24. září  2008  rubrika: Svět viděný internetem

O blížící se jaderné zbrani Íránu a využití irácké metody boje proti terorismu v Afghánistánu

www.debka.com - Foto: Míla Koláčná

www.debka.comFoto: Míla Koláčná

V dnešním pořadu přineseme nové podrobnosti o mnohem rychlejším pokroku Íránu ve výrobě jaderné zbraně, než se doposud předpokládalo, i o váhání americké vlády podpořit případný izraelský vojenský úder na íránská jaderná zařízení. V dalších příspěvcích vás seznámíme s francouzskou úvahou na téma boje proti terorismu v Iráku a Afghánistánu nebo trochu jiným pohledem na skandál s kontaminovaným kojeneckým sušeným mlékem v Číně. V závěru vám přiblížíme i novou metodu boje proti neukázněným majitelům psů, kterou zavádějí v jednom izraelském městě.

Írán bude mít jadernou zbraň mnohem dříve, než se doposud soudilo. K tomuto závěru dospěly zpravodajské služby Izraele, který se cítí nejvíc ohrožen Íránem a sleduje jaderný pokrok v íránských laboratořích nejbedlivěji. Na posledním zasedání izraelské vlády překvapil náčelník vojenské rozvědky Josi Baidac ministry přehodnocením původních odhadů, píše izraelský server Debkafile . Podle rozvědky už Írán nahromadil třetinu či snad dokonce polovinu množství obohaceného uranu, jehož je třeba k výrobě atomové bomby. Baidac varoval kabinet, že Írán postupuje ke schopnosti vyrobit jadernou zbraň nejvyšší možnou rychlostí a nic jej na jeho cestě nezastaví, ani mezinárodní sankce. 

Izraelské zpravodajské služby tak zásadně zrevidovaly své původní hodnocení íránského pokroku a plánů. I když má Írán jen 4.000 odstředivek, které produkují uran čtvrtého až pátého stupně, velmi rychle buduje zásoby uranu nižší kvality, který lze jednoduchým způsobem proměnit na zbrojní materiál během jednoho roku až osmnácti měsíců. Toho uranu má už jednu a půl tuny. Zpravodajci doposud odhadovali, že Teherán svůj program dovede až na samotnou hranici schopnosti vyrobit jadernou zbraň, ale tam jej zastaví. K tomuto závěru dospěli na základě íránského rozhodnutí nepostupovat podle detailního plánu na výrobu atomové bomby směřujícího k podzemní jaderné zkoušce, který Teherán získal z Pákistánu v roce 2002. Baidacova zpráva však tyto odhady zcela změnila. Debkafile rovněž připomíná, že bývalý náčelník izraelského hlavního štábu Moše Jaalon řekl tento týden v rozhlasovém rozhovoru, že izraelsko-íránská válka je nevyhnutelná. 

Nevyhnutelnost vojenského úderu na Írán připouští i britský Telegraph . Zásah se podle něj každým dnem přibližuje. I když izraelští politikové momentálně sestavují novou vládu, nepřestali naléhat na armádu, aby pokračovala v přípravách na jednostranné vzdušné útoky, pokud se Západu nepodaří přivést Teherán k rozumu diplomatickou cestou. Podle Telegraphu dospěly tyto přípravy tak daleko, že Izrael předložil vládě George Bushe seznam vojenské výzbroje, kterou potřebuje k zajištění úspěchu vzdušné operace. Jsou na něm i bomby do podzemních bunkrů nebo letadla umožňující doplnění paliva za letu k podpoře bombardérů F-16. I kdyby však Washington neprojevil ochotu požadovaná zařízení poskytnout, Izrael je přesvědčen, že vojenský úder na Írán zvládne sám, zejména po úspěšné likvidaci rozestavěného jaderného reaktoru v Sýrii loni v září, píše Telegraph . Izraelci komplex zcela zničili a jejich letouny byly na cestě domů dřív, než si Syřané stačili uvědomit, co se děje.

I když by Izrael uvítal souhlas a vojenskou pomoc Washingtonu při případném útoku na Írán, jedinou skutečnou překážkou je americké povolení k využití leteckého koridoru vzdušným prostorem Iráku, které Washington zatím neudělil, pokračuje britský list. Bílý dům sice izraelské obavy z existenční hrozby, kterou pro Izrael představuje Teherán, chápe, ale vojenskou operaci zatím neposvětil. Ne však proto, že by nadále pochyboval o íránském úmyslu vyrobit jadernou zbraň, neboť loňská zpráva amerických zpravodajců, která tvrdila, že Írán svůj jaderný program zastavil, je dnes všeobecně považována za mylnou. Washington nejvíc trápí, že případný izraelský útok na Írán by měl katastrofální důsledky pro americkou snahu o stabilitu v Iráku, kde došlo ke značnému zlepšení bezpečnostní situace. Írán dal jasně najevo, že na případný úder odpoví útoky na spojence v Iráku a Afghánistánu a teroristickými atentáty v západních metropolích, včetně Londýna. Jedním z důsledků operace proti Íránu by bylo i obnovení sektářského násilí v Iráku. 

www.dailytelegraph.co.uk - Foto: Míla Koláčná

www.dailytelegraph.co.ukFoto: Míla Koláčná

Íránští mulláhové však nečekají, jak to dopadne, a podle nejnovějších zpráv západních rozvědek znásobili úsilí o skrytí součástí jaderného programu. Americké špionážní satelity odhalily několik zařízení, která Írán podle zpravodajských důstojníků využívá k jadernému programu a nenahlásil je Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Jedno se nalézá v teheránské obytné čtvrti Amir Abid, kde podle západních jaderných expertů Íránci provádějí experimenty se supermoderní odstředivkou P2. Další podezřelý objekt, který nedávno zveřejnili britští představitelé, je v Darhávinu v jihozápadním Íránu, asi 330 kilometrů od Búšehru. Poté, co britské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad touto skutečností znepokojení, Teherán přiznal, že tam buduje další jaderný reaktor. 

Také Telegraph uvádí, že zbrojní inspektoři OSN objevili v Íránu značné množství neohlášeného obohaceného uranu nižší kvality, konkrétně v továrně v Isfahánu. Přestože Isfahán má být pod bedlivým dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, inspektoři mají přístup jen k závěrečné fázi procesu obohacování uranu. Podle nich se v Isfahánu nalézá až 60 tun neohlášeného uranového koncentrátu, což by stačilo k výrobě šesti atomových pum. Inspektoři usuzují, že íránští jaderní inženýři materiál z komplexu odebírají ještě předtím, než dorazí do uranového skladu, který zbrojní inspektoři sledují jedinou monitorovací kamerou. Tyto nesrovnalosti zatím Teherán nevysvětlil, píše Telegraph

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mezitím pokračuje ve své nejoblíbenější zábavě - ve výhrůžkách Izraeli. K jeho nejznámějším patří prohlášení, že Izrael bude vymazán z mapy, že holokaust je jen mýtus nebo že Izraelce je třeba přesídlit na Aljašku. V úterý před svým plánovaným vystoupením na Valném shromáždění OSN v New Yorku řekl v rozhovoru pro Los Angeles Times , že Izrael se řítí k záhubě jako "letadlo, které letí bez pilota". Zatímco tento rozhovor v hotelu na newyorském Manhattanu poskytoval, o pár bloků dál protestovaly proti jeho vystoupení v OSN tisíce lidí. Ahmadínežád znovu odmítl holokaust jako historický fakt a prohlásil: "Kdo jsou ti lidé, kteří založili Izrael? Odkud přišli? Kde se staly ty události, pokud přistoupíme na to, že se doopravdy staly? V Německu? V Polsku? Co to má co společného s Palestinou? Proč za ně mají platit Palestinci?" řekl íránský prezident americkému listu. V samotném projevu v OSN pak vyzval svět, aby spojil své síly v boji proti "sionistickému útlaku". 

www.lemonde.fr - Foto: Dana Josefová

www.lemonde.frFoto: Dana Josefová

Nad možnostmi úspěšného boje proti terorismu se zamýšlí francouzský deník Le Monde . Lze přenést do Afghánistánu metodu generála Petraeuse? ptá se deník v narážce na úspěšné tažení proti teroristům v Iráku, které zahájil tento velitel tamějších amerických jednotek. V Iráku metoda nesporně fungovala, i když sám Petraeus považuje zlepšení bezpečnostní situace za křehké a snadno změnitelné. Přístup zvaný "konstruktivní oportunismus", který generál David Petraeus uplatnil v posledních dvou letech, přinesl snížení počtu útoků a obětí až šestinásobně. Ve chvíli, kdy přebírá velitelství amerických sil v oblasti, která se rozprostírá od Afriky až po střední Asii, tedy včetně Iráku a Afghánistánu, se všichni ptají, zda lze jeho přístup uplatnit právě v Afghánistánu. Petraeus o tom před svým odchodem z Bagdádu sám zapochyboval. "To, co funguje v Iráku, nebude fungovat stejně v Afghánistánu nebo v pákistánských kmenových oblastech, které slouží jako týlová základna Talibanu a jeho paštunských bratrů, protože si rozhodně nelze představit, že bychom do terénu poslali tolik vojáků," řekl generál. V Iráku je v současnosti 146.000 Američanů. 

I se 4.000 tisíci vojáků, které se prezident George Bush chystá vyslat do Afghánistánu jako posily, však bude v zemi třikrát méně mužů než v Iráku. Přitom jde o zemi se zhruba stejným počtem obyvatel, ale s mnohem členitějším terénem a mnohem obtížnější kontrolou. Podle velitele sil NATO v Kábulu generála Davida McKiernana je právě nedostatečný počet vojáků důvodem, proč se mezinárodní jednotky uchylují k intenzivnímu leteckému bombardování, které mívá často na následek i stovky civilních obětí. Tyto vedlejší ztráty pak přiživují to, čemu americký vojenský analytik Anthony Cordesman říká "spirála prohry". Vzhledem k tomu, že Afghánci stále častěji odmítají "okupaci bezvěrců", řada odborníků Pentagonu i v generálních štábech spojenců pochybuje, že by podobu konfliktu výrazně změnilo třeba i zdvojnásobení počtu vojáků. Není o tom zjevně přesvědčen ani generál Petraeus.

Metoda, kterou generál tak úspěšně uplatnil v Iráku, je založena na ochraně civilistů 24 hodin denně, odříznutí nepřítele od základny a udržení osvobozených zón s cílem zrekonstruovat je a získat pro ně přízeň obyvatel. To však vyžaduje jednotky. Petraeus ale v červnu varoval: "Každá zahraniční osvobozenecká armáda se dřív nebo později stane armádou okupační. Lze to oddálit tím, že budete respektovat civilisty, snížíte na minimum vedlejší ztráty, znásobíte prospěšné akce a tak dále. Ale v dlouhodobém výhledu nejste jejich člověk. Nevyhnutelně se dostaví odpor, protože žádná země nechce mít na svém území okupanty."

Řešení oficiálně přijaté Pentagonem proto počítá s co nejrychlejším vybudováním účinného místního vojska. Je tu však ještě další významný rozdíl - v Iráku se koalice mohla opřít o iráckou vojenskou tradici a během pěti let vybudovat plnohodnotnou armádu s nejméně 250.000 mužů. V Afghánistánu dokázalo NATO za sedm let přítomnosti vycvičit a vyzbrojit jen 65.000 afghánských vojáků. Jejich počet by se měl sice do roku 2013 zdvojnásobit, ale jejich výkonnost zůstává diskutabilní. 

Irák, který byl po staletí součástí Osmanské říše a posléze britského impéria, je v podstatě moderní zemí s převážně vzdělaným obyvatelstvem a státní správou, která sice prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale existuje všude. Irák je soběstačný, co do zásobování potravinami, a má na celém území průmysl, silnice, dálnice a komunikační prostředky. Afghánistán je naopak chudý, bojovný a hrdý a nikdy nebyl kolonizován. Zůstal však nerozvinutý a většinou negramotný a nikdy zde neexistoval silný centrální stát. Aby Petraeusova metoda v Afghánistánu uspěla, bude muset projít notnými úpravami, uzavírá Le Monde

www.ap.de - Foto: Dana Josefová

www.ap.deFoto: Dana Josefová

Čínský skandál okolo kontaminovaného sušeného mléka pro kojence má katastrofální následky pro místní mlékárenský průmysl, který se prakticky zastavil. Zcela pozbyl důvěry veřejnosti poté, co se v tunách kojeneckého mléka a dalších mléčných produktů našla průmyslová látka melamin, která způsobila zdravotní potíže skoro 53.000 dětí. Téměř 13.000 jich bylo hospitalizováno, a čtyři dokonce zemřely na selhání ledvin. Čínské kravské mléko teď nikdo nechce a farmáři musí vše, co nadojí, vylévat, napsala agentura AP . Její reportér oslovil deset farmářů, kteří se živí chovem krav v severočínské provincii Che-pej, a všichni přísahali, že nemají současný skandál na svědomí. Teď ale kvůli němu přišli o kupce a musí rozvážet čerstvě nadojené mléko na kole po okolních vesnicích. Někteří chtějí své krávy raději prodat, aby se jejich ztráta ještě nezvýšila. 

Podle vyšetřovatelů aféry přidávali do mléka melamin právě někteří dodavatelé surového mléka ve snaze zvýšit zisky. Nejprve naředili mléko vodou a pak přidali melamin, který je bohatý na dusík, takže zdánlivě zvyšuje obsah proteinů. Zatím se však nepodařilo prokázat, na kterém stupni dodavatelského řetězce se chemická látka do mléka dostávala. Odborníci pochybují, že odpovědnost nesou jen samotní farmáři. Podle nich není možné, aby tolik prostých vesničanů bylo na tak vysoké odborné úrovni, že by věděli, že k melaminu, který není rozpustný ve vodě, musí ještě přidat formaldehyd nebo jinou chemickou látku, aby se v mléce rozpustil. 

Zemědělci z Jang-ťia-čai uvádějí, že místní výkupna svého času dodávala sedm tun mléka denně do mlékárny Sanlu, kde byl melamin v kojenecké stravě zjištěn jako první. Výkupna zastavila provoz po zatčení majitele Chu Šu-mina, který údajně prodal čtyři balíčky melaminu jednomu z chovatelů krav s tím, aby je zamíchal do mléka. "Právě drobní rolníci jako my pomohli firmě Sanlu, že se z ní stala jedna z největších mlékáren v Číně. Ale když teď Sanlu padne, kdo pomůže nám?" ptá se jeden z místních farmářů. Krmení pro zhruba 12 krav je stojí v přepočtu asi 500 korun denně a někteří za posledních pět dní neprodali ani sklenici mléka. A nikdo netuší, jak dlouho současná krize potrvá, píše agentura AP

Originální metodu boje proti majitelům psů, kteří znečišťují chodníky, zvolilo izraelské město Petach Tikva, informuje agentura Reuters . Městské úřady spustily minulý týden šestiměsíční zkušební projekt, jehož cílem je vybudovat databázi DNA, která podle vzorku sebraného psího výkalu umožní určit majitele registrovaného psa. Pokutu tak dostane i ten, kdo z místa činu s pejskem uteče a neuklidí po něm znečištěné veřejné prostranství. Město Petach Tikva, které se nalézá nedaleko Tel Avivu, nyní zve všechny majitele psů k městskému veterináři na odběr vzorku DNA ze slin. 

www.reuters.com

www.reuters.com

Podle takto vytvořené databáze DNA budou městské úřady identifikovat majitele psa, jehož neuklizené výkaly sebrala příslušná služba, a uloží mu pokutu. Naopak pejskaři, kteří budou výkaly důsledně uklízet do speciálně označených pouličních odpadkových košů, získají bezplatné kupony na psí potravu a nejrůznější psí hračky. Cílem hlavní městské veterinářky Tiky Bar-On, která celý projekt vymyslela, je zapojit do něj všechny majitele psů ve městě a dát jim jasně najevo, že město má zůstat čisté. 

Projekt podle ní bude mít i další využití - může například veterinářům pomoci odhalit genetické onemocnění psů, zkoumat psí rodokmeny nebo identifikovat toulavá zvířata, takže už nebude nutná identifikace pomocí elektronických čipů. A to je jen několik příkladů možné prospěšnosti projektu - podle Tiky Bar-On jich bude mnohem více. Obyvatelé města zatím na projekt reagují pozitivně, protože chtějí žít v čistém prostředí, říká veterinářka. Městské úřady uvažují, že zavedou poskytování vzorků DNA jako povinné, pokud bude mít zkušební program úspěch, cituje Reuters veterinářku. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas