28. srpna  2009  rubrika: Svět viděný internetem

Japonsko před klíčovými volbami vyděsil hospodářský propad

Japonské ekonomické potíže narůstají. Jednání Británie a Libye o obchodu se prý pojilo s vydáním vězňů. Berlusconi žádá po listu La Repubblica milion eur za pomluvu. Mladé Palestince fascinuje letiště, moře i Izraelci. Americká armáda čelí rekordnímu počtu sebevražd vojáků. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.

www.timesonline.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.timesonline.co.ukFoto:  Český rozhlas

Necelých 48 hodin před potenciálně největší změnou v japonském politickém životě za posledních padesát let obdržela země mimořádně špatnou zprávu. Píše o to deník Mainiči šimbun . Nezaměstnanost se oficiálně vyšplhala na rekordních 5,7 procenta, přičemž odborníci varují, že skutečné číslo může být až dvakrát vyšší. Vláda totiž používá pro výpočet statistik metodiku, do níž nezahrnuje lidi, kteří se nesnaží práci získat. Druhou špatnou zprávou je nepříjemný růst deflace o 2,2 procenta - meziroční pokles cenové hladiny v hospodářství zasáhl druhou největší ekonomiku světa jen pár dní poté, co údaje o HDP slibovaly pomalý návrat z ekonomické recese. "Z čísel je zřejmý pokles poptávky v sektoru služeb, což může nezaměstnanost ještě více prohloubit," varoval analytik Takudži Aida. Tento týden zavřela jednu ze svých továren v Japonsku automobilka Toyota 

V neděli přitom čekají Japonsko parlamentní volby, o nichž se předpokládá, že po 50 letech téměř nepřerušené vlády pravděpodobně vystřídá konzervativní Liberálně-demokratickou stranu ve vedení státu opoziční středolevá Demokratická strana Japonska. Podle několika průzkumů veřejného mínění zveřejněných v posledních dnech by mohli demokraté, v čele se svým zakladatelem Jukiou Hatojamou, v předčasných volbách 30. srpna získat až 320 křesel v 480členné Sněmovně reprezentantů, čímž by si zajistili dvoutřetinovou většinu. Při hlasování před čtyřmi roky si přitom připsali jen 113 mandátů. 

Voliči se houfně odvracejí od liberálních demokratů, vedených premiérem Taróem Asem, rozhořčeni podle jejich názorů špatným řízením japonské ekonomiky, které vedlo k téměř 20 letům ekonomické stagnace a ztrátě někdejšího hrdého statusu hospodářské supervelmoci. Mezinárodní měnový fond uvedl, že již příští rok Japonsko, vynořující se nyní pomalu ze své poslední, nejhlubší krize, zřejmě vystřídá na pozici druhé největší ekonomiky světa sousední Čína. Možnost změny každopádně poutá pozornost obyvatel Japonska, kteří v posledních letech zaujímali k politickému dění poněkud apatický postoj. Podle průzkumu publikovaného deníkem Mainiči šimbun má v úmyslu přijít k urnám 74 procent oprávněných voličů. Vysoké číslo je to tím spíš, že konzervativci nedovolili v technologicky mimořádně vyspělém Japonsku před volbami změnu zastaralých volebních zákonů zakazujících vést předvolební kampaň na internetu. 

Podle syna libyjského vůdce Muammara Kaddáfího byly původně rozhovory o obchodu a ropě mezi Libyí a Británií propojeny s vyjednáváním o dohodě o vydávání vězňů. Propuštění libyjského agenta, který si ve Skotsku za podíl na atentátu v Lockerbie z roku 1988 odpykával doživotní trest, ale prý nebylo "něco za něco". V rozhovoru pro skotský list The Herald to uvedl Sajf Islám Kaddáfí. Deník zveřejnil rozhovor na svém webu. Před Vánocemi 1988 při atentátu na letadlo americké společnosti PanAm zahynulo 259 lidí na palubě a 11 obyvatel skotské obce Lockerbie, na niž stroj spadl. Soud v roce 2001 za to potrestal bývalého agenta libyjské tajné služby Abdal Midžrahího doživotním vězením. Skotská vláda ho propustila 20. srpna ze zdravotních důvodů. Vězeň, který vinu popírá, totiž umírá na rakovinu. Do vlasti ho doprovodil Kaddáfího syn Sajf Islám, který vyjednávání o propuštění za libyjskou stranu vedl. 

Podle Sajfa Isláma se "jednání v poušti", tedy dohoda mezi bývalým britským premiérem Tony Blairem a Libyí o obchodování a ropě, týkalo přímo vydání Midžrahího. Jeho jméno prý při rozhovorech ale nikdy nepadlo. "V posledních sedmi osmi letech jsme se velmi snažili přepravit pana Midžrahího do Libye a mnohokrát jsme se snažili podepsat dohodu o vydávání vězňů, aniž by padlo jeho jméno, bylo ale zřejmé, že nám jde o něj," uvedl Sajf Islám. Kaddáfího syn řekl, že propuštění ale nebylo "obchodem". Skotská strana podle něj dohodu o vydávání vězňů odmítla. Midžrahího nyní propustila z jiných důvodů, a to "ze soucitu" kvůli jeho nemoci. Skotské rozhodnutí prý otevřelo cestu k budoucímu vzájemnému obchodu. 

"Lockerbie je minulost. Příštím krokem je plodný a produktivní obchod s Edinburghem a Londýnem. Libye slibuje bohatý trh, takže se bavme o budoucnosti. Není důvod, aby se lidé zlobili. Proč se zlobit? Je to nevinný muž, který umírá," uvedl Sajf. Podle něj propuštění ukázalo Libyjcům, že Britové a Skotové jsou civilizovaní lidé. V severoafrické zemi prý panuje představa, že jsou to "křižáci", kteří nenávidí islám a Araby. Midžrahího ve vlasti čekalo bouřlivé přijetí, což mnohé západní země odsoudily. Kaddáfího syn se omluvil za to, že libyjská vláda nepodnikla vše pro umírnění oslav návratu. Dodal ale, že mohly být mnohem větší. Ohradil se proti tomu, že by byly "vítáním hrdiny". "Nebyly žádné oficiální oslavy, žádné čestné gardy, žádné ohňostroje a průvody. Mohli jsme připravit mnohem lepší přijetí," řekl. Dodal, že Midžrahí se příští týden nezúčastní oslav 40. výročí vládnutí jeho otce. 

www.timesonline.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.timesonline.co.ukFoto:  Český rozhlas

Britský deník The Times však odmítá tomuto chlácholení věřit a naopak upozorňuje, že o propuštění Midžrahího rozhodl lékař, který nemá s rakovinou prostaty žádné zkušenosti. V anonymním posudku tvrdil, že vězni a pacientovi zbývají jen tři měsíce života, což podle posledních expertíz může být přehnané a agenta čekají ještě léta života na svobodě. 

Italský premiér Silvio Berlusconi žádá po deníku La Repubblica jeden milion eur (asi 26 milionů korun) odškodného za to, že denně zveřejňuje deset otázek týkajících se jeho soukromého života. Berlusconi považuje tyto otázky za pomlouvačné. Oznámil to dnes tento levicový deník. "Poprvé v historii informací v Itálii se otázky nějakého listu dostávají před civilní soud," napsal deník. Žaloba, podaná k římskému soudu a podepsaná Silviem Berlusconim 24. srpna, se týká otázek, které La Repubblica publikuje každý den již několik měsíců a které se týkají skandálů ze soukromého života předsedy vlády. 

Deník po premiérovi zejména požaduje, aby vysvětlil povahu svých vztahů s mladistvou Noemi Letiziovou, aby přiznal, kolikrát se s ní setkal a na jakém místě. Chce také vědět, zda Berlusconi věděl, jakému povolání se věnují mladé ženy zvané do jeho římské rezidence, včetně luxusní prostitutky Patrizie D´Addariové. Žádá po něm rovněž ujištění, že tyto "návštěvy" nenarušily náležitý chod státních záležitostí. 

Šéf vlády přiznal, že není svatý, ale několikrát důrazně odmítl, že by se stýkal s nezletilými dívkami, jak ho obviňuje jeho manželka, nebo že by věděl o tom, co jsou zač mladé ženy přicházející do jeho rezidence. Otázky listu La Repubblica jsou zjevně pomlouvačného charakteru, neboť vedou čtenáře k domněnce, že nejde o otázky, ale o tvrzení, uvádí se v žalobě, z níž deník cituje. Deník tvrdí, že se žaloba týká také informace zveřejněné 6. srpna, kdy La Repubblica převzala výňatky z článku ve francouzském týdeníku Le Nouvel Observateur , v němž se hovoří o možnosti infiltrace ruské mafie do nejvyšších sfér italského státu v souvislosti s vyšetřováním korupce podnikatele napojeného na Patrizii D´Addariovou. 

www.elpais.es - Foto: Dana Josefová

www.elpais.esFoto: Dana Josefová

Hněv Silvia Berlusconiho již vyvolalo zveřejnění fotografií z bujarých večírků v jeho vile na Sardinii, kde se kromě žen nahoře bez objevil i nahý muž, údajně bývalý premiér Mirek Topolánek. Italský premiér za to v červnu žaloval španělský levicový deník El País , který některé fotografie přetiskl. 

Čtrnáctiletý Palestinec Džuma Ismáíl žije 50 kilometrů od Středozemního moře, ale nikdy ho neviděl, stejně jako ještě nikdy nespatřil izraelského civilistu nebo letiště. Letos v létě měl možnost si své obzory rozšířit, protože dostal podobně jako další děti palestinských uprchlíků ze západního břehu Jordánu možnost navštívit místa v dnešním Izraeli, kde žili jeho předci, napsala agentura Reuters . Program, který má mezi Palestinci ujasnit téma dědických práv, je dílem Dunji Alvánové a částečně ho financuje mírové středisko bývalého amerického prezidenta Jamese Cartera. "Chceme je dostat ven, dokud je to pro ně snadné," říká Alvánová, která má irácké a americké občanství a narodila se v židovsko-muslimské rodině. 

Jakmile dovrší Palestinci ze západního břehu 15 let, dostávají Izraelem vydávané doklady totožnosti. Přes izraelské kontroly na hranici tohoto území se pak mohou dostat jenom se speciálním izraelským povolením. Alvánová "vyváží" dvakrát ročně do Izraele po 20 palestinských dětech. Je to podle jejích slov protipól programu, který hradí výlohy mladým Židům z celého světa pro čtrnáctidenní pobyt v Izraeli. Pohyb lidí ze západního břehu do Izraele byl snadnější do roku 2000. Tehdy Palestinci zahájili další povstání proti Izraeli, který po předchozím období atentátů zpřísnil podmínky pro vydávání cestovních povolenek a začal stavět betonovou bariéru. Pro mnohé Palestince je šance dostat se do východní, arabské části Jeruzaléma nebo do Izraele velmi malá. Nedostupné je pro ně i středomořské pobřeží i mezinárodní Ben Gurionovo letiště. 

Alvánová tvrdí, že její výlety mohou být pro mnohé mladé Palestince první a také poslední příležitostí. Po návratu na západní břeh většinou mluví o moři a letišti a hlavně o soužití Židů a Arabů v Izraeli. "Oni se vůbec nestarají, jestli je před nimi nějaká hlídka. My s takovými věcmi musíme počítat pořád," říká čtrnáctiletá Hanín Nachlaová. Všechny, kdo s ní byli v Izraeli, fascinovalo, že vidí nevojáky a neozbrojené civilisty. Většina židovských osadníků, kteří žijí na západním břehu, chodí se zbraní. Západní břeh Jordánu je domovem 2,5 milionu Palestinců. Izrael má sedm milionů obyvatel, z nichž pětina jsou Arabové. "Netušili jsme, kolik tam bude Židů. Je jich víc než Arabů. Arabové a Židé tam spolu mluví. Pro mne to je divné. My tady s Židy nemluvíme," přiznala Hanín. 

Cesty Alvánové nic nemění na pevném přesvědčení Palestinců o právu na návrat do domovů, o něž jejich předci přišli ve válce, která vypukla hned po vzniku Izraele v roce 1948. Izrael na tento princip nepřistoupil, protože by ztratil charakter židovského státu. Alvánová říká, že dospívající Palestinci dostanou díky jejímu programu možnost spatřit místa, o nichž jejich rodiče a prarodiče mluví často v podobě zidealizovaných snů. "Mnoho z těch rodin pochází z dnešního Lodu, který je v těsné blízkosti mezinárodního letiště. Ty děti vidí, jak je to složité. Pochopí, že právo, o němž hovoří jejich příbuzní, dnes znamená vrátit se na betonovou letištní plochu," říká Alvánová. 

Je pravda, Palestinci při pohledu na Lod často vystřízliví. Ale letiště je mezi nimi velký hit. Většina z nich nikdy neletěla letadlem a mnozí nikdy ani letadlo neviděli zblízka. Vášnivě proto fotografují, aby se mohli doma podělit o zážitek. "Musím si to vyfotit, abych to ukázal doma. Ani oni nikdy neviděli velké letadlo," přiznává Džuma. Betonové zdi a strážních věží si doma ani moc nevšímá. Normalita Izraele většinu Palestinců šokuje. "Až teď jsem si uvědomila, že vlastně žijeme v okupaci," řekla Hanín. Právě se pevně rozhodla, že se stane letuškou, zatímco Džuma věří, že bude pilotem. Někteří z Palestinců, kteří byli díky Alvánové v Izraeli, po nějaké době začínají přiznávat, že soužití s Izraelci je možné. Ahmad Ghazaví byl v Izraeli před dvěma lety a teď říká: "Do roku 1948 žili Židé s Araby v míru. A může to tak být zas." 

www.afp.com - Foto:  Český rozhlas

www.afp.comFoto:  Český rozhlas

Americká armáda čelí rekordnímu počtu sebevražd a vlně depresí mezi svými vojáky, a proto se rozhodla postupně zavádět školení, jejichž cílem je posílit jejich odolnost vůči stresu. Ten u nich vyvolávají válečné situace, nyní především v Iráku a Afghánistánu. Píše o tom agentura AFP . Od 1. října podstoupí všichni vojáci v činné službě, ale i záložníci a příslušníci národní gardy takzvaný test odolnosti, který stanoví jejich emocionální, duchovní a psychický stav. "Myslíte si často, že nemáte přátele?" nebo "Cítíte se často odstrčen?" jsou některé ze 170 otázek, které budou při testu vojákům pokládány. Výsledky se poté předají vojákům, kteří si na jejich základě vyberou školení podle svých potřeb. 

Tato mimořádná iniciativa má za cíl ukázat vojákům, jak překonávat špatné zkušenosti a události, dokázat se z nich vzpamatovat a stát se silnějšími, vysvětluje armáda v komentáři ke svému "ucelenému programu obnovení vojákovy kondice". Odpovědi zůstanou důvěrné a nebudou mít žádný vliv na kariéru vojáků, ujišťuje brigádní generálka Rhonda Cornumová, která za program odpovídá. "Uvědomili jsme si, že vynakládáme hodně energie a zdrojů na ty, kteří zažili špatné zkušenosti, ale že neděláme nic preventivně," vysvětlila. Program se zavádí v době, kdy vysoce postavení představitelé armády bijí na poplach kvůli stálému zvyšování počtu sebevražd v posledních dvou letech mezi vojáky, kteří jsou rozmístěni v Iráku a Afghánistánu. 

V roce 2007 spáchalo sebevraždu 115 vojáků, v roce 2008 to bylo 128 a v první polovině letošního roku se rozhodlo dobrovolně odejít ze života kolem 88 vojáků. V první polovině loňského roku jich přitom bylo 67. Preventivní řešení tohoto problému souvisí s výzkumem, který před dvaceti lety zahájil americký psycholog Martin Seligman. Zabýval se jednáním a chováním lidí a začal školit s cílem snížit depresivní stavy a strach u dětí ve věku od 10 do 12 let a mladíků ve věku 18 až 20 let. 

Skupina 50 poddůstojníků nyní zahájila jedno takové cvičení a skupinu 150 vojáků to čeká v brzké době, upřesnila Cornumová. Jako vojenská lékařka se specializací na chirurgii byla sama vážně zraněna, když byl sestřelen vrtulník, ve kterém letěla za první války v Perském zálivu v roce 1991. Podle ní udělalo testy odolnosti na 4000 vojáků a výsledky dávají průměrný počet bodů 3,7 z pěti možných. Vyšší počet bodů přitom ukazuje na vyšší emocionální odolnost. Nepotvrdily se obavy, podle kterých program nebude úspěšný u vojáků, kteří zpravidla neradi hovoří o svých emocích. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas