O iráckých volbách a rostoucí popularitě izraelského Mosadu
www.jpost.comFoto: Český rozhlas
V dnešním pořadu se zaměříme na nedělní volby v Iráku a na nové mezinárodní sankce vůči Íránu, na kterých se konečně shodly světové velmoci. Podíváme se také na názor Ukrajinců na novou proruskou orientaci země a rostoucí popularitu izraelské tajné služby Mosad.
V Iráku se v neděli za dohledu více než půl milionu příslušníků iráckých bezpečnostních složek konaly napjatě očekávané parlamentní volby - teprve druhé od přijetí nové ústavy v roce 2006. Jsou považovány za test mladé irácké demokracie. Hlasy se teprve sčítají, ale už teď lze říci, že Irák zřejmě nečeká nic dobrého. Bezpečnostní situace se v posledních šesti měsících výrazně zhoršila. I když byla řada násilností nahodilá, loni v létě se změnila jejich povaha, píše libanonský deník Daily Star . V srpnu došlo v Bagdádu k okázalým útokům na státní instituce a infrastrukturu, jejichž terčem byla ministerstva financí a zahraničí a několik městských a soudních budov. Počet násilností stoupl, když svou roli v Iráku snížily Spojené státy.
Neblahým znamením bylo i vyškrtnutí stovek kandidátů z volebních listin; většinou sunnitů s odůvodněním, že jsou napojeni na zakázanou stranu Baas, včetně současného ministra obrany a několika členů parlamentu. Tento krok však signalizuje návrat k sektářské politice, která by mohla vést k sektářské občanské válce. Je to jasná zpráva spojenců Íránu, kteří řídí proces "debaasifikace": i když dnes v Iráku zastávají vysoké a vlivné funkce někteří šíité, kteří patřili k předním spojencům baasistického režimu Saddáma Husajna, sunnité si nikdy nemohou být jisti, kdy budou z tohoto procesu vyřazeni, zejména když začnou získávat příliš velký vliv. Někteří sunnitští vůdci by z toho mohli vyvodit, že jedinou možnou strategií je ozbrojený odpor, který bude Irák přinejmenším destabilizovat.
Úspěch nedělních voleb bude posuzován podle několika faktorů. Jedním z nich bude doba, která uplyne, než vítězové sestaví novou vládu. Bude-li to trvat několik měsíců jako po posledních volbách, bude to znamenat, že politickým elitám v Iráku je nadále přednější jejich vlastní politická budoucnost než potřeby země. Rovněž bude výmluvné, zda funkce na ministerstvech získají schopní technokraté nebo partajní loutky. A důležitým znamením bude i míra vstřícnosti nově zvoleného vedení vůči sunnitským vůdcům. Vstřícnost by signalizovala ústup od předchozích kroků jako škrtání kandidátů a byla by i znamením zralosti, kterou šíitská politická elita zatím nepředvedla.
Klíčovým faktorem bude reakce poražených; například je pravděpodobné, že současnému premiérovi se nepodaří sestavit novou vládu. I dvě hlavní kurdské strany čelí společnému soupeři, nezávislé straně Goran, která jim zřejmě ubere hlasy. Jestli neúspěšné subjekty po volbách zabřednou do povolebního manévrování, aby vyzrály na svého protivníka při rozdělování křesel, napoví to hodně o budoucnosti. Bude záviset na nové irácké politické elitě, zda Irák dosáhne stability nebo opět upadne do sektářského násilí. Jestli je minulost náznakem jejího budoucího chování, máme všechny důvody k znepokojení, uzavírá libanonský deník Daily Star .
www.afp.comFoto: Český rozhlas
V iráckých volbách kandidovala i řada žen. Troufly si představit se na plakátech nezahalené, zastínily nudné debaty svých mužských rivalů a staly se skutečným překvapením předvolební kampaně, píše agentura AFP . Bez závoje se ukazuje i 44letá Fajrúz Hatámová, kandidátka šíitské koalice Národní irácké spojenectví. Tato ředitelka místní televize stojí v čele malé strany hájící zájmy menšinových iráckých Kurdů hovořících nářečím fajli. Žili na východě země u hranic s Íránem, odkud jich v roce 1979 tisíce vyhnal Saddám Husajn. Hatámová byla jednou z běženců; prožila 20 let v Íránu a v roce 2004 se vrátila do Iráku.
O poslanecká křesla se ucházelo 1.800 žen a na základě zákona, který jim stanoví kvótu 25 procent, se jich do parlamentu dostane 82. Safíja Suhajlová, kandidátka koalice Právní stát premiéra Núrího Málikího, připomíná, že v minulých parlamentních volbách se jména ani fotografie kandidátek na předvolebních plakátech neobjevily kvůli obavám, že se ženy stanou terčem útoků Al-Kajdy. Ani Suhajlová se nezahaluje. Připomíná, že irácká ústava jasně říká: stát respektuje islám, ale není to islámský stát. Fotografie žen s rozevlátými vlasy mají někdy i následky - v Kirkúku například plakát s portrétem turkmenské kandidátky způsobil dopravní zácpy i kolize.
Strach neměla ani 36letá profesorka ekonomie Saba Rasúl-Tamimíová, která se nejen odvážila představit voličům bez islámského šátku, ale dokonce na své letáčky uvedla i telefonní číslo, aby se jí voliči mohli přímo zeptat na volební program. Tato matka tří dětí kandidovala v Bagdádu za koalici Spojenectví irácké jednoty ministra vnitra Džaváda Buláního.
O hlasy potenciálních voličů se však iráčtí kandidáti neucházeli jen svými programy. Došlo i ke kupování hlasů za všechno možné - půdu, peníze, zbraně, ale i třeba mražené kuře nebo oblečení. Muhammad Alí, sportovec z Nasírije, například agentuře řekl, že jeden kandidát nabízel jeho sportovnímu týmu tepláky. Tyto praktiky jsou v Iráku běžné, a protože neexistuje žádný zákon, který by upravoval financování politických stran, představují součást předvolební hry. Tuto praxi obhajoval i sám premiér Núrí Málikí a kandidáty neodradil ani zásah nejvyššího šíitského duchovního, ajatolláha Alího Sistáního, který podobné kupčení zakázal.
Student Ahmad Adnán vypráví, že v provincii Dijála dostávali obyvatelé od kandidátů Irácké islámské strany mražená kuřata. A jiná obyvatelka provincie zase agentuře potvrdila, že kandidát sunnitsko-šíitské koalice Národní irácké hnutí bývalého premiéra Ajáda Alávího za hlasy nabízel 100.000 iráckých dínárů, tedy asi 1.600 korun. Na severu Iráku soupeřily dvě tradiční kurdské strany - Vlastenecký svaz Kurdistánu prezidenta Džalála Talabáního a Demokratická strana Kurdistánu Masúda Barzáího - s opozičním Novým hnutím pro změnu Goran. Zde podle místních obyvatel patřil k oblíbeným úplatkům všech kandidátů benzín, píše agentura AFP .
www.jpost.comFoto: Český rozhlas
Západní velmoci o víkendu dokončily návrh na čtvrté sankce vůči Íránu. Výsledná podoba je však mnohem mírnější, než navrhovaly Spojené státy - na nátlak Ruska a Číny mezinárodní společenství výrazně neomezí obchodní styky mezi západními bankami a íránskou centrální bankou. Návrh sankcí zakazuje pouze transakce s nově vzniklými íránskými bankami a nezpřísňují ani stávající obchodní omezení s íránskou centrální bankou. Izraelskému deníku Jerusalem Post to řekl nejmenovaný diplomat obeznámený s jednáním. Rusko a Čína jsou navíc nadále proti totálnímu zbrojnímu embargu.
V téže době přišla zpráva o rostoucím rozkolu mezi Íránem a Ruskem. Teherán v sobotu vypověděl ze země všechny ruské piloty - sdělil jim, že už je nepotřebuje a že mají do dvou měsíců opustit zemi, cituje íránské ministerstvo dopravy agentura Reuters . Podle ní je tento krok výrazem rostoucího rozladění Teheránu z odkládané dodávky protiraketového systému S-300. Rusko jej Íránu slíbilo už před lety, ale dodání stále odkládá z údajně technických důvodů.
Transakci kritizují Spojené státy a zejména Izrael, jehož premiér Benjamin Netanjahu dokonce nedávno zajel do Moskvy požádat Kreml, aby S-300 Íránu nedodával. Podle odborníků jde o nejmodernější a nejúčinnější obranný systém na světě, který dokáže sestřelit i několik cílů najednou. Pokud by jej Írán měl, výrazně by to zkomplikovalo případný izraelský útok na jeho jaderná zařízení. Moskva po Netanjahuově návštěvě oznámila, že Íránu systém nedodá, pokud by měla transakce destabilizovat region, ale někteří ruští představitelé později tento slib popřeli.
www.reuters.com
Bezprostředním důvodem íránského vypovězení ruských pilotů byl podle Reuters lednový požár ruského letounu v severovýchodním Íránu, při kterém bylo při přistání zraněno 40 lidí. Pilot byl Rus, tvrdily íránské agentury. Není známo, kolik ruských pilotů v Iránu pracuje. Leteckých havárií bylo v Íránu v posledních letech více a mnohé se týkaly strojů ruské výroby. Nejtragičtější byla loňská nehoda ruského tupolevu, při které zahynulo skoro 170 lidí. Americké sankce nedovolují Íránu nakoupit nová letadla ani součástky do starých, a podle agentury je proto mimo provoz 73 z celkem 193 íránských dopravních letounů.
Agentura Reuters rovněž cituje nejnovější perličku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ten už nepopírá jen holokaust, ale i nedávnou událost, kterou má v živé paměti celý svět - teroristické útoky z 11. září 2001. Podle Ahmadínežáda se však nestaly a jsou jen "obrovským výmyslem" Spojených států, které potřebovaly odůvodnit válku proti terorismu a invazi do Afghánistánu. Prezident v projevu k íránským zpravodajským důstojníkům označil zničení dvou věží Světového obchodního střediska v New Yorku za "spletitý zpravodajský počin" a útoky pomocí unesených letadel za "podezřelé". Ahmadínežád neuvedl, zda si Američané také sami pozabíjeli 3.000 lidí, kteří při útocích zahynuli.
Vítěz prezidentských voleb na Ukrajině, proruský Viktor Janukovyč, si hned po nástupu do funkce pospíšil do Moskvy a v pátek ujistil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, že bude usilovat o obrat v napjatých vzájemných vztazích. Přislíbil Rusku prodloužení pobytu ruské Černomořské flotily na ukrajinském území po vypršení současné smlouvy v roce 2017 a naznačil také, že odebere titul Hrdina Ukrajiny kontroverznímu Stepanu Banderovi. Toho před svým odchodem z funkce vyznamenal Janukovyčův předchůdce Viktor Juščenko, a pobouřil tím nejen Rusko, ale všechny západní státy, které Bandera považují za krvavého vraha a nacistického kolaboranta.
Podle ukrajinského serveru Fokus podporuje přátelské vztahy země s Ruskem převážná většina Ukrajinců. Společný postup v zahraniční politice nebo vojenskou spolupráci si však přeje pouze menšina, vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který server publikoval. Proti jakékoli bližší spolupráci s Moskvou jsou jen tři procenta obyvatel Ukrajiny. Skoro čtyři pětiny dotázaných by přivítaly bezvízový styk a přes 75 procent je pro širší kulturní výměnu. Společnou zahraniční politiku však podporuje jen 38 procent Ukrajinců a společnou měnu pouze 16 procent. A sdílené zákonodárství a společná armáda či správa země se zamlouvá jen desetině respondentů. Podobně však v průzkumu dopadla i Evropská unie. Společnou zahraniční politiku si přeje pouze čtvrtina Ukrajinců a pro společnou měnu je 12 procent dotázaných. Největší podporu má širší kulturní výměna - 69 procent - a zavedení bezvízového styku - 65 procent.
Policie v Dubaji ve Spojených arabských emirátech stále vyšetřuje smrt vojenského velitele palestinského teroristického hnutí Hamas Mahmúda Mabhúha. Nadále ji připisuje izraelské tajné službě Mosad, přestože zatím nezískala jediný konkrétní důkaz. A zatímco Británie, Francie, Irsko a Austrálie se rozhořčují nad údajným zneužitím svých pasů údajnými izraelskými agenty, Mosad se těší rostoucí popularitě nejen v Izraeli, ale i v zahraničí, píše izraelský server Jediot achronot . Jen ve vyhledávači Google si od poloviny ledna do půli února hledalo heslo "Mosad" čtyřikrát víc uživatelů než vloni.
Ve světě zase desetinásobně stoupl zájem o trička s názvem izraelské tajné služby, a to nejvíc v Irsku. Tamějšímu deníku Irish Times to potvrdil ředitel obchodní společnosti dovážející do Evropy izraelské zboží Eran Davidov, jehož firma se soustřeďuje zejména na Židy v diaspoře. Podle něj se nejvíc prodávají trička s nápisem "Mosad je pýcha Izraele" nebo "S Mosadem si nezačínej".
V samotném Izraeli zase prudce stoupl počet zájemců o práci v této organizaci i počet návštěvníků webových stránek Mosadu , zejména sekce, která nabízí zaměstnání. Mosad mediální pozornosti okolo smrti Mabhúha vhodně využil, ať už měl na jeho zabití podíl nebo ne. Podle deníku nenabídl posledního půl roku ani jediné místo, ale nyní lze na jeho stránkách najít toto oznámení:
"Máte příležitost vytvářet realitu a hrát v ní hlavní roli. Jste-li inteligentní a vynalézaví, můžete nám pomoci plnit národní úkoly. Jestli umíte přesvědčit, okouzlit a ovlivnit druhé, máte vlastnosti, které hledáme." Podle popsaných podmínek by ideální kandidát měl mít vysokoškolské vzdělání, různorodé životní zkušenosti, dobré komunikační schopnosti, měl by se umět pružně rozhodovat a být kreativní, zvídavý, schopný pracovat na vlastní pěst i v týmu a ovládat dobře alespoň jeden cizí jazyk. Přednost mají uchazeči, kteří vyrostli či vystudovali v cizině a jsou ochotní hned po výcviku odjet na zahraniční misi.
www.dpa.deFoto: Český rozhlas
Komunistická státní bezpečnost Stasi v bývalé Německé demokratické republice značně přeceňovala vliv levicového západoněmeckého spisovatele Güntera Grasse na východoněmecké autory. Podezírala jej, že je bude během svých návštěv v NDR podněcovat k emigraci na Západ. To však spisovatel nikdy neměl v úmyslu, řekl sám Günther Grass v rozhovoru pro německý rozhlas k připravovanému knižnímu vydání tajné složky, kterou si o něm Stasi dlouho vedla. Grassovi šlo především o zachování Německa jako kulturního národa, citovala autora agentura DPA .
Podle Grasse je složka Stasi o jeho osobě odrazem části kulturních dějin obou německých států. "Nejde jen o mě, ale i o to, o čem se na obou stranách jednalo, co zůstalo sporné a co se ignorovalo," řekl Grass. Stasi jej začala sledovat poté, co v roce 1961 odsoudil výstavbu berlínské zdi a zastal se východoněmeckého spisovatele Uweho Johnsona, který by v NDR pronásledován. Do roku 1989 měla složka tajné policie o Grassovi 300 stran. Právě dnes vychází v Německu knižně pod názvem "Günter Grass na mušce - akta Stasi". Zveřejněné dokumenty doplňuje Grassův komentář i novinové články. Později se ukázalo, že to nejsou zdaleka všechny dokumenty, které o něm tajná policie vedla. "Rozsah tohoto špiclování jsme si vůbec neuvědomovali," řekl Grass.
Günther Grass se narodil na území dnešního Polska v Gdaňsku. Patří ke skupině poválečných autorů, kteří popisovali období nacismu, obtížná léta poválečné obnovy, společenské dění v 60. letech i znovusjednocení Německa. Jeho nejznámějším románem je Plechový bubínek, jehož filmová verze získala Oscara. Grass dostal v roce 1999 Nobelovu ceny za literaturu. V posledních letech se stala terčem pozornosti jeho autobiografie, ve které se přiznává k členství v nacistických jednotkách SS, když mu bylo 17 let.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .