Je Čína pro Tibet dobrá?
www.newsweek.comFoto: Dana Josefová
Zeptáme se, zda není nadvláda Číny v Tibetu k něčemu dobrá. Nabídneme vám pohled Moskvy na důležitost rusko - francouzských vztahů. Dozvíte se, že duchovní představitel náboženství woodoo vyhlásil na Haiti válku evangelikálním křesťanům. A přiblížíme vám zkázu, jaká nastala v Chile po sobotním zemětřesení.
V čase, kdy se sešel americký prezident Barack Obama s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou, uveřejnil týdeník Newsweek na svých internetových stránkách komentář, který šel takříkajíc proti proudu. Jeho autorem je Isaac Stone Fish, který tvrdí, že západní pohled na problém Tibetu je vysoce stereotypní. Čína je podle něj pro Tibeťany dobrá, ať se jim to líbí nebo ne. Titulek článku je pak přímo provokující: "Případ charity".
Většina lidí na Západě vnímá Dalajlámu jako představitele zotročeného lidu pod vládou Číny. Tibeťané musí snášet restrikce, týkající se jejich politické a náboženské svobody, mnohým se vláda Pekingu nelíbí, což vede k protestům. Tohle je ale jediný příběh, který se v západních zemích lidé dozví. Jiným příběhem je to, že Čína v odlehlém horském regionu nastartovala rostoucí ekonomiku. Když se podíváte na míru růstu, zlepšení životní úrovně, infrastrukturu a hrubý domácí produkt, jedna věc je (podle autora) zřejmá: Čína je pro Tibet dobrá.
Od roku 2001 investoval Peking do této autonomní oblasti 45 a půl miliardy dolarů. Výsledkem je dvojciferný hospodářský růst v uplynulých devíti letech. Třetina peněz šla do infrastruktury, včetně železničního spojení mezi Pekingem a Lhasou. Výhodou pro obyvatele je už to, že vlaky zlevňují zboží, jež se do Tibetu dostává. A naopak, zboží vyrobené v Tibetu, se lehko dostává ke spotřebitelům jinde. Další výhodou je příliv turistů. V roce 2009 jich bylo více než pět a půl miliónu, což je skoro trojnásobné zvýšení v porovnání s rokem 2005 - a vládní agentura očekává další růst.
Infrastruktura pomáhá také v modernizaci odlehlých oblastí samotného Tibetu, kde žijí pouhé 3 milióny obyvatel na území dvakrát větším než Francie. Lidé mají dostupnější lékařské služby, dostanou se do hlavního města a podle Greaye Tuttlea, experta na Tibet ze známé Columbia University, je signál mobilních telefonů v západním Tibetu lepší než v některých místech New Yersey. Od roku 2006 mění vláda v Pekingu navíc investiční strategii od velkých projektů infrastruktury k takovým projektům, jež zlepší život běžných obyvatel.
I když se oficiální statistiky čínské vlády tradičně nedají nezávisle ověřit, zdá se, že rapidní zlepšení životních podmínek se týká 80 až 90 % lidí, žijících v Tibetu. Jeden z představitelů Centra pro výzkum Tibetu na Case Western Reserve University Melvyn Goldstein říká: "Úplně mě ohromilo množství peněz, jež se do těch vesnic dostane". Týká se to zdravotního pojištění nebo půjček, základní střední vzdělání je zdarma a stále více lidí má přístup k vodě a elektřině. Na školách se děti učí mandarinštinu, což jim vytváří v budoucnu možnosti získat zaměstnání ve státních službách nebo kdekoliv v Číně.
Před měsícem předsedal prezident Chu Ťin-tchao páté plánovací konferenci pro Tibet. Prohlásil, že do roku 2020 se příjmy v Tibetu vyrovnají čínskému průměru. Je pravda, že ani za všechny tyhle čínské peníze si Peking nedokázal koupit přízeň Tibeťanů. Čínské vedení nebude jednat s Dalajlámou, ačkoliv většina Tibeťanů ho chápe jako svého vůdce. Jemu ani jeho mnichům nedovolí vybudovat jakoukoliv mocenskou základnu a potlačí všechny projevy národní nezávislosti.
Čínské vedení místo toho nabízí stejný obchod, jako zbytku svého území- Lidé mohou počítat s ohromným zlepšením života za to, že se vzdají práva na svobodu projevu a svobodu vyznání. Svoji část dohody čínská vláda plní. Takže Tibeťané z ní mají prospěch, i když tuto smlouvu svým podpisem nikdy nestvrdili. Je to ale fakt, který by se měl brát na vědomí - uzavírá Isaac Stone Fish na stránkách časopisu Newsweek .
www.kommersant.comFoto: Dana Josefová
Každá z rusko-francouzských schůzek byla svým způsobem symbolická - od památné návštěvy francouzského prezidenta Charlese de Gaulla v Moskvě v roce 1966, která položila základy éry uvolňování, až po cestu Michaila Gorbačova do Paříže v roce 1986 s ideou evropského domu. Napsal to dnes v ruském listu Kommersant bývalý náměstek sovětského a poté ruského ministra zahraničí Anatolij Adamišin k nynější návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva ve Francii.
Na scénu vstupují noví aktéři, mění se vztahy mezi státy, ale Rusko a Francie v mnohém zůstávají průkopníky bezpečnosti a spolupráce v Evropě. "Tady si raději říkám: Stop!", píše autor, s tím, že jistá dávka rétoriky neodporuje státní návštěvě. "Cožpak lze ale tvrdit, že společné kroky Ruska a Francie i dnes zásadně ovlivňují evropskou situaci tak, jak tomu bývalo před desetiletími?" - ptá se. A odpovídá: "Ano i ne".
S rozpadem Sovětského svazu zmizela konfrontace dvou společenských systémů. Rusové a Francouzi udělali hodně pro její snížení. Se vznikem sjednoceného demokratického Německa odpadla potřeba obou států dbát na to, aby z německé půdy opět nevzešla hrozba evropskému míru. Ale recidivy studené války dávají o sobě vědět. Také se objevily nové problémy, jako je (dle autora) rozšiřování NATO.
V roce 2008 vypukla válka na Kavkaze. Kdo pomohl Rusku, které sice dosáhlo vojenského vítězství, ale politicky utrpělo velkou porážku? Francie. Prezident Nicolas Sarkozy, který tehdy předsedal Evropské unii - konstatuje Adamišin. A dodává: "zprostředkování mezi Ruskem a Gruzií bylo ve skutečnosti zprostředkováním mezi námi a Washingtonem. K takové akci bylo zapotřebí se odhodlat. Ostatně, zůstal ve mně pocit, že politicky jsme mohli francouzskému prezidentovi prokázat větší vděčnost". Autor si klade otázku, zda se během návštěvy Dmitrije Medveděva v Paříži rozhodne o nákupu francouzské vrtulníkové lodě.
"Spíše ne, ale je důležité, že se o tom jedná. S jakým jiným aliančním státem máme podobnou možnost? Kolikrát jsme od NATO slyšeli, že není hrozbou pro Rusko. Ale jakmile se řeč stočila k rusko-francouzské transakci, hned se začalo mluvit o její nebezpečnosti pro některé alianční státy" uvádí doslova. Adamišin závěrem tvrdí, že Francie je důležitá jak v NATO, tak i v Evropské unii. Vztahy s Francií proto Rusku usnadňují spolupráci s těmito organizacemi. Nemohou ale nahrazovat agendu Moskvy v Bruselu či spolupráci se Západem.
www.afp.comFoto: Český rozhlas
Duchovní vůdce haitských vyznavačů náboženství woodoo vyhlásil válku evangelikálům. Všímá si toho francouzská agentura AFP , která konstatuje, že silná prohlášení přišla po incidentu, ve kterém měli evangelikálové napadnout účastníky obřadu za oběti nedávného zemětřesení. Obřad probíhal v jednom ze slumů v hlavním městě Port-au-Prince. Počet obětí zemětřesení se odhaduje na 200 000.
Agentura cituje Maxe Beauvoira, který říká: "bude to otevřená válka. Je nešťastné jít do ní ve chvíli, kdy všichni trpí. Ale když to chtějí, tak to budou mít". Korespondent agentury se s představitelem náboženství woodoo sešel v jeho domě, který je současně chrámem. Nachází se mimo hlavní město, jež bylo zčásti srovnáno se zemí. Po zemětřesení je bez přístřeší milión obyvatel, mnoho z nich právě z hlavního města.
Podle policie došlo k incidentu tak, že pastor vyzval své následovníky, aby obřad woodoo napadli. Ti pak po nich házeli kamení. Místní policejní prý inspektor mluvil s kazatelem, ale uvedl, že nebyl nikdo zatčen. Představitel woodoo viní evangelikály, kteří přinášení na Haiti velkou humanitární pomoc, z toho, že ji využívají k "získávání duší". "Nejradši bych je viděl všechny svázané a hozené do moře", prohlásil doslova a dodal: "doufám, že ti nejlepší nasednou na letadlo a v pokoji utečou".
Na otázku, zda tedy vyzve svoje následovníky k násilí, ale odpověděl, že ne, protože "woodooisté" - jak je označil - se neutíkají k násilí. Stali se ale podle něj obětí agrese a musí reagovat stejnou agresí. Nechce prý ale, aby byli evangelikálové zabíjeni. Předpokládá se, že zhruba polovina obyvatel Haiti vyznává náboženství woodoo, ačkoliv mnozí z nich kombinují svoji příslušnost i s jiným náboženstvím, většinou křesťanstvím. Woodoo je úzce spojeno s tamní kulturou.
Jeden z kněží woodoo vedl dokonce povstání proti koloniální nadvládě v 18. století. V poslední době jsou v této zemi ale stále úspěšnější evangelikální misie. Kazatel jednoho z baptistických sborů na předměstí Port-au-Prince jménem Sainvoyus Raymond například uvedl, že po zemětřesení se jenom v jeho sboru obrátilo více než 200 lidí, mnozí z nich byli předtím následovníky woodoo. Jsou prý přesvědčeni, že Bůh zasáhl jejich zemi.
Tento kazatel ovšem odsuzuje incident, při kterém křesťané napadli woodooisty - a ani si nemyslí, že zemětřesení bylo nějakým Božím trestem na Haiti. Kdyby tomu tak bylo, pak by šlo o trest za všechno zlo, které se v zemi děje, včetně únosů a násilí. Každý by podle něj měl mít svobodu vyznávat takové náboženství, které si zvolí - uzavírá svoji reportáž agentura AFP .
Chilské město Concepción, které se nachází nejblíže epicentru mimořádně silného sobotního zemětřesení, se prý proměnilo v "zemi nikoho". Lidé rabují v lékárnách a dalších obchodech, zatímco o kus dál se starostka města snaží mobilem přivolat pomoc od vlády, sídlící v hlavním městě Santiagu de Chile. Píše o tom německá agentura DPA .
www.dpa.deFoto: Český rozhlas
Policisté v Concepciónu mohou sotva učinit přítrž krádežím, dokonce v některých případech vlastnoručně přerozdělují zboží z obchodů ženám a mužům, žadonícím o jídlo pro své děti. "Situace byla od začátku chaotická. Dělali jsme, co jsme mohli," sdělil pro DPA jeden z policistů. Město má více než 200.000 obyvatel a nefungují tam dodávky proudu ani vody. Lidé jezdí auty nazdařbůh a shání potraviny a léky. Před budovou rozhlasové stanice se tlačí desítky Chilanů a prosí, aby rádio odvysílalo vzkazy pro jejich příbuzné a přátele.
Mimořádně chaotická je situace i v blízkosti sídla regionální vlády, které stráží vojáci. Ti přihlížejí všudypřítomnému shonu netečně. Do nedalekého supermarketu se nahrnuly stovky lidí a dočista vyprázdnily všechny regály. "Dovolte nám vzít jídlo pro děti," křičí jedna z žen v davu. Jiní využívají všeobecného zmatku, aby si opatřili i jiné věci, než jsou základní potraviny. Přímo naproti přes ulici se 30 hasičů snaží zachránit lidi z trosek zřícené čtrnáctiposchoďové budovy. Vysoký dům neodolal sobotnímu zemětřesení sesunul se na bok.
"Doposud jsme zachránili 25 osob. Tři lidé byli mrtví, nyní vyprošťujeme ještě dalších pět těl," říká velitel zásahové jednotky. Nikdo přesně neví, kolik lidí leží pod tunami zborcené suti. V každém patře bylo osm bytů, z nich byla ovšem obydlena jen asi polovina. Ačkoliv ve městě Dank se díky kvalitním základům domů zřítilo jen relativně málo budov, je i tady situace mimo kontrolu. Sice nedochází k násilí, k rabování ale ano. Nedostatek policistů, vojáků či členů organizace Červeného kříže tu je znatelný.
"Řekněte vládě, že to celé tady je jedna velká ostuda," volá na novináře jeden z mužů. To, co se stalo v Concepciónu, druhém nejdůležitějším průmyslovém centru Chile, umožňuje vytušit celkový rozsah této tragédie v zemi. V nedalekém přístavu, jehož pobřežní části jsou nyní pod vodou, spláchla vlna do centra města několik poměrně velkých lodí. Podobně to vypadá ve 200 kilometrů vzdáleném Constituciónu. "Pohřešováno je nejméně 150 lidí. Doufáme v rychlou pomoc," uvedl tamější policista Carlos Torres.
Zkáza postihla i tichomořské souostroví Juana Fernándeze, včetně malého ostrova, kde se odehrává příběh Robinsona Crusoa. Obyvatelé pocítili v sobotu časně ráno lehké zemětřesení. Bylo to jen pár otřesů, tak mírných, že je sotva postřehli. Většina lidí prostě spala dál. Dopoledne se pak ostrované dozvěděli z médií, co se stalo na chilské pevnině. Ostrovní úřady očekávaly varování před ničivými vlnami. To ale nepřišlo, pokračuje v další reportáži agentura DPA .
Když se pak z moře blížily stále vyšší vlny, nezbylo starostovi už nic jiného než spustit sirény. Ne všichni je ale slyšeli včas. Část z více než 600 obyvatel osady Juan Bautista utekla do výše položených míst na poslední chvíli, veškerý majetek museli nechat na místě. Zachránit se jim podařilo jen to, co měli právě na sobě. A pět lidí to vůbec nestihlo. Jejich mrtvoly byly nalezeny později. Dalších 14 osob se pohřešuje.
Několikametrová vlna strhla všechno, co jí stálo v cestě. "Co se nacházelo blízko pobřeží, prostě kompletně zmizelo," řekl pilot Fernando Avaria po prvním přeletu nad zdevastovanou oblastí. Kostel, hřbitov, škola, sportovní hřiště, penziony i úřadovna starosty, to všechno bylo srovnáno se zemí. "Jako nějaká scéna z filmového hororu. Nikdy bych si nedokázala představit, že na nás přijde takové neštěstí," řekla ostrovanka Margot Salasová.
Jeden muž ležel dvě hodiny pod troskami svého domu. "Nejméně třikrát mě strhl proud. Pak se mi podařilo zachytit na keři ostružin," vyprávěl. Další svědek tragédie se zachránil na horském srázu. Jeho snoubenka to ale nestihla a zemřela. "Bylo to neštěstí, kterému se dalo zabránit," posteskl si hořce jeho otec. Proč nepřišlo varování před vlnou tsunami, není objasněno. V sobotu - jen tři hodiny po zemětřesení - úřady nebezpečí vyloučily. Lidé, kteří mohli utéct, nebo si odnést do bezpečí více potřebných věcí, se proto vrátili se do klamného bezpečí.
Kdo nese vinu na osudné chybě, o to se přou Středisko ochrany před katastrofami a námořnictvo. "Nejprve jsme od námořnictva dostali informaci, že žádné tsunami nebude. Pak se říkalo, že ostrov zasáhne vlna o výšce 18 centimetrů. Ve skutečnosti byla pak několikametrová," prohlásila ředitelka úřadu pro ochranu před katastrofami Carmen Fernándezová. Tuto verzi potvrdilo i ministerstvo obrany, jež potvrdilo, že námořnictvo se dopustilo chyby. Vláda přislíbila obyvatelům ostrova pomoc - uzavírá agentura DPA .
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19:10. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .