoval západní země, že je Sovětský svaz dokáže zadupat do země, bude-li chtít. Dnešní Rusko už marxismus-leninismus nevyznává - zůstala mu jen nostalgie za starými časy. V každém případě je jen jednou z mnoha kapitalistických zemí, a to ještě nikterak úspěšnou. 

www.timesonline.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.timesonline.co.ukFoto:  Český rozhlas

Za vpád do Gruzie může Rusko zaplatit rostoucí izolací. Zatím si dokázalo rozházet vztahy s Evropou a Spojenými státy, a ani další z globálních hráčů, Čína, Indie a Japonsko, neprojevily vůči Moskvě sympatie. Z šesti zmíněných mocností je Rusko tradičně nejméně přátelské k sousedům. Zatímco Spojené státy vyřešily ve 30. letech minulého století napětí s Latinskou a Jižní Amerikou tzv. politikou dobrého sousedství, Rusko si v současnosti komplikuje kontakty se všemi sousedy. Podle posledních zpráv se navíc ruští vojáci nezačali stahovat z gruzínského území, přestože Rusko přislíbilo, že od pondělí začnou jeho jednotky ze země odcházet. V kombinaci s nukleárním vyhrožováním Polsku a zřejmě i Ukrajině vzniká zcela nové klima, jehož dopady nelze ještě zcela dohlédnout. Jedinou nadějí zůstává podle Timesů svět globálního obchodu, z něhož se Rusko nemůže a nechce za žádnou cenu nechat vytlačit. Kremelští jestřábi jsou nyní na koni, ale dost dobře o nich může platit verš básníka a vůbec prvního premiéra Velké Británie Roberta Walpolea: Teď troubí do útoku a šavle tasí, vzápětí krčí rameny a doufají, že klid je spasí. 

Portugalský deník Diário de Noticias se obává, že válka na Kavkaze povede k celosvětovému růstu zbrojení. "Rusko svedlo s Gruzií relativně malou válku, která však byla dost velká na to, aby připomněla mezinárodnímu společenství, že svět je nebezpečné místo. Mírové naděje z konce studené války zůstávají fatou morgánou. Je znepokojivé sledovat, jak celosvětově rostou výdaje na zbrojení. Rusko i Amerika v posledních letech posílily zejména jaderné arzenály, avšak Moskva ještě loni navýšila o 15 procent nákup zbraňových systémů. Čínské výdaje se za posledních deset let ztrojnásobily, a tak není divu, že lze obdobný trend očekávat zejména v Pobaltí a na Ukrajině. Zbrojení neuniknou zejména středoevropské země, do nichž chtějí umístit Spojené státy svůj protiraketový systém," uzavírá portugalský list. 

Francouzský prestižní deník Le Monde se na krizi snaží dívat z širšího a filosofičtějšího pohledu - jeho komentár zjišťuje, že prosperita vůbec nemusí vést k demokratizaci. "Smutnou lekcí letošního jara a léta je skutečnost, že ekonomický prospěch sám o sobě diktátory nezmění. Čína i Rusko zakusily v posledních letech nebývalý růst, ale Pekingu to nikterak nebránilo krvavě potlačit nepokoje v Tibetu a Moskvě vtrhnout do Gruzie. Tolik očekávaný idealizovaný konec dějin, v němž zlepšení životní podmínky a rostoucí mezinárodní obchod spontánně změkčí autokratické režimy, je nám na hony vzdálen. Dokonce je tomu právě naopak - rostoucí národní bohatství vyvolává v některých světových vůdcích pocit všemohoucnosti a arogance," soudí francouzský list. Větším zklamáním je podle něj už jen fakt, že zatímco hospodářský růst nereformuje sám od sebe autoritářské vlády, demokracie sama o sobě nedokáže zařídit ekonomický růst. 

Agentura AFP se ptá, zda španělštinu, jíž hovoří 400 až 600 milionů lidí, není ohrožena ve své vlastní zemi vzestupem regionálních jazyků? Tuto možnost zdůrazňují přední španělští intelektuálové, kteří podepsali polemický manifest. Orientační tabule v baskičtině bez překladu, školní výuka v katalánštině, která téměř zahnala španělštinu do slepé uličky, plány na zřízení policie, která by dohlížela na respektování regionálního jazyka na Baleárech: to vše přimělo spisovatele a univerzitní profesory bránit jazyk, jímž hovořil Cervantes. "Již několik let máme stále více důvodů, abychom byli v naší vlasti znepokojeni institucionální situací, v níž se ocitla kastilština," napsali španělský filozof Fernando Savater, peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa a dvacítka dalších. 

www.elmundo.es - Foto: Dana Josefová

www.elmundo.esFoto: Dana Josefová

Tento "manifest pro společný jazyk" brzy nabyl podoby petice na podporu kastilštiny proti katalánštině, baskičtině a galicijštině, které stále více vystupují jako exkluzivní oficiální jazyky v příslušných regionech. Iniciativa, jíž se chopil liberální list El Mundo , brzy získala podporu 135 tisíc lidí, mezi nimiž jsou osobnosti jako světová operní pěvkyně Montserrat Caballéová či Iker Casillas, kapitán fotbalového týmu, který zvítězil na mistrovství Evropy. Požadují, aby bylo jasně potvrzeno, že kastilština má přednost před katalánštinou, baskičtinou a galicijštinou, jež mají postavení "spoluoficiálních" jazyků ve svých regionech. Dále chtějí, aby bylo pro všechny stanoveno právo studovat ve španělštině a aby byly zakázány orientační tabule a oficiální dokumenty psané pouze v regionálních jazycích. 

Iniciativa, jež vzešla od filozofa Savatera, známého odporem proti zdůrazňování regionů, vyvolala podezření. "Nikdy jsem se necítil jako španělský nacionalista a ke zvláštnostem našich území mám kladný vztah," ospravedlňuje se jeden z prvních signatářů Pedro González-Trevijano, prezident univerzity Juana Carlose v Madridu. Představitelé sektoru turistiky iniciativu radostně uvítali. "Regionální jazyková rozmanitost působí problémy španělským turistům, kteří hovoří jen kastilsky, a především cizincům," vysvětluje Juan Andrés Melian, prezident sdružení podnikatelů v cestovním ruchu. 

Hitem mezi podnikateli v Polsku se v letošní sezoně stala letadla. Chodit na golf a jezdit limuzínou už nestačí k tomu, aby se člověk zařadil mezi smetánku. Trendem je vlastnit letadlo. V zemi jich houfem přibývá a pilotní kurzy prožívají skutečné obležení. "Čekají nás roky, kdy bude přibývat soukromých letadel, a to sportovních i dopravních," předpověděl v deníku Rzeczpospolita Jan Borowski, největší polský prodejce letadel. Jeho firma J.B. Inwestment prodala od roku 1995 do roku 2005 devět letadel a jen za rok 2006 jich bylo pět a v následujícím roce už dvacet. K boomu v oblasti soukromého letectví přispělo podle odborníků rozšíření schengenského prostoru bez vnitřních hranic mezi některými členskými státy Evropské unie. 

"Díky zásadám, které v schengenském prostoru platí, mohu vystartovat ze svého letiště v Konstancině a svobodně bez pasové kontroly letět třeba do Paříže," neskrývá nadšení Borowski. V soukromém vlastnictví je nyní v osmatřicetimilionovém Polsku více než 630 letadel. Většinou jsou to starší použité stroje v hodnotě od několika desítek do zhruba 100 tisíc dolarů za kus, ale například Leszek Czarnecki, ředitel finanční korporace Getin, si zakrátko převezme luxusní americké letadlo za zhruba 14,6 milionu dolarů (asi 241 milionů korun). Dvoumístná rakouská letadla (po 200 tisíc dolarech za kus), prý dobrá pro školení pilotů, koupil Dariusz Szpineta, ředitel společnosti AAM, jejímiž vlastníky jsou fandové létání. Szpineta, který sám pilotuje, pozoruje prý diametrální změny v přístupu k leteckým službám mezi podnikateli. Společnosti, které mají několik závodů rozmístěných v různých koutech Polska, rychle spočítaly, že pokud využívají vzdušného transportu, ušetří cenný čas manažerů a zahraničním hostům nemusí platit za ubytování. 

V poslední době se rozrůstá skupina třicetiletých top manažerů, mezi jejichž koníčky patří létání. Letecké akademie ve Varšavě či Rzeszowě mají nyní skutečné žně. Získání pilotního průkazu pro turistické létání stojí zhruba 25 tisíc zlotých (tedy 184 tisíc korun) a tříletý kurz pro profesionální létání ukončený certifikátem, který umožňuje pilotovat výletní stroje, vyjde na 150 tisíc (1,3 milionu korun) až 200 tisíc zlotých (1,5 milionu korun). 

www.afp.com - Foto:  Český rozhlas

www.afp.comFoto:  Český rozhlas

Zmrzlina s manou, fenyklem, čokoládou nebo tabákem, sýrem brie nebo vinným octem - tak vypadá mražený krém v Itálii, kde dokáže ledová pochoutka díky tvořivosti jejích výrobců stále odolávat průmyslovým výrobkům. Agentura AFP zjistila, že spotřeba zmrzliny, která není vyráběna průmyslově, představuje 58 procent italského trhu. Podle předsedy asociace zmrzlinářů Alberta Piky snědí Italové ročně 12 litrů, Římané pak 18 litrů zmrzliny. V Itálii je 34.500 výrobců domácí zmrzliny, mnozí z nich se ale spokojí s průměrnou kvalitou pro turisty a dělají ji z ovocného sirupu. Alberto Pica vyrobil v posledních letech mnoho zmrzlin různé chuti, mezi nimi "zmrzlinu lásky" z plodu makadámie, kterou devětaosmdesátiletý italský politik Giulio Andreotti "k smrti miluje" a nechává si ji posílat domů. 

Maria Agnesa Spagnuolová, jež představuje novou generaci, zase vytvořila mraženou pochoutku, která se pod názvem Fata morgana prodává ve třech obchodech v Římě. "Všechny ingredience si připravuji sama, nepřichází v úvahu, abych kupovala prášek nebo sirup. Pracuji s čerstvými surovinami. Chci obnovit tradici našeho umění," vysvětluje dvaačtyřicetiletá žena, která přišla do Říma z Apulie, aby se tu věnovala divadlu. V době, kdy neměla angažmá, objevila malý inzerát radnice, která nabízela půjčky ženám toužícím otevřít si obchod. Byl to začátek dobrodružství, protože zmrzlina vždy, již od dětských let, byla její láskou. První krámek si otevřela v roce 2003. "Dvě chutě se setkají a vytvoří třetí. Doufám, že nabízím trochu více než zmrzlinu," říká. Tisícovka zákazníků denně navštíví její obchod, aby ochutnala řeckou baklavu, Afrodité (tvořenou celerem a zeleným citronem), Kentucky (v níž se mísí čokoláda a tabák), a dále zmrzlinu s fenyklem, medem nebo lékořicí. "Chodím sem každý den, je to můj oběd, osvěžující i výživný," svěřuje se zákaznice vybírající si několik zmrzliny v přepočtu za 48 až 84 korun. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas