Ukrajina se podle analytiků návratu ke stabilitě asi nedočká. Ruský tisk nečeká v Kyjevě další revoluci. Polsko podle místního tisku musí Ukrajině pomáhat dál. Rusové si koupili v Lotyšsku celé městečko. Klimatolog obviněný ze zkreslování údajů o oteplování uvažoval o sebevraždě. Architekti na výstavu Expo v Šanghaji popouští uzdu fantazii. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.
Viktor Janukovyč se podle všeho stal vítězem nedělních prezidentských voleb na Ukrajině. Jeho rivalka Julija Tymošenková to však nemíní uznat, což zřejmě naznačuje, že žádný rychlý návrat Ukrajiny ke stabilitě se konat nebude. Soudí tak analytici, na které se odvolává agentura Reuters . Tymošenková prohlásila, že si počká na oficiální výsledky. Ty ale mohou být vyhlášeny až 17. února. Do té doby je skoro jisté, že se pokusí výsledky, respektive sčítání hlasů, napadnout a že podá právní žaloby. Tím spíše, že rozdíl mezi ní a Janukovyčem je malý, mnohem menší, než se předpokládalo. Analytici si také všímají skutečnosti, že Tymošenková v nočním projevu na Janukovyče neútočila tak agresivně, jak bylo jejím zvykem až do pátku. Také už neopakovala výhružku, že když se jí výsledky nebudou líbit, vyzve lidi, aby vyšli demonstrovat do ulic.
Zřejmě si uvědomila, že lidé už jsou unavení, že je sužuje hospodářská krize a že nemají chuť opakovat pět let staré protesty z doby takzvané oranžové revoluce. Kdyby její výzvu lidé nevyslyšeli, mohlo by to pro ni být politicky nebezpečné. Hodně bude také záležet na konečném hodnocení voleb mezinárodními pozorovateli, hlavně z OECD, které se očekává ještě dnes. I kdyby Tymošenková nakonec porážku uznala, politický boj mezi ní a Janukovyčem neskončí. Janukovyč se dříve či později nutně pokusí vypudit Tymošenkovou z funkce předsedkyně vlády a zajistit, aby v parlamentu měli převahu jeho stoupenci.
Nechce prý opakovat situaci, kdy v čele státu a vlády stáli dva nesmiřitelní nepřátelé jako v případě Tymošenkové a odcházejícího prezidenta Viktora Juščenka. S pomocí některých poslanců strany Naše Ukrajina se mu to může podařit. Kdyby se ale Janukovyčovi nepodařilo zformovat v parlamentu svou novou většinu, nezbývalo by nic jiného než vypsat nové předčasné parlamentní volby. Ty by se mohly konat nejdříve v červnu a politická stabilita by se zemi nepochybně opět vzdálila, soudí analytici.
Také ruský tisk v dnešních komentářích předvídá, že vítězství Viktora Janukovyče v prezidentských volbách nejspíše nebude zpochybněno masovými demonstracemi jako na přelomu let 2004 a 2005. Nechybí však ani hlasy, které vzhledem k minimálnímu rozdílu mezi uchazeči nevylučují vypuknutí politické krize. "Revoluční nadšení z doby před pěti lety už neexistuje. Kyjevané, z nichž většina podporuje Tymošenkovou, přiznávají, že v případě její porážky na barikády nepůjdou. Duch Majdanského náměstí, na němž se v roce 2004 odehrávaly demonstrace, je minulostí. Lidé jsou unaveni a rozčarováni. Už nevěří slibům včerejších idolů - a jestli pro ně hlasují, činí tak ze setrvačnosti," napsal dnes list Izvestija , považovaný za blízký Kremlu.
Ať se vítězem druhého kola stane kdokoliv, do minulosti podle deníku odchází spolu s prezidentem Viktorem Juščenkem éra, kdy hlavním hrdinou země mohl být jmenován nacionalistický vůdce Stepan Bandera a více než 350 let soužití s Ruskem bylo označováno za tragickou epizodu. "Bez Majdanu," nadepisuje svůj článek i hospodářský list Vedomosti , který rovněž nevěří, že by se události roku 2004 mohly zopakovat: Tymošenková na svůj poslední předvolební mítink přilákala málo lidí a na masové demonstrace prý nemá peníze. Podle ukrajinských politologů se "Tymošenková nedokázala včas přeladit a vycítit, jak se změnily nálady", hlavně v důsledku rekordního hospodářského propadu za jejího působení v čele vlády. Podle všeho se tak prezidentem stane Viktor Janukovyč, v jehož štábu rozlévali sekt zdarma už v sobotu.
"Na Ukrajině v současnosti chybí politická síla, která by dokázala oživit Majdan," domnívá se i vládní Rossijskaja gazeta . Nicméně připouští, že minimální rozdíl mezi oběma uchazeči zvyšuje pravděpodobnost úporných povolebních bitev na soudech i náměstích. Za prakticky zanedbatelné označuje šance Tymošenkové zpochybnit výsledky voleb i deník Vremja novostěj . "Na Ukrajině se hlasuje srdcem a emocemi. Prakticky nikoho nezajímaly předvolební programy ani Tymošenkové, ani Janukovyče. Uchazeče znají natolik dobře, že se zdá, že více hlasů dostává ten, koho méně nenávidí, anebo koho jsou o trošku více ochotni strpět v čele státu," míní list.
"Je zjevné, že jakýkoliv prezident, který přijde po Juščenkovi, povede Ukrajinu do Evropy, ale bude se ohlížet na Rusko," poznamenává Kommersant , podle něhož se volby odehrály v klidu a skončily podle očekávání těsným vítězstvím Janukovyče. Deník současně upozorňuje, že nový prezident si bude muset poradit i se sporem o 11 miliard metrů krychlových plynu, který před rokem premiérka vyvlastnila. "Experti jsou přesvědčeni, že Moskva tímto způsobem varuje Kyjev, že jakékoliv pokusy změnit dohodu o plynu z loňského 19. ledna, o čemž během předvolební kampaně hovořil Janukovyč, povedou k bankrotu společnosti Naftogaz," míní list.
Proevropská premiérka Tymošenková, podporovaná tradičně Polskem, prezidentské volby na Ukrajině zřejmě prohrála. Přesto by měla Varšava svého východního souseda podporovat dál. Shoduje se na tom dnes v komentářích polský tisk. Vítězství Viktora Janukovyče, který je považován za proruského politika, nemůže Polsko těšit, píše list Rzeczpospolita . Podle deníku Gazeta Wyborcza si Ukrajinci vybrali "postsovětskou stabilitu místo evropské nepředvídatelnosti". Výsledky voleb ale neznamenají, že se Varšava má od svého východního souseda odvrátit. Naopak, musí být vůči němu aktivnější než kdykoliv dříve, soudí Rzeczpospolita . Vítězství Janukovyče, který je především pragmatik, nic definitivního ve směřování země neznamená, spíše se dají očekávat další spory, potyčky a vášně kvůli nejdůležitějším záležitostem.
O to více musí Varšava přesvědčovat Ukrajince, že výhodnější je pro ně evropský směr a že se Polsko nadále zasazuje o jeho zájmy v Evropské unii a NATO. A že s nimi chce za oboustranně výhodných podmínek spolupracovat bez ohledu na to, kdo je v Kyjevě u moci, podotýká Rzeczpospolita . Podle listu Gazeta Wyborcza Ukrajina může jít na Západ jedině přes Polsko. A Varšava i přes nejrůznější problémy nemá na postsovětském východě bližšího partnera. To je dostatečný kapitál pro to, aby se vztahy rozvíjely. "Také s prezidentem Janukovyčem," píše Gazeta Wyborcza .
Týdeník Polityka varuje, aby se Polsko vůči Ukrajině nechovalo povýšeně. Ukrajinci coby národ, který má vlastní stát kromě krátkých epizod poprvé v historii, odvedli kus práce, myslí si komentátor týdeníku. Jde o to, aby Varšava díky dobrým vztahům s Ukrajinou posílila svoji pozici v Moskvě a upevnila svoje postavení v Evropské unii. Samozřejmě by se těchto cílů dalo dosáhnout snáze, kdyby oranžoví byli silnější, kdyby se Tymošenková s Juščenkem tolik nerozhádali a kdyby Juščenko nepodlehl nacionalistickému banderovskému pokušení. Ale jestli Janukovyčův tábor dokáže, že překonal postromantismus, může Varšava hrát i s ním. "Ale cop nám všem bude chybět," uzavírá komentátor Polityky v narážce na slavný účes nynější ukrajinské premiérky Tymošenkové.
Rusové si koupili celé lotyšské město. Podle deníku Kommersant jde o někdejší tajné sídliště sovětské armády Skrunda 1, ležící pět kilometrů na sever od lotyšského města Skrunda. Sovětské "město duchů" tvořilo páteř protivzdušné obrany Sovětského svazu proti silám Severoatlantické aliance a bylo od odchodu Rudé armády v roce 1994 neobydlené. Před pádem komunismu v něm naopak žilo pět tisíc vojáků s rodinami - jejich hlavním úkolem byla obsluha systému včasné protiraketové výstrahy. Skrunda 1 leží 150 kilometrů západně od metropole Rigy.
Celou lokalitu nyní koupila firma Alekseevskoye-Serviss v přepočtu za 570 milionů korun. Za ně získala realitka 45 hektarů půdy, 10 panelákových domů, nákupní středisko, kasárna a další budovy kdysi supertajného městečka. Podle Anete Fridensteinové-Bridinové, která koupi zprostředkovala, se cena proti původnímu odhadu zdesateronásobila. Privatizace podle ní vdechne místu nový život. Analytikové však upozorňují, že nový ruský majitel se musí připravit na investování desítek milionů latů, protože 15 let neobývané město je tvrdým lotyšským podnebím zcela zdevastované. Rižská vláda je však podle všeho ráda, že se zbavila břemene. Z toho důvodu kupcům nekladla žádné podmínky ohledně nakládání s lokalitou, uzavírá deník.
Profesor Phil Jones, který je ústřední postavou skandálu s údajným zmanipulováním důkazů o globálním oteplování, se po propuknutí takzvané aféry Climategate rozhodoval, zda nespáchat sebevraždu. Bývalý ředitel oddělení pro klimatologický výzkum na University of East Anglia v Norwichi to řekl v exkluzivním rozhovoru britskému nedělníku The Sunday Times . V listopadu otřásla světovým veřejným míněním krádež elektronické pošty klimatologů, z níž jasně vyplynulo, že vědci tajili data, která protiřečí teorii o globálním oteplování. "Celosvětový útok na naši práci byl tak děsivý, že jsem vážně uvažoval o sebevraždě. Několikrát," přiznal vědec.
Připustil také, že vidí podobnost svého případu a kauzy britského zbrojního experta Davida Kellyho, který si zvolil dobrovolný odchod ze života poté, co vyšlo najevo, že dal novinářům tip ohledně zveličené irácké hrozby kabinetem Tonyho Blaira. Phil Jones v emailech odhalených před kodaňským klimatickým summitem vyzýval kolegy, aby zničili data, svědčící proti dopadům skleníkového efektu. Sedmapadesátiletý badatel přiznává, že jej následná aféra zaskočila zcela nepřipraveného. "Jsem jen vědec. Nemám sebemenší ponětí o mediálním světě a krizovém managementu," říká Jones.
Incident každopádně těžce poznamenal jeho zdraví. Zhubl o šest a půl kila a musí brát dodnes antidepresiva i prášky na spaní. Od sebevražedných myšlenek jej zachránila jen a jen podpora rodina, a především jeho pětiletá vnučka. "Chtěl jsem ji vidět vyrůstat," říká vědec, který dodnes z celého světa dostává výhružné dopisy. "Jen v minulém týdnu jsem měl dva emaily, které mě vyzývaly k sebevraždě. Taky psali, že vědí, kde bydlím, a že si pro mě přijdou." Jones dočasně odstoupil z postu ředitele klimatologického výzkumu v Norwichi.
Zpočátku práci svého oddělení rozhodně hájil - tvrdil, že důkazy o oteplování pocházejí z celé řady zdrojů, nejen ze záznamů o teplotě, ale i z dalších informací, jako je stoupání hladin moří, tání ledovců a ubývání mořského ledu v Arktidě. Nyní však přiznává, že požadavky o zpřístupnění závěrů výzkumu podle Zákona o svobodě informací nebral dostatečně vážně. Skeptikové prý využili tohoto zákona, aby vědeckou instituci bombardovali žádostmi o údaje a nakonec uspěli v její diskreditaci. Minulý týden rozhodl náměstek úřadu pro svobodu informací, že Jones a jeho kolegové zneužili pravidla stanovená zákonem. Jejich pochybením se nyní zabývá sir Muir Russell, bývalý prorektor Glasgowské univerzity.
Architekt Andreas Bründler se na staveništi světové výstavy Expo 2010 v Šanghaji značně zapotil, když se novinářům snažil přiblížit budoucí podobu švýcarského pavilonu. Jeho návštěvníci se pomocí lanovky budou moci nechat vyvézt na zcela zatravněnou střechu ústím obří propasti a obvod stavby budou lemovat solární články spojené sojovou pryskyřicí. Architekti podle agentury AFP ve svých návrzích na výstavu popouští uzdu fantazii. Výstava Expo se koná od května do října, zúčastní se jí více než 200 zemí a pořadatelé očekávají návštěvnost okolo 70 milionů lidí. Jednotlivé pavilony budou zřejmě sloužit veřejnosti pouze po dobu výstavy, a architekti tak zkoušejí ty nejodvážnější návrhy.
"Klasické budovy musí vydržet 20, 40, 60 nebo 100 let. Dočasnost jednotlivých pavilonů nám dává možnost zamyslet se nad budoucností architektury," vysvětluje Bründler. U jeho návrhu by například galvanické články měly zajistit, že pokud některý z návštěvníků použije při fotografování blesk, vyvolá to řetězovou reakci, která bude prosvětlovat vnitřek budovy. Při tvorbě britského pavilonu vycházela Katerina Dionysopoulouová z projektu londýnské botanické zahrady, která vytváří gigantickou sběrnou banku na uchování semen ohrožených stromů a rostlin. Výsledný pavilon je určitým spojením viktoriánských zahrad a objektu z futuristických sci-fi filmů.
"Chtěli jsme vytvořit něco jiného, co bude lidi k sobě lákat," uvedla architektka. "Rozhodli jsme se proto každé semeno zapustit do pryskyřice, aby se tak jako ve filmu Jurský park zachovala jeho DNA," popisuje budovu o tvaru ježaté koule. Každé z 60 tisíc semen je umístěno na konci 7,5 metrů dlouhé pryskyřicové tyče a jednotlivé tyče vycházejí z dřevěného jádra jako paprsky. Tyto paprsky by se měly ve vánku lehce chvět. Architekt Giampaolo Imbrighi se zase při návrhu italského pavilonu nechal inspirovat hrou mikádo, které se v Itálii říká "Šanghaj". Jednotlivé linie evokují náhodně uspořádaná stébla hry a zároveň připomínají uličky v čínských čtvrtích italských měst. Na stavbu budovy bude ze 40 procent využit takzvaný "průhledný beton", díky kterému bude moci během dne měnit svůj vzhled. "Různé stupně průhlednosti dovolí, aby světlo ve dne mohlo pronikat skrze stěny dovnitř a v noci ven," vysvětlil výhody nového materiálu Imbrighi.
Netradiční materiál se rozhodl použít také finský architekt Teemu Kurkela. Pro návrh finského pavilonu, který má podobu obřího hrnce, použil směs recyklovaného papíru s příměsí plastů, které zaručují nepromokavost. Společným jmenovatelem většiny pavilonů výstavy Expo 2010 je péče o životní prostředí. Mnoho z nich čerpá energii ze solárních článků, využívá k osvětlení interiérů přirozené světlo a některé jsou dokonce přirozeně klimatizovány, bez použití technologií, které by škodily životnímu prostředí.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
