Francie se vyrovnává s temnou stránkou své minulosti
www.afp.comFoto: Český rozhlas
Film, odhalující tragickou kapitolu francouzských válečných dějin a dalekosáhlý vliv snímku na současnou společnost - to je první téma nedělního vydání pořadu Svět viděný internetem. U filmu ještě chvíli zůstaneme a ve světle nedávného oscarového ceremoniálu se podíváme na často nelehkou roli amerických režisérek. Pozornost věnujeme i stále četnějším skandálům zneužívání dětí katolickými kněžími a závěrem si všimneme údajné prchlivosti a nevyrovnanosti britského premiéra Gordona Browna.
Francie se vůbec poprvé ve filmu zaměřila na jednu z nejtemnějších epizod své historie – píše na svém erbu agentura AFP Snímek, který měl v Paříži premiéru ve čtvrtek, je věnován razii, která vstoupila do historie jako Vel d'Hiv podle pařížské cyklistické arény, kam na žádost nacistického Německa francouzská policie 16. července 1942 nahnala přes 13.000 pařížských Židů, kteří pak byli deportováni. "Všechny události tohoto filmu, včetně těch nejdramatičtějších, se skutečně v létě 1942 staly," upozorňuje režisérka Roselyne Boschová. Film nazvaný Zátah vypráví příběh očima jedenáctiletého Josepha Weismana . Chlapec byl zatčen spolu s rodiči a sestrou, později však z francouzského internačního tábora unikl a přežil. Vyhnul se deportaci do nacistických vyhlazovacích táborů a téměř jisté smrti.
"Viděl jsem film dvakrát," vypráví Joseph Weisman. "Jednou při soukromé produkci, ale to se nedá říct, že jsem se na něj díval: od prvního záběru jsem byl vtažen do děje, prožíval jsem celý příběh znovu," říká. Byla to francouzská policie, která na základě udání domácích udavačů časně zrána zatkla tyto židovské rodiny v jejich pařížských bytech. Ti, kteří žili sami, byli odvlečeni do tranzitního tábora. Rodiny byly shromážděny na stadionu, kde se většinou konaly cyklistické závody. Bylo mezi nimi 4115 dětí. Tito Židé zde zůstali tři až pět dní, v otřesných hygienických podmínkách, a pak byli transportováni do francouzských táborů jižně od Paříže. Děti byly nemilosrdně oddělovány od rodičů, kteří byli deportováni jako první. V srpnu nacistické Německo přikázalo, aby i děti byly odvezeny do Osvětimi.
Ve filmu, prvním o této dějinné události, hraje několik předních francouzských herců. O tomto zátahu totiž neexistuje žádný archivní obrazový materiál. Stal se symbolem kolaborace francouzské vlády ve Vichy v čele s maršálem Philippem Pétainem s nacistickým okupantem. "Tento film nám umožnil převést do vizuální podoby to, co nám bylo známo. Když jsem se na něj díval, plakal jsem. Vím, že to, co jsem viděl, je pravda," prohlásil pro týdeník Paris-Match známý lovec nacistů Serge Klarsfeld. Francii po válce dlouho trvalo, než roli státu v deportacích francouzských Židů přiznala. Teprve v roce 1995, krátce po svém prvním zvolení, pronesl prezident Jacques Chirac historická slova, na něž po desetiletí židovská komunita čekala.
"Zločinnému běsnění okupanta sekundovali Francouzi, francouzský stát," řekl Chirac. "Francie tehdy učinila nenapravitelnou věc. Zpronevěřila se svému slovu a své chráněnce vydala katům," dodal. Film byl částečně natáčen v Maďarsku, kde byla rekonstruována část cyklistického stadionu, který byl po válce zničen. Francouzský tisk přirovnal film k Schindlerovu seznamu Stevena Spielberga pro pedagogickou roli, jakou může ve Francii sehrát. Mohl by být rovněž promítán ve francouzských školách. Z nacistických táborů se z Židů zatčených při tomto zátahu vrátil jen málokdo. Podle Roselyne Boschové však může Francie na tuto minulost pohlížet s jistým klidem. Onoho jitra totiž nebylo zatčeno dalších 10.000 Židů. "To znamená, že jim Pařížané poskytli útočiště a vzali na sebe to riziko, že mohou být sami deportováni," zdůraznila. Na začátku druhé světové války žilo ve Francii 300.000 Židů. Na 76.000 jich bylo deportováno, z nichž asi 2500 holokaust přežilo.
www.ap.deFoto: Dana Josefová
A u filmu, i když ze zcela jiného pohledu – zůstáváme. Americká režisérka Kathryn Bigelowová sice v neděli jako první dostala Oscara za nejlepší film Smrt čeká všude, ale skutečný průnik žen do mužské nadvlády v tomto oboru na sebe může dát čekat ještě roky. Napsala to na svém webu agentura AP s poukazem na to, že počet příležitostí pro ženy pracovat za kamerou v posledních letech klesl a že hlavní filmová studia ženám nabízejí méně rolí. Všichni se shodují, že současné i příští filmařky budou považovat vítězství Bigelowové za velký symbol, ale zda dosáhnou podobného úspěchu, bude záviset na tom, co budou chtít vypravovat, kdo je bude kupovat a kolik vynaložených peněz se vrátí z pokladem kin, píše agentura AP.
Nedávná studie ukázala, že jen na 16 procentech z 250 loni finančně nejúspěšnějších filmů se podílely ženy jako režisérky, producentky, scenáristky a další vrcholné profese. Bylo to stejně jako v roce 2008, ale o tři procenta méně než v roce 2001. Ženy tvořily jen sedm procent režisérů, o dvě procenta méně než v roce 2008, řekla Martha Lauzenová z univerzity v San Diegu. Ve stovce loni nejúspěšnějších filmů připadlo na ženy jen asi 30 procent z celkových 4400 "mluvících rolí", zjistila zase Jižní kalifornská univerzita. Když se ale na režii podílela žena, vzrostl tento podíl na 44 procent. Mít úspěch znamená hrát hollywoodskou hru, tak jak se hraje už přes sto let a jak ji vymysleli většinou muži, napsala agentura. Poznamenala, že ani vítězný film Bigelowové není to, co se tradičně považuje za "film pro ženy", tedy romance nebo komedie o lidských vztazích. Je o válce, bombách a mužích v boji, prostě je to chlapská záležitost.
www.dpa.deFoto: Český rozhlas
A nyní k velmi senzitivní záležitosti, která zasáhla řadu zemí a to i v našem bezprostředním sousedství...Přední nizozemský katolický biskup vyzval k nezávislému vyšetřování údajného sexuálního zneužívání dětí duchovními v zemi. Učinil tak poté, co minulý týden na 200 údajných obětí kontaktovalo centru pro pomoc obětem kněží. Jak uvádějí webové stránky agentury DPA minulý měsíc se v Nizozemsku objevily zprávy o opakovaných incidentech v jednom klášteru, případ se však rychle rozšířil. Organizace pomáhající údajným obětem členů církve Hulp en Recht dosud obdržela 200 stížnosti. Rotterdamský biskup Adrianus Herman van Luyn se obětem omluvil a vyzval k nezávislému vyšetřování. Přední politické strany se k jeho výzvě připojily. Van Luyn také svolal zasedání nizozemských biskupů, aby o údajném zneužívání dětí jednalo.
Agentura připomíná , že v Nizozemsku se již dříve objevilo několik případů zneužívání, ale tamní ministerstvo spravedlnosti je dosud vyřizovalo individuálně. Rozsáhlé zneužívání dětí v církevních školách a internátech bylo odhaleno rovněž v Německu. Od konce ledna vycházejí na světlo téměř každý den nové případy ze zařízení po celé zemi. Většina z nich se odehrála před desetiletími. Do současnosti se přihlásilo asi 170 obětí údajné trestné činnosti duchovních. Rozsáhlé zneužívání dětí kněžími vyšlo najevo také v Irsku. Loni v listopadu zde byla zveřejněna oficiální zpráva, podle níž katoličtí kněží v oblasti Dublinu několik desítek let zneužívali stovky děti a církevní hierarchie to kryla.
Papež Benedikt XVI. zneužívání nezletilých kněžími ostře odsoudil.
A papežův bratr Georg Ratzinger, bývalý představený chlapeckého chrámového sboru v bavorském Řezně, nyní připustil, že v době svého šéfování v 70. letech sám tu a tam udělil některému chóristovi pohlavek. Nikdy však nikoho nezbil "do modra" a když byly následně tělesné tresty zakázány, úzkostně to dodržoval. O zneužívání dětí ve sboru po svém odchodu neměl tušení, zopakoval své dřívější tvrzení v rozhovoru pro deník Passauer Neue Presse. "Dřív byly pohlavky prostě jedním ze způsobů, jak zareagovat na poklesky nebo vědomé odmítání spolupráce," řekl. Přesto byl prý rád, když počátkem 80. let byly tělesné výchovné tresty zákonem zcela zakázány. "Dodržoval jsem ten zákaz co nejpřísněji a vnitřně se mi ulehčilo," zdůraznil.
Znovu zopakoval své dřívější stanovisko, že o případech sexuálního zneužívání v chlapeckém chrámovém sboru v Řezně nic nevěděl, a to ani v podobě šeptandy. Vyjádřil lítost nad tělesným i duševním strádáním obětí. O roli svého bratra, papeže Benedikta XVI., při řešení aféry se sexuálním zneužíváním dětí v církevních institucích, uvedl jen tolik, že papež může jen oslovit zodpovědné preláty v příslušných zemích a spolu s nimi zformulovat jasné odsouzení všech takových případů.
Vlnu odhalení sexuálního zneužívání na katolických školách v Německu odstartovala v lednu kauza berlínského jezuitského gymnázia Canisius-Kolleg. Mezitím vypluly na povrch podobné případy na dalších školách v Bavorsku, odkud pochází i nynější papež. Skandál se rozšířil i na slavný chrámový sbor Řezenští chrámoví vrabci, který v letech 1964-1994 vedl Georg Ratzinger. Ani jeden z oznámených případů sexuálního zneužívání členů chlapeckého chrámového sboru nespadá do období, kdy stál v jeho čele bratr současného papeže.
Aféra kolem britského premiéra Gordona Browna a jeho údajného zastrašování podřízených, hrubosti a výbuchů vzteku nabírá obrátky a ohrožuje labouristy v době, kdy několik týdnů před volbami začali stahovat náskok opozičních konzervativců. Jejich šéf David Cameron se vyslovil pro vyšetření celé "velmi závažné" záležitosti a údajné problémy na Downing Street potvrdila i organizace pomáhající šikanovaným na pracovišti. Aféra propukla poté, co hlavní politický komentátor listu The Observer Andrew Rawnsley na webových stránkách deníku otiskl výňatky ze své knihy s názvem Konec strany, o labouristické vládě. Podle nich je Brown prchlivý, v návalech vzteku uráží podřízené a hrubě kleje. Jednoho z asistentů prý odstrčil, když se ho snažil připravit na setkání s velvyslanci Evropské unie a vynadal mu, že se musí zúčastňovat takových schůzek. Dalšího spolupracovníka zase prý chytil za klopy, když mu sdělil špatnou zprávu.
Kniha také tvrdí, že šéf úřadu vlády nařídil vše prošetřit. Premiérův mluvčí ale popřel, že by k něčemu takovému došlo, i když nevyloučil, že oba muži o celé věci mluvili soukromě. Dva Brownovi spolupracovníci, které kniha spoléhající se především na anonymní zdroje jmenuje, popsané incidenty popřeli. Do sporu zasáhla také nezisková organizace na pomoc šikanovaným na pracovišti. Její šéfka Christine Prattová řekla stanici BBC, že ví nejméně o dvou případech, kdy její organizaci kontaktovali zaměstnanci premiérova úřadu na Downing Street. Šéf konzervativců Cameron řekl, že jde o "velmi závažnou" záležitost a vyslovil se pro "nějaký druh vyšetřování, které by zjistilo, co se tam dělo". Také podle vůdce liberálních demokratů Nicka Clegga musí premiér celou věc vyjasnit.
Premiérův úřad tvrzení v Rawnsleyho knize opět popřel a označil je za nepodložená a zlovolná. Ministr obchodu Peter Mandelson tvrdil, že Brown je náročný především sám na sebe. "Rozčílí se sám na sebe, ale nikoho nešikanuje," řekl. "Ano, je někdy netrpělivý, ale co byste chtěli? Aby v takovém bouřlivém období stála v čele nějaká skleníková květinka?" Mandelson poté přitvrdil a hovořil o "politické operaci" a o "drbech, pověstech a pomluvách, které pouští do éteru kdokoli, kdo chce prodat knihu". Celá aféra propukla v době, kdy vládní labouristé postupně stahují dlouhodobý náskok konzervativců před volbami, které musejí být vyhlášeny do začátku června. Anketa nedělníku The Sunday Times ukázala, že konzervativci vedou před labouristy už jen o šest procent. To by vzhledem k většinovému volebnímu systému v Británii znamenalo, že by toryové ani zdaleka nezískali nadpoloviční většinu poslaneckých křesel.
Kontroverze kolem Brownovy osobnosti přichází poté, co premiér promluvil v dlouhém televizním rozhovoru o svém soukromí a snažil se rozptýlit image popudlivého technokrata. Hovořil i o své prchlivosti, která dávno není žádným tajemstvím. Rawnsleyho kniha, která kontroverzi rozvířila, je tak nová především konkrétními příklady temperamentu ministerského předsedy.
Podle Rawnsleyho a řady komentátorů také není problémem ani tak Brownova prchlivost, jako spíš to, že je důsledkem jeho nejistoty v premiérském úřadu, neschopnosti řešit několik věcí najednou a delegovat odpovědnost na podřízené a spolupracovníky. Namísto toho prý často svaluje vinu za nezdary a svou nerozhodnost na ostatní. Současně kniha zdůrazňuje, že Brown jednal bravurně a rozhodně při finanční krizi na podzim roku 2008, kdy řešil jen jediný velký problém, jemuž jako bývalý dlouholetý ministr financí navíc dobře rozuměl.
www.reuters.com
Závěrem pořadu nabízíme zajímavou informaci ze světa zdravotnického výzkumu. Výtažky z listů papáji a papájový čaj mají pozoruhodné protirakovinné účinky na celou škálu nádorů. Oznámil to výzkumník z Floridské univerzity Nam Dang a jeho kolegové z Japonska, kteří svým zkoumáním potvrdili víru udržovanou v řadě folklórních tradic.Ve zprávě zveřejněné ve webové verzi časopisu Journal of Ethnopharmacology, z něhož cituje agentura Reuters, zdokumentovali vědci protirakovinné účinky papáji proti nádorům na děložním čípku, prsu, játrech, plících a slinivce. Vědci použili extrakt vyrobený ze sušených listů papáji a prokázali, že podporuje produkci klíčových signálních molekul zvaných cytokiny typu Th1, které pomáhají regulovat imunitní systém.
To by mohlo vést k terapeutické léčbě, která využívá imunitní systém k boji proti rakovině, uvádí zpráva. Papája je v mnoha částech světa a především v Asii využívána jako tradiční lék proti celé škále nemocí. Výsledky výzkumu podle Denga odpovídají zkušenostem původních obyvatel v Austrálii i jeho rodném Vietnamu. Výtažek z papáji nemá žádné toxické účinky na normální buňky, čímž se vyhýbá běžnému vedlejšímu efektu mnoha léků proti rakovině. Vědci vystavili deset různých typů rakovinných buněčných kultur působení extraktu z papájových listů o čtyřech různých koncentracích a měřili účinek po 24 hodinách. U všech kultur papája zpomalila růst nádorů.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.