Co čeká Irák po volbách?
www.dpa.deFoto: Český rozhlas
Volby v Iráku, debaty evropských expertů o vytvoření vlastního měnového fondu a další zajímavé informace ze světa evropské i zámořské ekonomiky - to jsou hlavní témata nejčerstvějšího vydání pořadu Svět viděný internetem . Připomeneme si rovněž 25. výročí nástupu otce sovětské perestrojky a potažmo hrobaře SSSR , Michaila Gorbačova do vrcholné funkce, a zjistíme, že ruská pravoslavná církev upevňuje svou moc.
Oficiální volební výsledky v Iráku sice ještě nejsou k dispozici, přesto se ale dá bezpečně předvídat, že Bagdád čekají úporná koaliční jednání, napsala dnes agentura DPA . Premiér Núrí Málikí sice své konkurenty setřásl. Kromě něj tu ale jsou i další vítězové - a jen málo ochoty ke kompromisům. A co povolební vyjednávání ještě navíc komplikuje, je skutečnost, že většině stran jde méně o politický program, než o to, kolik lukrativních postů dokážou svým přívržencům přihrát pro příští legislativní období. A jak pokojnou cestou odstranit z vlády strany s těsnými vazbami na Írán, které mají stále ještě úderné milice - na to se dosud ještě nikdo neodvážil nahlas pomyslet. Pozorovatelé v Iráku proto zatím nejsou ve svých prognózách tak pozitivní jako americký prezident Barack Obama, který volby vychválil jako "milník".
"Uvidíme, co se stane, až budou oznámeny oficiální výsledky. Mnozí lidé tady mají obavy, že poražení výsledek neuznají. Už si zvykli na své posty a privilegia," řekl po hlasování irácký televizní reportér. Stejně jako on se mnozí další Iráčané nyní strachují, že by se poražené strany mohly pokusit výsledky zfalšovat - nebo násilím svrhnout vládu, v níž nebudou zastoupeny. Dokonce i zástupcům stran, které v neděli dobře obstály, vázne vzhledem k očekávaným těžkostem při koaličních jednáních jásot v hrdle. Nebude asi snadné najít mezi ostatními vítězi voleb spojence, "protože přece chceme konečně vybudovat moderní stát," říká sunnitský poslanec Mustafá Hiti ze sekulární Irácké národní dohody INA. Jeho strana se v předvolebním boji nabízela Iráčanům jako alternativa k náboženským šíitským stranám, které v minulých letech umístily na ministerstvech mnoho zbožných šíitů. "Je už neuvěřitelné, že ženy v závojích a muži v turbanech jsou dnes předními úředníky," dal průchod své nevoli jeden z voličů INA.
Také kurdské Hnutí pro změnu Goran, další pravděpodobný nováček v parlamentu, také přesně neví, s kým by případně mohlo nalézt společné zájmy. "Dosud jsme se ještě nerozhodli pro žádnou koalici s jinou stranou, teprve vyčkáváme," prohlašuje její mluvčí Muhammad Tavaffuk Rahím. Vláda zcela bez Kurdů by sice byla ryze početně možná, arabské strany však vědí, že by to popohnalo kupředu odštěpení beztak už dalekosáhle autonomních kurdských provincií na severu. A v jednom bodě jsou všechny arabské strany zajedno: odpovědnost za zhroucení státu, který diktátor Saddám Husajn kdysi držel pohromadě železnou rukou, na sebe nechtějí vzít.
www.wsj.comFoto: Dana Josefová
Plán založit evropskou obdobu Mezinárodního měnového fondu, o němž uvažují některé členské země eurozóny, se líbí i Německu. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal , podle něhož je právě podpora Německa a Francie klíčová, pokud má projekt uspět. Myšlenku založit Evropský měnový fond se zkratkou EMF o víkendu prezentoval německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle listu Financial Times hlavně Francie a Německo uvažují o nové širší iniciativě, jejímž smyslem by bylo snížit riziko vysokých deficitů a v případě potřeby poskytnout pomoc těm zemím eurozóny, které se dostanou do podobných problémů, s nimiž teď zápasí Řecko. Němcům a Francouzům jde především o to, aby nová iniciativa upevnila ekonomickou spolupráci mezi jednotlivými členy eurozóny a zároveň plnila roli dohledu. "Jsem pro větší koordinaci hospodářské politiky v Evropské unii a v eurozóně," řekl Schäuble listu Welt am Sonntag .
Záměrem je vypracovat pravidla a připravit nástroje, které by zajistily, že se v eurozóně nebude opakovat nestabilita, která by pramenila z dluhových problémů některého z členů. V současné době je takovým zdrojem nestability zmíněné Řecko. Pokud budou Francie a Německo s návrhem souhlasit, pak tyto dvě země s největší pravděpodobností položí základ pro jednu z nejhlubších změn ve fungování eurozóny od jejího vzniku. Respektive od roku 1999, kdy začala v bezhotovostním styku fungovat jednotná evropská měna euro. Zajistit podporu těchto dvou zemí by přitom neměl být problém. Myšlenku obdoby MMF se podle Financial Times už dlouho snaží prosadit právě Francie.
Podpora myšlenky ze strany Německa je podle The Wall Street Journal , zářným příkladem toho, jak problémy Řecka Evropu nutí znovu se zamyslet nad vlastním institucionálním rámcem, jimž se řídí fungování eurozóny. O tom, že myšlenka Evropského měnového fondu má šanci se uchytit, svědčí i slova komisaře EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna. Ten listu Financial Times Deutschland řekl, že Evropská komise spolupracuje s Německem, Francií a dalšími evropskými zeměmi na plánu založení záchranného fondu EU.
www.liberation.frFoto: Český rozhlas
A na evropské ekonomické scéně zůstáváme : Francie by mohla spolu se Španělskem a Velkou Británií v blízké době přijít o nejlepší možný rating AAA. Podle francouzského deníku Libération tím pohrozila agentura Fitch . Rating odráží schopnost země splácet své závazky a v poslední době jeho snížení zažilo například Řecko, které se díky silnému zadlužení potácí na hraně bankrotu. "Jmenované země musí v letošním roce přijít s důvěryhodnějšími plány na nápravu nadměrných rozpočtových schodků," cituje Libération analýzu ratingové agentury.
Kritické hodnocení přitom odráží rychlé zhoršování francouzských veřejných financí. Ještě před rokem totiž jiná ratingová agentura Moody's označila Francii za jednu z nejdůvěryhodnějších zemí na světě. Francouzský deník upozorňuje, že pokud by se hrozba snížení ratingu třem zemím naplnila znamenalo by to katastrofu srovnatelnou s finanční krizí v roce 2008, kterou plně odstartoval krach investiční banky Lehman Brothers. V absolutním vyjádření má vůbec nejvyšší dluh právě Francie - 454 miliard eur, následuje Itálie s 393 miliardami eur, Německo s dluhem 386 miliard eur a Velká Británie s 279 miliardami eur.
www.washtimes.comFoto: Český rozhlas
Tváří v tvář vysoké nezaměstnanosti a složité hospodářské situaci se většina Američanů domnívá, že v příštích letech budou mít Spojené státy ve světové ekonomice menší roli. Mnoho z nich věří, že zatímco 20. století mohlo být "americkým stoletím", bude 21. století patřit Číně. Vyplývá to z průzkumu listu The Washington Post a televizní stanice ABC News . Otázka, zda toto století bude v ekonomice víc "americkým" nebo "čínským", Američany rozdělila - 41 procent se vyslovilo pro Čínu, 40 procent pro USA. Na 43 procent očekává větší čínskou roli v mezinárodních otázkách, 38 procent větší roli Spojených států. Mírná většina prohlásila, že Spojené státy budou zastávat ve světové ekonomice tohoto století slábnoucí pozici.
Výsledky jsou shodné s posledními průzkumy Gallupova ústavu, výzkumného střediska Pew Research Center a dalších institucí, které zaznamenaly vážné obavy veřejnosti z rostoucího významu Číny na světové scéně. Čínská ekonomika totiž vyrostla do stavu, kdy je pravděpodobně druhou největší na světě. Například v roce 2000, kdy americká ekonomika rostla, si 65 procent Američanů podle Gallupova ústavu myslelo, že hospodářství USA je nejsilnější na světě. Podle analytiků se mohou náznaky protičínského cítění ve Spojených státech změnit v problém pro americkou politiku, pokud přerostou v podporu obchodního protekcionismu.
Jedna z respondentek průzkumu Annetta Jordanová v rozhovoru řekla, že měnící se ekonomický poměr sil má možnost bezprostředně sledovat. Matka dvou dětí ze Sandovalu v Novém Mexiku v pracovala počátkem 90. let v továrně na mobilní telefony. Tehdy produkce a zaměstnanost rostla, v roce 1992 měl podnik 3200 zaměstnanců. "Pak celá tahle věc s Čínou začala a my jsme velmi rychle vyškolili Číňany, aby naši práci převzali," řekla. Nyní v továrně zůstalo 100 lidí. "Převádíme naše bohatství do Číny," dodala. "Vnímám to jako velmi negativní věc. Když jsem byla mladší, hodně korporací cítilo vůči Americe hrdost a patriotismus. Ale podniky se změnily. Pokud v USA klesneme ke dnu, v pohodě přesunou své kanceláře do Pekingu."
Carla Hillsová, bývalá americká obchodní zástupkyně, která vyjednávala o čínském vstupu do Světové obchodní organizace na konci 90. let, prohlásila, že každý odklon v náladách americké veřejnosti směrem od Číny je znepokojující. "Skutečně se obávám, že se veřejné mínění v obou zemích dostane jinam, než kam chceme," řekla. "Mám strach z názorů zdejší veřejnosti, že 'vše je chyba Číny', a čínské veřejnosti, že se s nimi pokoušíme orat." V průzkumu, který loni v městských oblastech Číny provedl Lowyho institut pro mezinárodní politiku, označili čínští respondenti Spojené státy za hrozbu číslo jedna pro čínský růst. Japonsko s Indií skončily na druhé pozici. Navzdory vzájemné ostražitosti většina Američanů v průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News prohlásila, že oslabená americká role ve světové ekonomice a politice by mohla být pozitivní nebo neutrální.
Andrewovi Kohutovi, šéfovi Pew Research Center, rostoucí obavy veřejnosti z Číny připomínají americkou reakci před třemi desetiletími na jinou vzmáhající se asijskou zemi - Japonsko. "Je to opět déja vu ," řekl. "Když japonská společnost koupila Rockefellerovo centrum, mohli se Američané zbláznit. Ptali jsme se lidí, zda se Japonsko stane jedničkou, oni odpovídali ano. Oba tyto názory jsou si velmi podobné." Podle některých analytiků ale může průzkum předjímat cosi většího a komplikovanějšího než jen možný nárůst ochranářských názorů. Jestliže celý svět vnímá, že Čína nezadržitelně roste a USA jsou na sestupu, může to poškodit americkou diplomacii a negativně ovlivnit zájmy země.
www.ft.comFoto: Dana Josefová
Evropský výrobce letadel Airbus čtyři roky doufal, že se mu konečně podaří prolomit ledy a uspět v mnohamiliardové zakázce na výrobu tankovacích letadel pro americkou armádu. Od svého amerického partnera Northrop Grumman se ale dozvěděl, že uspět může jen těžko, a snahu tedy vzdal. Podle komentáře listu Financial Times je Evropa tak trochu naivní, když si myslí, že strategickou záležitost, jako je obrana země, Američané svěří zahraniční firmě. Američtí výrobci letecké techniky mají tradičně tři oblasti, na které si nenechají sáhnout. První z nich jsou izraelské vlajkové aerolinky El Al, které mají ve flotile samé boeingy a dopravní letadla jiných značek prostě nekupují. Druhým teritoriem je Japonsko, kde aerolinky rovněž kupují hlavně boeingy, jen tu a tam se objeví airbus. Třetí oblastí je samozřejmě obranný trh v USA, kde vláda utrácí miliardy dolarů.
Místo airbusů tak přes Atlantik létají urážky, jimiž se politici z USA i z Evropě začali častovat, podle listu mnohdy i s falešným úsměvem na tváři. Ve hře totiž bylo příliš mnoho - zakázka na tankovací letadla měla hodnotu asi 50 miliard dolarů . Chladnou tvář si možná trochu překvapivě zachoval hlavní aktér, tedy šéf společnosti EADS Louis Gallois, jehož podnik o zakázku přišel. Poraženým podle něj není EADS, ale především americký daňový poplatník. EADS měl přitom zakázku nadosah. Spojené státy výběrové řízení vyhlásily už krátce po roce 2000 a později vybraly Boeing. Ukázalo se však, že proces doprovázely podivné okolnosti, a Kongres tak celý tendr raději zarazil. Jak však píše deník Financial Times tankovací Airbus A330 je ve světě obecně považován jak za modernější, tak za schopnější obstát v konkurenci, což ale v Americe asi nehraje roli.
Závěrem pořadu si připomeneme výročí startu perestrojky, procesu, jemuž silně vzdorovali někdejší českoslovenští komunističtí aparátčíci. Pětadvacet let po zahájení sovětské přestavby se vztah řadových Rusů k pokusům o reformu komunismu výrazně změnil. Potvrzují to výsledky průzkumu veřejného mínění, o němž na svém webu informoval moskevský rozhlas. Pokus prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova o modernizaci sovětského systému, který nakonec vedl k rozpadu SSSR a otřásl velmocenským postavením Moskvy, vnímala ještě nedávno velká většina Rusů spíš negativně. Průzkum z roku 2000 ukázal, že pro tři čtvrtiny všech obyvatel Ruské federace byly následky perestrojky veskrze neblahé. Anketa, kterou v těchto dnech provedlo moskevské středisko pro průzkum veřejného mínění při příležitosti 25. výročí nástupu Gorbačova k moci, ukázala podle moskevských sociologů překvapivou tendenci: podíl odpůrců přestavby se zmenšil ze 75 procent v roce 2000 na nynějších 42 procent. Pozitivně podle průzkumu hodnotí reformní kroky Gorbačova zejména Rusové s vyšším vzděláním a vyššími příjmy.
Web připomíná, že sám iniciátor perestrojky oslavil počátkem března 79. narozeniny. V souvislosti s 25. výročím svého nástupu do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS nedávno Gorbačov pronesl přednášku nazvanou "Průlom ke svobodě a demokracii". Podle ruských médií v ní dokazoval, že jeho nedokončené reformy by po 10 až 15 letech vyústily v "plně evropský sociálně demokratický projekt". Věc přestavby podle jejího autora žije a vítězí - důkazem je konec studené války a sjednocené Německo. Gorbačov, který v roce 1990 obdržel Nobelovu cenu míru, dnes stojí v čele svého vlastního Fondu pro sociální, ekonomický a politologický výzkum, je šéfem ekologické organizace Zelený kříž a častým účastníkem mezinárodních sympozií a konferencí. Podle agentury ITAR-TASS je v trvalém styku s předními politiky své éry.
www.kommersant.comFoto: Dana Josefová
Perestrojka však není jen doménou Gorbačovovy éry: Nejvyšší hodnostáři ruské pravoslavné církve jednali v Petrohradě o modernizaci církevních struktur a o dalším posílení vlivu pravoslaví na společnost. Podle zpráv ruského tisku synod řídil ruský patriarcha Kirill. Jak píše list Kommersant , ruská církevní "perestrojka" začala pod Kirillovým vedením už loni, krátce po jeho nástupu do úřadu. Nový patriarcha výrazně posílil pozici moskevského patriarchátu jako církevního centra. V podobě sekretariátu patriarchy Kirill vytvořil vůbec poprvé svůj vlastní správní aparát a rozhodl i o vzniku nových poradních orgánů. Výsledkem petrohradského synodu bylo vytvoření dalších církevních institucí, které mají posílit vliv církve ve společnosti. Za nejvýznamnější z nich ruský tisk považuje kulturní radu, která má kromě jiného řídit i v Rusku vysoce aktuální problém předání státního majetku církvi.
Pro navrácení církevních památek se při setkání s Kirillem letos v lednu vyslovil ruský premiér Vladimir Putin. Návrh příslušného zákona ale vyvolal poměrně silný odpor ruských kunsthistoriků a pracovníků muzejních institucí, kteří se obávají o osud často mimořádně cenných historických památek. Do čela nového kulturního výboru jmenoval patriarcha Kirill představeného Sretenského kláštera Tichona Ševkunova, který je podle listu Kommersant Putinovým zpovědníkem. Dalšími novými orgány se staly oddělení pro duchovní správu věznic a synodní výbor pro záležitosti kozáků.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .