11. března  2009  rubrika: Svět viděný internetem

Klaus zesměšňuje globální oteplování, britský Guardian zesměšňuje Klause

www.guardian.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.guardian.co.ukFoto:  Český rozhlas

V dnešním vydání přinášíme další z komentářů - tentokrát ze stránek britského listu Guardian - pozastavujících se nad mezinárodním působením českého prezidenta Václava Klause. Pak se podíváme do Tibetu a spolu s renomovanými médii budeme analyzovat některé kroky amerického prezidenta Baracka Obamy.

Aktivity českého prezidenta Václava Klause v zahraničí vyvolávají neutichající zájem světových médií. A je to zájem, který hlavu českého státu nemusí zrovna těšit. Český prezident Václav Klaus je nejlepším argumentem pro to, aby Evropská unie zrušila úctyhodný zvyk rotujícího předsednictví. Poukazuje na to v redakčním komentáři britský list The Guardian , který Klause kvůli jeho výrokům o globálním oteplování a hospodářské krizi označil za amatéra a populistu. "Český prezident ukazuje cestu příkladem, ale ne tak, jak zamýšlí. Muž, jehož země zastává střídavé předsednictví EU, přináší nejlepší možné argumenty pro to, aby se s touto úctyhodnou liberální praxí přestalo," napsal deník v komentáři nazvaném Václav Klaus, Čech k ničemu. "Tváří v tvář nejhorší finanční krizi století Václav Klaus kritizoval plán na záchranu evropských bank jako neodpovědný protekcionismus. 

Tváří v tvář přibývajícím důkazům toho, že vědci podcenili klimatickou změnu, řekl Václav Klaus na konferenci popíračů změny klimatu, že Evropa příliš panikaří," napsal The Guardian . "Jestli toto je vedení, tak se křeslo rotujícího předsednictví nemůže točit příliš rychle. A ještě lépe - ustavme stálého předsedu EU. Václav Klaus nemůže tuto myšlenku podpořit přesvědčivěji." Podle The Guardian si "Evropská unie nemůže dovolit luxus amatérských hlasů, natož populistických, euroskeptických liberálů, jako je Václav Klaus". List zdůraznil, že na summitu v Kodani, kde se bude jednat o nástupci kjótského protokolu o ochraně klimatu, bude obtížné dosáhnout dohody. "Bude klíčové, aby unie, která patří při hledání nástupce Kjóta k progresivnímu křídlu, mluvila jedním hlasem. Proč by měla tolerovat představitele - jakkoli symbolického a přechodného -, jehož předsudky jsou v naprostém rozporu s její klíčovou politikou?" zeptal se The Guardian

List připomíná, že unie již tak obtížně dosahuje konsensu. Připomněl odmítnutí maďarského návrhu na záchranný plán pro východoevropské země ze strany německé kancléřky Angely Merkelové, odmítnutí eurozóny uvolnit pravidla pro přijetí eura či spory mezi Francií a Británií kolem protekcionismu. Pokud bude unie takto pokračovat, hrozí ji reálně rozštěpení, napsal list a podpořil výroky britského ministra zahraničí Davida Milibanda, který vyzval euroskeptiky, aby přestali útočit na fiktivního strašáka federálního státu. "Správně zdůraznil, že nemohou mít obojí - chtít jednotný trh a současně být proti institucím, které dbají na dodržování pravidel hry." 

Krize připravila země východní Evropy o model růstu, k němuž přistupovali s náboženskou náruživostí čerstvých konvertitů, napsal list. Připustil ale, že tyto země mohou cítit, že je čas pro to, aby dostaly něco zpět poté, co je Brusel vyzýval, aby otevřely své trhy a prodaly své banky západním. "Ale udržet jednotu je nyní určitě mnohem důležitější, než uspokojit ego euroskeptiků. Platí to pro všechny, zejména pro země východní Evropy," zdůraznil The Guardian . "Pokud vůdcům EU nyní nedojde, že mají být jednotní, tak jim to voliči vrátí při červnových evropských volbách." 

Na stránkách listu dostal slovo i skutečný odborník. Popírači klimatické změny jsou směšní a připomínají lidi, kteří tvrdili, že Země je plochá - řekl deníku britský ekonom a autor vládní zprávy o globálním oteplování Nicholas Stern . Důkazy o tom, že dochází ke klimatické změně způsobené člověkem, jsou "naprosto jasné", soudí Stern, který býval hlavním ekonomem Světové banky. Před dvěma lety na výzvu nynějšího premiéra a tehdejšího ministra financí Gordona Browna připravil vlivnou zprávu o změně klimatu. "Když se podíváte na všechny seriózní světové vědce, tak mezi nimi nejsou velké rozdíly v názorech na podstatu věci...Bylo by naprostým šílenstvím dělat, jako že se klima nemění," řekl Stern. 

V souvislosti s tím, že český prezident se účastnil newyorské konference Globální oteplování: byla to vůbec kdy krize?, Stern listu řekl, že Klaus je "v této záležitosti naprosto popletený" a rád "kolem sebe shromažďuje dosti popletené lidi". "Víme, že přibývá skleníkových plynů. Víme, že teploty rostou. Můžeme porovnávat na základě ledových vrtů vztah mezi kysličníkem uhličitým a globální teplotou za posledních 800.000 let," řekl Stern. Takže lidé, kteří popírají důležitost změny klimatu, jen marní čas. Odvádějí také pozornost, protože riziko nečinnosti je ohromné," uvedl ekonom. Lidé, podle nichž klimatická změna neexistuje, jsou...jako ti, kdo tvrdili, že Země je plochá, jako ti, kdo popírají vztah mezi kouřením a rakovinou, jako ti, kdo popírají vztah mezi virem HIV a AIDS," prohlásil Stern. "Jsou okrajoví a jsou směšní. A jsou velmi popletení." Připustil, že se musí stále nějaký čas věnovat těmto "hloupým argumentům". Ale diskuse ve světě pokročila dál a zaměřila se na podrobnosti "snižování emisí a přípravy na důsledky klimatické změny", prohlásil na stránkách listu The Guardian Stern. 

www.economist.com - Foto: Míla Koláčná

www.economist.comFoto: Míla Koláčná

V těchto dnech si celý svět připomíná padesáté výročí protičínského povstání v Tibetu a desítky let trvající útlak místních obyvatel. A jak to v Tibetu vypadá v těchto dnech? Poslouchejte ....V Tibetu je březen nejkrutějším měsícem, tradičním obdobím potlačených protestů proti čínské vládě. V letošním roce jsou úřady nezvykle nervózní a preventivní zákroky zavedly s přísností v uplynulých letech nevídanou, píše britský týdeník Economist . Města s kláštery v rozsáhlé oblasti Tibetu jsou uzavřena pro návštěvníky. V těch, která jsou stále dostupná, jsou ve zvýšené pohotovosti vojáci, aby zabránili jakémukoli zopakování loňského výbuchu nespokojenosti. 

Bezpečnostní opatření se liší v jednotlivých oblastech rozsáhlé části Číny obývané Tibeťany, která zahrnuje určité území čtyř provincií stejně jako samotnou Tibetskou autonomní oblast. Ve Lhase, hlavním městě, hlídkují vojáci v helmách a s puškami. Ostřelovači číhají na střechách v blízkosti kláštera Džókang, nejsvětější tibetské svatyně, která je často ohniskem protestů. Nejmenovaná západní turistka si stěžovala, že ji po celou dobu nedávného pobytu v Tibetu sledovali policisté v civilu. Zahraniční novináři do Tibetu převážně nesmějí a čínské cestovní kanceláře hlásí, že do konce března nebude do této oblasti povolen vstup ani turistům. V uplynulých dnech vojáci zablokovali přístupové cesty do tibetských oblastí v čínských provinciích Kan-su a S'-čchuan a podle některých informací do oblasti dorazily vojenské posily. 

Čínou obávaná výročí letošního března zahrnují první rok od krvavých protestů ve Lhase a 50. výročí povstání, které přinutilo dalajlamu uprchnout do exilu v Indii. Nakonec pak 28. března si Tibeťané připomínají nahrazení místní vlády kabinetem, který byl pod mnohem těsnější kontrolou komunistů. Vláda uvádí, že toto datum bude oficiálně připomínáno jako "osvobození Tibetu z poroby". Slavit bude ale jen hrstka Tibeťanů. Náladu v oblasti utlumilo rozsáhlé zatýkání, které následovalo po loňských protestech. Nevládní organizace Mezinárodní kampaň za Tibet sídlící ve Washingtonu s odvoláním na oficiální údaje uvádí, že k trestům vězení bylo odsouzeno více než 70 tibetských aktivistů a o 1200 zadržených nejsou k dispozici žádné informace. Objevily se také zprávy o rozsáhlém mučení a špatném zacházení se zadrženými. Navzdory tomu hlásí západní skupiny na ochranu lidských práv od poloviny února nové, byť izolované protesty, které ale Čína popírá. 

V provincii Čhing-chaj, která byla loni v březnu rovněž dějištěm tibetských protestů, se úřady v některých oblastech nepouštějí do všezahrnující kampaně, která v jiných tibetských oblastech probíhá a jejímž cílem je eliminovat otevřené vyjádření podpory dalajlamovi. V Tibetu mají mniši nařízenou pravidelnou účast na schůzkách "vlastenecké výchovy", v jejímž rámci se musejí zříct svého duchovního vůdce. To byla praktika běžná už před loňskými nepokoji, ale teď na tato setkání musejíí chodit i obyčejní obyvatelé. Přesto v klášteře Rongwo v provincii Čhing-chaj v mnoha svatyních visí obrázky dalajlamy a jednomu z modlitebních sálů dominuje dalajlamův portrét vyvedený hedvábnou výšivkou. K vidění v tomto klášteře je také hrstka obrázků chlapce, kterého v roce 1995 dalajlama vybral jako reinkarnaci pančenlamy, druhé nejvyšší postavy hierarchie tibetského buddhismu. Čína vybraného hocha odmítla uznat, ukrývá ho a místo něj vybrala vlastního kandidáta na pančenlamu. 

Obchůdky kolem kláštera Rongwo otevřeně prodávají obrázky dalajlamy i karmapy, vůdce další významné linie tibetského buddhismu, který uprchl do Indie v roce 1999. V místní internetové kavárně si čínští návštěvníci mohou přečíst zahraniční webové stránky o tibetské exilové vládě. A v klášteře Kumbum v blízkosti provinčního hlavního města Si-ningu mniši říkají, že se dalajlamy zříct nemuseli. Mnozí z mnichů z kláštera Rongwo byli po loňských protestech zadrženi. Někteří z nich říkají, že teď jsou zase všichni na svobodě, i když v některých případech až po několika měsících strávených ve vazbě bez soudu. V ulicích tu příležitostně hlídkují vojáci, ale mají spíše hole a čepice než přilby a střelné zbraně. 

Oficiální činitelé ovšem těžko dojdou k závěru, že lehká ruka v Čhing-chaji je lepší než železná pěst ve Lhase. Protesty v loňském roce vypukly jak v přísně kontrolovaných oblastech, tak v těch s mírnějším režimem, a zasáhly právě tak relativně bohaté čtvrti jako chudší oblasti. Tibet každopádně v nadcházejícím období čekají těžké časy. Turistický ruch, pilíř tibetské ekonomiky, čínské restrikce zničily. Čínští obyvatelé mají mnohem víc volnosti než cizinci, pokud jde o cesty do Tibetu, ale mnozí z nich mají zjevně strach přijet. A co se Tibeťanů týče, ti si stěžují, že s nimi všude v Číně zacházejí skoro jako s teroristy. Čínský zásah v Tibetu, ať už v měkčí nebo tvrdší formě, tedy seje nespokojenost a zadělává na problémy v budoucnosti. 

www.wsj.com - Foto: Dana Josefová

www.wsj.comFoto: Dana Josefová

A nyní se podíváme do Spojených států a zvláště na energické úsilí nového prezidenta, který se snaží zacílit do mnoha směrů. A ne všichni, jak vzápětí uslyšíme. jsou tímto vývojem nadšeni. Politika Baracka Obamy se stala součástí ekonomických problémů USA, protože již začíná zpomalovat hospodářské oživení a prodlužovat recesi. Signalizuje to především akciový trh, raný barometr ekonomického vývoje. Napsal to v komentáři vlivný ekonomický list Wall Street Journal Europe . Američané Obamovu éru vítali s nadějí, pod jejímž heslem prezident vedl svou kampaň, po týdnech jeho vládnutí je však jasné, že Obamova politika jinak normální proces ekonomického oživení zpomaluje a dokonce možná zastavuje. "Tým Obama" tím, že trestá podniky a mrhá vzácnými veřejnými zdroji, vytváří podle deníku ještě více nejistoty a méně důvěry, což bude mít za následek delší období recese nebo podměrečného růstu. Demokraté, kteří nyní ve Washingtonu vládnou, to nechtějí slyšet, protože si zvykli svalovat vinu za všechno špatné v ekonomice na bývalého prezidenta Bushe. 

Obama sice zdědil neobvykle hlubokou recesi, je ale také pravdou, že ta již trvá dost dlouho na to, aby stačila vymazat excesy, které k ní vedly. To, co kleslo, musí jít opět nahoru, pokud ovšem zdroje oživení nenaruší destruktivní politika, píše list. Zdroje pro oživení se přitom podle listu formují již déle - prudký pokles cen ropy a dalších komodit, dostatek finanční likvidity díky postupu centrálních bank, pokles cen domů směrem k historickému trendu, zmírnění úvěrového napětí i oživení na trhu firemních dluhopisů. Nadějný vývoj akcií ke konci roku 2008 přitom naznačoval, že ekonomický růst by se mohl obnovit do druhé poloviny tohoto roku. Co se tedy v posledních dvou měsících stalo, ptá se deník. Žádný nový vnější šok na ekonomiku nedolehl, směnné kurzy i jiné ceny se stabilizovaly a neobjevila se ani žádná zvláštní bezpečnostní krize ve světě. Realita těžké recese byla do cen akcií zahrnuta již v posledním čtvrtletí loňského roku. 

Nové je to, že Obama představil svůj program a přístup k vládnutí. Jedním z nepříznivých odhalení byla jeho volba soustředit se spíše na redistribuci příjmů než na podporu růstu. Většina jeho "stimulačních" výdajů je věnována na sociální programy, nikoli projekty veřejných prací, a téměř veškeré snížení daní je určeno k udržení příjmů, nikoli ke zlepšení pobídek k práci a k investicím. obdobné omyly dělá jeho ministerstvo financí ohledně sanace finančního sektoru. Podle prestižního deníku by měly zdroje státu napomáhat při likvidaci špatných aktiv, která od vypuknutí finanční krize ochromují banky, většina kroků Obamova týmu se však spíše než na nápravu a oživení financí zaměřuje na záchranu jednotlivých ohrožených institucí jako Citigroup nebo AIG. To vše je podle listu jen mrhání veřejnými penězi. 

www.afp.com - Foto:  Český rozhlas

www.afp.comFoto:  Český rozhlas

A politika Baracka Obamy ještě jednou. Prezident dal totiž zelenou státnímu financování výzkumu kmenových buněk. Tímto obratem od zákazu, který zavedl předchozí šéf Bílého domu George Bush a který platil osm let, Obama potěšil výzkumníky, ale dost znepokojil americké konzervativce, soudí agentura AFP . V souladu se svými předvolebními sliby Obama reviduje politiku svého předchůdce v oblasti bioetiky. Od 9. srpna 2001 bylo financování veřejného výzkumu kmenových buněk z lidských embryí zakázáno. Výzkumníci nesměli produkovat nové linie kmenových buněk, pokud nepracovali se soukromými fondy. Tyto kmenové buňky ale v sobě skrývají obrovský potenciál pro uzdravování nemocných a jejich léčbu. Protože kmenové buňky tvoří základ všech ostatních buněk, vědci mají za to, že s jejich pomocí budou schopni přeměňovat jakoukoli buňku lidského těla a nahrazovat poškozené či nemocné buňky, jakož i rekonstruovat lidskou tkáň i lidské orgány. 

Kmenové buňky tudíž představují největší naděje pro regenerační lékařství, pro léčení nemocí, jako je diabetes, Parkinsonova choroba či ochrnutí po úrazech míchy. Výzkum je ale v tomto ohledu kontroverzní. Je totiž potřeba nejdříve lidská embrya zničit v prvních dnech jejich vývoje, aby se z nich extrahovaly celé linie buněk. Mnoho konzervativců a náboženských činitelů to považuje za vraždu. Použitá embrya pocházejí z klinik, jež se zabývají umělým oplodněním. Americká vědecká komunita, která v minulých letech často vyjadřovala znepokojení nad tím, že výzkum zbavený stovek milionů dolarů z veřejných prostředků začíná v konkrétních oblastech zaostávat za světem, ale přijala změnu kurzu s nadšením. "Prezident Obama zbavil výzkumné fondy politiky a ideologie," říká Irving Weissman, ředitel ústavu biologie a kmenových buněk ve Stanfordu. 

Tato instituce sdružuje několik laboratoří, které v posledních letech byly s to pokračovat ve výzkumu díky fondům státu Kalifornie. "Není v tradici Američanů zakazovat z ideologických důvodů jeden ze způsobů biolékařského výzkumu, který toho tolik slibuje, abychom pochopili a léčili choroby," dodal Weissman. Nadace Christophera a Dany Reeveových , kterou založil slavný herec, který ochrnul po pádu z koně a před čtyřmi lety zemřel, rovněž patří mezi ty, které Obamovo rozhodnutí potěšilo. 

V řadách náboženských konzervativců však Obamova iniciativa už dostala označení "vražedný dekret". "Tato novinka je políčkem všem Američanům, kteří věří v důstojnost lidského života," prohlásil Tony Perkins, prezident konzervativní rady pro výzkum rodiny. Šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner pak rozhodně odsoudil skutečnost, že podle jeho názoru "peníze daňových poplatníků slouží k ničení nevinných lidských životů". 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas