Britský vrah dítěte je zpátky tam, kam patří - ve vězení
www.timesonline.co.ukFoto: Český rozhlas
Vrah, který v roce 1993 jako 10letý zabil dvouleté dítě, je v Británii zpátky za mřížemi. Chodorkovskij z vězení kritizuje systém ruské justice. Inteligentnější muži prý své partnerky nepodvádějí. Odminování Bosny a Hercegoviny postupuje jen pomalu. Americký student chce rozšířit mezinárodní soustavu jednotek SI. Olivera Stonea prý šokovalo nynější prostředí na Wall Street. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.
Britský tisk dnes rozsáhle reaguje na šokující zprávu o tom, že 27letý Jon Venables, který v únoru 1993 jako desetiletý se stejně starým spolupachatelem zavraždil dvouletého Jamese Bulgera, sedí opět za mřížemi. "Je zpátky tam, kam patří," řekla deníku The Times matka oběti Denise Fergusová. Bližší podrobnosti zatčení nejsou kvůli ochraně osobních údajů známy. Ministerstvo spravedlnosti nyní pouze stručně potvrdilo, že Venables porušil podmínky propuštění, a byl proto v minulém týdnu vzat zpět do vazby. Britská média a internet jsou plné spekulací o tom, co Venablese přivedlo zpět za mříže. "Ministerstvo spravedlnosti by top neudělalo jen tak. Muselo mít pádný důvod, protože riskuje prozrazení identity pachatele ve vězení," řekl Timesům právník Michael Wolkind.
Zločin před 17 lety doslova šokoval Británii. Pachatelé chlapce odvedli ze supermarketu, a celé odpoledne jej vodili po okolí Liverpoolu. Opakovaně jej bili, až jej nakonec ztloukli do bezvědomí a nechali ležet na železniční trati, kde zemřel pod koly vlaku. Výsledkem policejního pátrání bylo zadržení Jona Venablese a Roberta Thompsona a jejich obviněni z vraždy. V době řízení před soudem pro dospělé v listopadu 1993 jim bylo 11 let. Byli odsouzení k odnětí svobody na dobu neurčitou, podle uvážení Jejího Veličenstva. Vrazi byli propuštěni v roce 2001, přičemž na jejich novou identitu, rodné listy, pojištění a bankovní účty vynaložili britští daňoví poplatníci desetitisíce liber. Soud také přísně zakázal médiím odhalit novou identitu vrahů. Zájem veřejnosti o případ nikdy zcela neutichl a zprávy o něm stále vyvolávají silnou odezvu. V době propuštění Thompsona a Venablese průzkum veřejného mínění ukázal, že většina obyvatel Merseyside, kde k zločinu došlo, byla proti. Ze 42 tisíc respondentů uvedlo plných 35 tisíc, že by dvojice nikdy neměla být propuštěna.
Dnešní pravicový deník The Daily Telegraph nicméně v komentáři upozorňuje, že Venables byl v době spáchání zločinu skutečně dítětem. "Spáchal hrůzný zločin, ale bylo to dítě," míní deník. Organizace bojující za práva dítěte v době procesu protestovaly proti vystavení chlapců ve zvýšeném dřevěném boxu, aby na ně mohli soudci vidět. "Takové groteskní divadlo by se nemohlo stát nikde na světě," psaly tehdy noviny. "Nyní je zřejmé, že snaha převychovat Venablese v řádného občana selhala. Je také pochopitelné, že od matky oběti uslyšíme právě takové výroky, jaké již zazněly. Nikdy se s tímto utrpením nesmíří. Jako společnost však nemáme právo zlomit nad pachatelem hůl," míní list. Kořenem všech nynějších potíží je podle Telegraphu fakt, že soudce Morland v roce 1993 podlehl tlaku veřejného mínění a odtajnil identitu chlapců. "Neměli jsme vědět víc, než že soudí chlapce A a chlapce B. Nyní jsme se chytli do pasti. Soud, který ve veřejném zájmu tehdy odhalil totožnost chlapců, nyní tvrdí, že jako dospělí musí zůstat v utajení, i kdyby spáchali zločin, jako nejspíše nyní Venables," tvrdí komentátor deníku.
www.bbc.co.ukFoto: Český rozhlas
Stanice BBC poznamenává, že Venables nemusel nutně spáchat zločin. "Stačilo, aby se dopustil technického přečinu - třeba včas nekontaktoval probačního úředníka," míní BBC . Podle stanice je příliš brzy na zatracování, nevíme-li, co Venables provedl. "Možná se šel jen podívat do Merseyside, kam už do smrti nesmí vkročit, nebo kontaktoval Thomsona, i když to moc pravděpodobné není - kluci se postupně začali k smrti nenávidět," míní BBC . Komentátor závěrem konstatuje, že může jít o drobnost, a Venables se brzy vrátí zpátky na svobodu.
Systém ruského soudnictví se může stát hrobníkem ruské státnosti. Napsal to bývalý šéf ruského ropného gigantu Jukos a současný prominentní vězeň Michail Chodorkovskij v článku, který dnes publikoval list Nězavisimaja gazeta . Chodorkovskij kdysi vládl mocné ropné říši, dokud jeho ekonomická moc a politické ambice nevyvolaly protiakci Kremlu. Podnikatel byl obžalován z daňových úniků a podvodů a odsouzen k osmi letům vězení. Jukos byl zlikvidován a Chodorkovskij v současné době čelí dalšímu obvinění z defraudací a praní špinavých peněz. Chodorkovskij pohádkově zbohatl během divoké privatizace v 90. letech, podobně jako další ruští boháči. Ale místo nákupu jachet a fotbalových klubů se angažoval v politice, finančně podporoval opozici a nevylučoval, že bude kandidovat na prezidenta.
"Silová technologie, která nahradila soudnictví, je hrobníkem nynější ruské státnosti," napsal Chodorkovskij ve svém článku. "Se záviděníhodnou pravidelností staví proti této státnosti tisíce nejaktivnějších, nejrozumnějších a nejsamostatnějších občanů. Tisíce těch, na jejichž rozhodování nakonec závisí osud státu." Podle autora jde o tři procenta nejaktivnějších Rusů, kteří jsou "kritickým množstvím, nezbytným, ale i dostatečným pro provedení radikálních reforem". Představy o ruské policii, prokuratuře, soudech a vězeňství získané pohledem zvenčí jsou podle Chodorkovského absolutně mylné. "Pokud ses neocitl v drápech Systému, nic o něm nevíš. Tento Systém je vlastně podnikem, který je založen na legalizovaném násilí. Je to veliký podnik s obrovským množstvím vnitřních konfliktů, střetů a zájmů. V tomto podniku působí pořádní lidé i pohůnci - problém není v kvalitě lidského materiálu, ale v Systému," napsal Chodorkovskij.
Případ Michaila Chodorkovského zaměstnává pravidelně ruský tisk a občanskoprávní aktivisty. Ve čtvrtek se jím bude zabývat i Evropský soud pro lidská práva, kam se právníci vězněného magnáta obrátili s argumentem, že Jukos byl zlikvidován nezákonně.
Inteligentnější muži jsou méně náchylní k nevěrám a lžím, tvrdí kontroverzní vědec, který tento trend objasňuje analýzou nových sociálních trendů a evolucí. Muži s vyšším IQ podle článku v deníku The Times kladou monogamii a vztahovou výlučnost na stupnici hodnot výše, než jejich méně bystří současníci. Spojení mezi sexuální morálkou a intelektem se naopak nepodařilo prokázat u žen, kde je vše spíše záležitostí citů. "U inteligentnějších žen neregistrujeme žádnou vyšší tendenci k vztahové věrnosti," napsal evoluční psycholog Satoši Kanazawa z prestižní London School of Economics. Spoluautor populární knihy Proč mají krásní lidé více dcer? své nejnovější závěry publikoval v březnovém čísle odborného magazínu Social Psychology Quarterly .
Vědec japonského původu dospěl ke svým výsledkům díky rozsáhlé analýze společenských trendů ve Spojených státech a údajů o IQ u tisíců dospívajících a dospělých. "Sexuální a partnerská výlučnost je evoluční novinka, která měla pramalý význam u pravěkých lidí, kteří museli být v zájmu zachování rodu jednoznačně promiskuitní," argumentuje vědec. Moderní svět naopak tuto evoluční výhodu mužům s více partnerkami upírá. Pouze inteligentní muži však dokáží odhodit tuto již nepotřebnou zátěž a rozhodnout se pro nový modus jednání. Dalšími evolučními novinkami u inteligentnějších lidí jsou podle Kanazawy liberalismus a ateistický pohled na svět, uzavírá studie.
Deník nicméně připomíná, že Kanazawa v minulosti vzbudil kontroverze svými názory na údajnou souvislost mezi rasovými dispozicemi a inteligencí. Je mimo jiné autorem teze, že asijské kulturní tradice a povaha tamních lidí ovlivňují vědeckou kapacitu a pracovitost východních národů. Tvrdí také, že politická korektnost ohrožuje americkou evoluční psychologii více než náboženský fundamentalismus. Odpůrci mu vyčítají šíření rasových stereotypů, vycházejících z hybných předpokladů, problematických statistik a tendenčních výkladů.
Občanská válka v Bosně a Hercegovině skončila před téměř 15 roky, obyvatele země však dodnes ohrožují miny. Jen loni zahynulo při výbuchu před lety nastražené výbušniny devět lidí a dalších 28 jich utrpělo zranění. Nebezpečná je i práce pyrotechniků, tři z nich v roce 2009 zahynuli a další dva byli vážně zraněni, píše bělehradský deník Blic . Zaminováno je podle odhadů 3,5 procenta bosenského území a v nebezpečných oblastech žije přibližně 900 tisíc lidí, tedy více než pětina obyvatel této balkánské země. Bosna a Hercegovina se navíc nemůže pochlubit ani rychlým tempem likvidace min - i kdyby na ni bylo dostatek peněz, neskončí odminování dříve než koncem tohoto desetiletí.
Letos by mělo být vyčištěno necelých deset z 1755 kilometrů čtverečních, na kterých miny dosud jsou. Od konce války zranily miny v Bosně kolem 1600 lidí a dalších 475 obyvatel při jejich výbuchu zahynulo. Velkou část z nich tvořili právě lidé, kteří se likvidací výbušného nebezpečí zabývají - pyrotechniků zemřelo 43 a další stovka jich byla zraněna. V celé Bosně a Hercegovině přitom dnes toto nebezpečné povolání vykonává 1170 lidí.
Těžkosti života "deminerů", jak se jim v Bosně říká, je možné ilustrovat na příkladu jednoho z nich, Dragoslava Beriče. Ten miny likviduje už přes deset let, ale až loni se stal pyrotechnikem na plný úvazek. Každý den nasazuje život a domů si za to odnese v přepočtu necelých deset tisíc korun měsíčního platu, zvýšených o příplatek za práci v terénu. "Je smutné a žalostné, jak málo peněz dostáváme," říká Berič a dodává, že důvodem neutěšeného stavu je i to, že v Republice srbské (jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny) neexistuje zvláštní zákon o odminování. "V Chorvatsku pyrotechnici po deseti letech odcházeli do penze, zatímco my musíme pracovat až do 65," podotýká s povzdechem. Podle Beričových slov je navíc velký nepoměr mezi penězi, které Bosna a Hercegovina dostala ze zahraničí na likvidaci min, a prací, která za ně byla vykonána.
"Chorvatsko a Slovinsko měly odminování jako jednu z podmínek při vyjednávání vstupu do Evropské unie, zatímco u nás ještě řada minových polí nebyla ani označena," vysvětluje Berič. Zástupce ředitele Střediska pro odstraňování min z bosenskosrbské metropole Banja Luky Jovo Perič k tomu říká, že by ročně bylo potřeba přibližně miliarda korun k tomu, aby se Bosna a Hercegovina zbavila min do konce roku 2019. "Máme začátek roku a stále není jasné, kolik dostaneme peněz a odkud. Bosenská státní pokladna se přitom na odminování podílí zhruba třetinou, zbytek pochází ze zahraničí," dodává Perič.
Na 20 tisíc vědců, studentů přírodovědeckých oborů a členů laické veřejnosti podpořilo kampaň za rozšíření mezinárodně uznávaných předpon, označujících kvantitu. K termínům deka, kilo, mega a giga a dalším by se měla podle nich připojit ?- jako první část složeného slova - také předpona hella. Ta by označovala číslo se sedmadvaceti nulami. V mezinárodní soustavě SI je zatím nejvyšším prefixem iotta, označující číslici s čtyřiadvaceti nulami. Před ní stojí ještě tera, peta, exa a zetta.
Kampaň rozjel student fyziky na Kalifornské univerzitě Austin Sendek, podle něhož si vývoj vědy žádá, aby se stupnice rozšířila. "Při analýze mnoha fyzikálních fenoménů narážíme na fakt, že přirozené hodnoty překračují sedmadvacet řádů, což dnešní soustava SI ignoruje. Vytvoření nové předpony je pro vědce nezbytností - například výkon Slunce by byl daleko elegantnější jako 0,3 hellawattů než 300 iottawattů," řekl magazínu Nature . Termín hella pochází ze severokalifronského dialektu a označuje "velmi mnoho". Pokud kampaň uspěje, bude o první předponu v soustavě SI od roku 1991, kdy byly schváleny předpony iotta a zetta.
Odborníci nicméně namítají, že v rámci SI existují daleko závažnější problémy, například nová definice kilogramu. "Je sice povzbudivé, že s návrhem přichází aktivní student, ale na příštím zasedání výboru SI vzbudí jeho nárh spíše pobavení," konstatoval profesor Mills z univerzity v britském Readingu. Jinou možností je podle něj uvolnění pravidel pro používání předpon SI, takže velikost hella by mohla být vyjádřena termínem kiloiotta. "A pokud nakonec k rozšíření dojde, neumím si představit, že by to byla hella - drtivá většina dosavadních předpon je odvozena z latiny a řečtiny a členové výboru chtějí v této praxi pokračovat," dodal závěrem profesor Mills.
Amerického režiséra Olivera Stonea šokovalo prostředí newyorského finančního centra Wall Street, kde v poslední době natáčel snímek Wall Street 2: Peníze nikdy nespí. Tamější atmosféru poznamenanou finanční a hospodářskou krizí charakterizoval jako "pád kapitalismu". Čtyřiapadesátiletý filmař to řekl časopisu Vanity Fair pro jeho dubnové vydání. Snímek, který jde do kin koncem dubna, bude pokračováním Stoneova filmu Wall Street z roku 1987. Hrají v něm hvězdy jako Michael Douglas, který za roli v původním filmu dostal Oscara, dále Josh Brolin a Susan Sarandonová.
"Byl jsem opravdu hodně, hodně šokován, když jsem se vrátil na Wall Street. Z milionu dolarů se zatím stala miliarda dolarů (...) Jde o pád kapitalismu a pád naší společnosti. Vážně. Současný způsob života se změní," řekl Stone. V novém pokračování filmu o Wall Street si Douglas opět zahraje makléře Gordona Gekka, který se dostane z vězení a vrací se do světa financí, který se v roce 2008 nachází na pokraji kolapsu.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .